NATO chtělo řešit postafgánskou budoucnost, probere nové krize

Mezi nejsledovanějšími z hostů bude ukrajinský prezident Petro Porošenko. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen i další západní politici už několik dní hovoří o jasném zapojení ruských vojáků a techniky do bojů na východě Ukrajiny na straně protivládních separatistů. Ukrajina žádá pomoc a signalizuje svůj obnovený zájem o vstup do aliance.

Takový zásadní krok summit nepřinese. Platí však stále rozhodnutí aliance z Bukurešti v roce 2008, že Ukrajina se členem NATO stát může, pokud si to bude přát a pokud splní potřebná kritéria. Lídři aliančních zemí však budou nepochybně diskutovat o tom, jakým způsobem mohou společně či jednotlivě Kyjev podpořit. Zaznít by mělo ujištění, že aliance neuzná ruskou anexi Krymu i opětovné potvrzení konkrétní pomoci při modernizaci ukrajinské armády v oblastech jako je logistika, velitelské systémy, personalistika či kybernetická bezpečnost.

Související otázkou je zvýšení alianční přítomnosti ve členských zemích na východě Evropy, které jsou razantním ruským postupem znepokojené. Americký prezident Barrack Obama krátce před summitem navštíví Estonsko, kde by měl pronést významný projev a také se podívat na jednu z vojenských základen.

Změnit a zrychlit by se také výrazně měla schopnost aliančních sil rychlé reakce odpovědět na vzniklou hrozbu, vysvětlil nedávno v Bruselu novinářům významný diplomat členské země NATO. Podle stejného diplomata by nemělo zvýšení vojenské přítomnosti aliance v oblasti "kohokoli vyděsit nebo vypadat jako trvalé". Podle jiného diplomata je potřeba například dořešit způsob financování takto rozšiřovaných základen. 

Neformální večeře bude podle diplomatů také zřejmě hlavním prostorem pro debatu okolo postupu islamistů z hnutí Islámský stát (IS) na Blízkém Východě. "Neobjevilo se to najednou a nyní. Ale velikost a míra ohrožení je čerstvá a nová. Odpovědi neznáme, bude to zajímavá, dopředu nepřipravená část summitu," poznamenal tento týden před novináři jeden z aliančních diplomatů.

Na konci letošního roku NATO ukončí misi ISAF v Afghánistánu, o jejíchž 12 letech existence se bude v Newportu nepochybně mluvit. Podle plánů by aliance měla v asijské zemi nadále zajistit výrazně menší, především výcvikovou operaci. Dosud však, především kvůli složité afghánské vnitropolitické situaci, potřebné právní dohody neuzavřely s Kábulem ani Spojené státy a tak chybí také příslušný podklad pro případné další působení sil z jiných zemí NATO či jejich partnerů. Summit bude nepochybně probírat také tuto otázku.