EU: Pokud Trump zavede cla, máme se jak bránit. Použijeme nejtvrdší nástroj, který máme

„Máme k dispozici nástroj proti nátlaku a budeme ho muset použít,“ prohlásil v Paříži evropský komisař pro zemědělství Christophe Hansen. Jeho slova zazněla po jednání s francouzskou ministryní Annie Genevard na prestižním zemědělském veletrhu Salon de l’Agriculture.

Tato takzvaná „obchodní bazuka“ EU vznikla jako reakce na první Trumpovo prezidentské období v letech 2017–2021 a umožňuje bloku širokou odvetu vůči obchodním omezením, která by byla považována za diskriminační. Zahrnovat může například odvetná cla, kvóty či omezení zahraničních investic.

Trumpův výrok o tom, že „Evropská unie byla vytvořena proto, aby poškodila Spojené státy“, vyvolal v Bruselu pobouření. „To překročilo všechny meze,“ reagoval polský premiér Donald Tusk a na sociální síti X zdůraznil, že EU vznikla „pro zachování míru, budování respektu mezi národy a podporu spravedlivého obchodu“.

Trumpovy výhrůžky přitom nejsou ojedinělé. Již dříve naznačil, že hodlá od března obnovit cla na dovoz oceli a hliníku, přičemž rozsáhlejší opatření by mohla následovat už od dubna. Evropská unie proto nevylučuje okamžitou odvetu.

„Evropská komise musí rychle přijmout protiopatření,“ napsala belgická europoslankyně Kathleen Van Brempt. „Ustupovat nátlaku není řešením. Musíme ochránit evropské firmy i domácnosti před dopady těchto amerických kroků.“

Pokud by EU aktivovala nástroj proti nátlaku, muselo by to schválit nejméně 15 z 27 členských států. Nejpravděpodobnějším prvním krokem by bylo znovuzavedení cel na americké produkty, jako jsou motocykly Harley-Davidson, bourbon z Kentucky či pomerančový džus z Floridy. Tyto sankce by pak mohly být ještě rozšířeny.

Zvlášť ohroženi jsou evropští výrobci automobilů, kteří se stali hlavním terčem Trumpovy kritiky. Prezident dlouhodobě tvrdí, že evropská cla na dovoz amerických aut jsou příliš vysoká a že daň z přidané hodnoty funguje jako další obchodní bariéra. V případě zavedení cel by nejvíce trpěla německá automobilka BMW, jejíž závod ve Spartanburgu v Jižní Karolíně loni exportoval téměř 225 000 vozů – a to přímo z konzervativního regionu, který Trumpa v minulých volbách silně podpořil.

Francie se snažila situaci uklidnit diplomatickou cestou. Prezident Emmanuel Macron dokonce poskytl rozhovor americké stanici Fox News, v němž se snažil Trumpa přesvědčit, aby obchodní válku vedl proti Číně, nikoli proti Evropě. Jen o den později však francouzský ministr financí Eric Lombard varoval, že pokud Trump cla skutečně zavede, „Evropa odpoví stejným způsobem“.

Evropská reakce se ale neomezuje jen na cla. Italský ministr průmyslu Adolfo Urso naznačil, že by Unie mohla s Trumpem vyjednávat o kompromisu, například zvýšením výdajů na obranu, což je jedna z jeho hlavních priorit.

Přesto však zůstává jasné, že pokud Trump dotáhne svou obchodní politiku do konce, Evropa nezůstane pasivní. Blok se připravuje na tvrdou odpověď, která by mohla výrazně zasáhnout americkou ekonomiku.