Riga - Severoatlantická aliance u svých východních členů oproti nynějšku velmi výrazně posílí svou vojenskou přítomnost, základny zde ale budovat nebude. Prohlásila to dnes v Rize německá kancléřka Angela Merkelová. Podle agentury DPA je tak možné u východních hranic NATO očekávat častější pořádání vojenských manévrů.
Merkelová při setkání se svou lotyšskou kolegyní Laimdotou Straujumaovou řekla, že Riga se může spolehnout na německé závazky vůči této pobaltské republice. Stejná slova o německé solidaritě vzkázala i do sousední Litvy a Estonska, které jsou spolu s Lotyšskem členy NATO.
Kancléřka s ohledem na obavy východních členů NATO z nynější ruské politiky řekla, že aliance na východě bude mít "mnohem silnější přítomnost". Na toto téma bude NATO jednat na svém zářijovém summitu.
Původní hlavní téma, kterým mělo být bilancování dvanáctileté mise ISAF v Afghánistánu a budoucí raison d'être transatlantické Aliance, se kvůli akcím Ruska na Ukrajině ocitlo na vedlejší koleji a do popředí se vrací tradiční otázka teritoriální obrany východních členů NATO. Strategická koncepce NATO schválená teprve v roce 2010 na lisabonském setkání Aliance tak na Waleském summitu tak zřejmě dozná značných změn.
Aliance musí, zaprvé, najít odpověď na otázku, jak bránit své členy nikoliv proti pouze konvenčním, ale především proti tzv. nelineárním hrozbám (známí "zelení mužíci") a kyberútokům, které zatím představují svého druhu "šedou zónu", v níž je aplikace článku 5 Washingtonské smlouvy nejasná. V prvním případě by NATO mohlo přispět při slaďování činnosti speciálních sil a zpravodajských služeb např. skrze posílení činnosti své divize pro nové bezpečnostní výzvy a velitelství sil pro speciální operace NATO.
Zadruhé se musí summit věnovat otázce budoucích aliančních schopností v kontextu transatlantického "sdílení břemene". V současné době zeje mezi finančními náklady na obranu i vojenskými schopnostmi USA a evropských států hluboká a neudržitelná propast. Waleský summit proto musí, bez kontraproduktivních rozepří, artikulovat vizi budoucnosti, jinak hrozí, že nezájem o NATO ve Washingtonu, největší od založení Aliance v roce 1949, učiní tuto organizaci politicky prázdnou skořápkou, informuje Natoaktual.cz.
Třetí otázkou spojenou s budoucím osudem NATO je problematika partnerství a rozšiřování. Strategický koncept NATO z roku 2010 říká, že schopnost transatlantické komunity zajišťovat svou bezpečnost bude v budoucnosti záviset také na jejích mezinárodních partnerech, z nichž někteří disponují značnými vojenskými schopnostmi a jsou také politicky významnými hráči na regionálních úrovních. Počet partnerů Aliance však v posledních letech dramaticky narůstal, což zvýrazňuje potřebu přizpůsobit tomuto faktu i institucionální rámec a potřebu odstupňování partnerů.
Související
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
Noční můra pro NATO: Jak by odchod Francie změnil alianci?
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování státních zaměstnanců
před 2 hodinami
Největší řeka v EU vysychá. Politici nemají žádný plán, co s tím
před 3 hodinami
Zelenskyj požádal USA o střely do Patriotů. Pence přišel s jiným návrhem
před 4 hodinami
Ukrajina po náletech na Wildberries zahájila útoky na centra druhého největšího ruského prodejce
před 6 hodinami
Velká Británie zpřístupní Ukrajině utajované technologie k výrobě raket Storm Shadow
před 7 hodinami
Jednání mezi USA a Kanadou zkolabovala. Trump rozpoutal novou obchodní válku
před 8 hodinami
Očkování proti rakovině naráží na první problém. Od lidí, kteří mu vůbec nerozumí
před 9 hodinami
Zelenskyj: Rusko koncem roku zahájí novou vlnu mobilizace, povolá 300 000 vojáků
před 10 hodinami
USA vyhlásí "ekonomický den D". Írán čekají nejtvrdší sankce v historii
před 12 hodinami
Počasí v novém týdnu. Vrátí se tropy, víkend už bude zase chladnější
včera
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
včera
Nový kšeft vévodkyně Meghan. V Británii by mohla obnovit hereckou kariéru
včera
Začne druhé upisovací období Dluhopisu Republiky. Lidé mají dvě možnosti
včera
Fedorov nezměnil názor. Ukrajina se nesmí bát diskuze o volbách, řekl
včera
Byl to pokus o vraždu. Policie obvinila muže v případu z Karlovarska
včera
Skandál v Louvru. Před 115 lety byla ukradena Mona Lisa
včera
Trump na tom trvá. Hormuzský průliv znovu prohlásil za území USA
včera
Nepokoje v Thajsku. Desítky útoků na jihu vedly až k zákazu vycházení
včera
Větrné počasí, jak ho neznáme. Meteorologové upozornili na sobotní zajímavost
včera
Zelenskyj odmítá volby za války. Hrozí tsunami, která by rozdělila Ukrajinu
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal najevo, že preferuje konání voleb až v okamžiku, kdy se nebude bojovat. Hlasování během válečného konfliktu by považoval za příliš velké riziko. Zelenskyj tak poprvé reagoval na výzvu ze strany odvolaného ministra obrany Mychajla Fedorova.
Zdroj: Lucie Podzimková