EU pod tlakem. Klimatické závazky naráží na drsnou realitu, Brusel musel ustoupit

Tyto kroky přicházejí jen dva dny poté, co Komise uctila památku obětí klimatických změn při příležitosti pátého výročí ničivých záplav v Německu a Belgii, přičemž unijní komisař pro klima Wopke Hoekstra zdůraznil, že oběti si zaslouží skutečné odhodlání plnit dané sliby.

Reforma emisního trhu ETS, který pokrývá přibližně polovinu emisí v Evropské unii, určí tempo dekarbonizace průmyslu, letectví a námořní dopravy po roce 2030 směrem k dosažení právně závazné klimatické neutrality v roce 2050.

Evropská komise se však ocitla pod silným tlakem průmyslových podniků, které kvůli vysokým cenám energií a tvrdé konkurenci z USA a Číny požadují snížení nákladů na emise a větší prostor pro znečišťování. Podle interních informací Brusel požadavkům částečně ustoupil a plánuje poskytnout továrnám více bezplatných povolenek a zmírnit trajektorii snižování emisí.

Druhý předložený plán se zaměřuje na elektrifikaci a má vyřešit jeden z hlavních problémů energetické transformace, kterým je přechod od spalování fosilních paliv k přímému využívání elektřiny, například v elektromobilech a tepelných čerpadlech. Návrh počítá s vytvořením celounijního cíle pro elektrifikaci do roku 2040.

Podle uniklého konceptu, na který se odkazuje web Politico, by jeho splnění mohlo snížit spotřebu plynu v EU o dvě třetiny a spotřebu ropy o polovinu. Celá strategie je ale prezentována spíše jako ekonomické a bezpečnostní opatření ke snížení nákladů a závislosti na nestabilních trzích než jako čistě klimatická politika; v textu se dopad na emise téměř nezmiňuje a dokument nespecifikuje, zda musí elektřina pocházet z obnovitelných zdrojů.

Předložené návrhy jsou první velkou klimatickou iniciativou od loňského stanovení emisních cílů pro rok 2040, které ukázalo, jak obtížné je prosazování zelené agendy ve druhém funkčním období předsedkyně Ursuly von der Leyen.

Očekává se, že debata o reformě ETS rozdělí členské státy na dva tábory. Skupina klimaticky ambiciózních zemí v čele s Nizozemskem a severskými státy bude usilovat o zachování přísných pravidel, zatímco silná koalice vedená Polskem a Itálií dává jasně najevo, že představuje blokační menšinu a požaduje mírnější pravidla v zájmu ochrany průmyslu.

K opatrnějšímu přístupu v oblasti zelené politiky se navíc přiklánějí i klíčoví hráči jako Francie a Německo a konzervativní síly v Evropském parlamentu rovněž tlačí na zmírnění legislativy. Bez ohledu na původní ambice Evropské komise tak existuje vážné riziko, že oba plány budou během následných politických vyjednávání výrazně oslabeny.