Newport - Severoatlantická aliance podpoří Ukrajinu přibližně 15 miliony eur (asi 420 milionů korun), oznámil dnes generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Na nynějším jednání Komise NATO-Ukrajina podle něj zazněly od některých členských zemí také další závazky mimo fondy zřízené přímo NATO. Aliance chce Ukrajině pomoci v oblastech jako je logistika, velitelské systémy či kyberobrana.
Rasmussen také zopakoval, že ruský postup vůči Ukrajině je zcela nepřijatelný."Rusko nyní proti Ukrajině bojuje na ukrajinském území. Ruští vojáci a tanky útočí na ukrajinské síly," prohlásil Rasmussen dnes večer na tiskové konferenci na summitu NATO ve velšském Newportu. Přes svoje slova o míru neudělala podle něj Moskva jediný krok, který by mír skutečně umožnil.Aby bylo možné zajistit politické řešení krize, musí podle Rasmussenova názoru mezinárodní společenství rozhodně odpovědět na případné pokračování ruské intervence na Ukrajině. "Odpovědět hlubšími, silnějšími, tvrdšími ekonomickými sankcemi, které by zasáhly ruskou ekonomiku a Rusko dále izolovaly," myslí si Rasmussen.Generální tajemník aliance opět zdůraznil, že NATO uznává Ukrajinu v jejích hranicích a odmítá ilegální ruskou anexi Krymu.Ukrajinský prezident Petro Porošenko na tiskové konferenci prohlásil, že při jednání cítil jednoznačnou podporu Ukrajině od všech členských zemí. Vztah Ukrajiny s NATO byl podle něj v posledních 20 letech klíčový pro stabilitu a bezpečnost regionu. "Stabilitu a bezpečnost, která je nyní brutálně podkopávána ruskou agresí," řekl Porošenko.Před pátečním jednáním trojstranné kontaktní skupiny v Minsku je prý ale opatrný optimista. Připomněl návrhy Moskvy na příměří i deklarovanou ochotu separatistů k němu. Nyní je podle něj důležité, aby Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě skutečně mohla příměří sledovat a aby byli propuštěni rukojmí, které separatisté drží v zajetí.Rasmussen k nedávným mírovým návrhům ruského prezidenta Vladimira Putina zopakoval názor, že důležité je to, co se konkrétně děje. "V minulosti jsme slyšeli podobné iniciativy a byly jen zástěrkou pro další eskalaci. Při zkušenostech, které máme, musíme být s hodnocením opatrní," poznamenal.Moskva musí podle Rasmussena stáhnout "tisíce svých vojáků z Ukrajiny a hraničních oblastí" a zastavit podporu separatistům. NATO má zapojení ruských sil do bojů na východě Ukrajiny za jednoznačně prokázané.Podle Rasmussena je to od konce druhé světové války poprvé, kdy jedna evropská země zkouší silou získat území jiného státu. "Evropa se nesmí otočit zády od vlády práva k nadvládě silnějšího," míní generální tajemník nejsilnějšího vojenského uskupení světa.Prostřednictvím speciálně zřízených fondů chce NATO podpořit rozvoj schopností ukrajinské armády v oblastech jako je logistika, velitelské systémy, komunikační systémy či obrana proti počítačovým útokům. "Pomůžeme také s rehabilitací vojáků zraněných v konfliktu," poznamenal Rasmussen.Porošenko doplnil, že některé země jsou připravené dvoustranně spolupracovat s Kyjevem v otázkách výstroje i výzbroje. Pak doplnil, že se dvoustranné dohody mohou týkat také "vysoce přesných" zbrojních systémů. Jiné země například nabídly pomoc ve zdravotnictví.Porošenko dnes na otázku, kdy by mohla Ukrajina vstoupit do NATO, odpověděl slovy "až bude připravena" a připomněl potřebu reforem v řadě oblastí. Ukrajina v posledních dnech signalizuje obnovený zájem o členství v alianci, kam má od summitu NATO v Bukurešti v roce 2008 v zásadě otevřené dveře. Rasmussen podotkl, že podobné rozhodnutí nesmí udělat nikdo jiný než sami Ukrajinci.Na summitu v Newportu hledá aliance odpověď na změněnou bezpečnostní situaci v Evropě po ruských akcích na Krymu. Dnes pozdě do noci by o věci měli lídři zemí osmadvacítky diskutovat u večeře na hradě v Cardiffu, v pátek by měli přijmout několik konkrétních rozhodnutí z takzvaného Akčního plánu připravenosti.
Související
Z Ruska přišel nečekaný návrh: Udržujme s NATO dialog, abychom zabránili neúmyslné válce
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
Aktuálně se děje
včera
Málem to odhalila jako první. Camilla promluvila o rakovině britského krále Karla
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
včera
Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod
včera
Tři děti utrpěly zranění při nehodě na D2. Policie apeluje na řidiče
včera
Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu
včera
Z Ruska přišel nečekaný návrh: Udržujme s NATO dialog, abychom zabránili neúmyslné válce
včera
Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní
včera
Jsou v pasti a nemohou z ní ven. Cesta šéfa CIA do Kremlu ukázala, co mají Trump a Putin společného
včera
Může Trump svévolně přejmenovat jezero? Pro své vlastní potřeby ano, jinde se nic nemění
včera
Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii
včera
Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce
včera
Norský král Harald V. zemřel
včera
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
včera
Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky
27. srpna 2026 22:03
Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny
27. srpna 2026 20:36
Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze
27. srpna 2026 18:36
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
27. srpna 2026 17:20
Česko čeká zatmění Měsíce. Bude výrazné, lákají astronomové
27. srpna 2026 15:59
Írán pohrozil útokem na Bulharsko
27. srpna 2026 15:13
Zemřel Ratko Mladić. "Bosenský řezník" byl jedním z největších válečných zločinců 20. století
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Zdroj: Libor Novák