Jourová v Bruselu: Páté kolo u vozu, či nebývalé pravomoci?

Oblast, kterou Jourové nakonec předseda nové Evropské komise Jean-Claude Juncker přidělil, není v bruselských kuloárech vnímána jako nejsilnější, nezabývá se přímo hospodářskými otázkami. Přesto poté, co Juncker s poukazem potřebu zvýšit akceschopnost svého týmu "zatřepal" s resorty v komisi, není náplň zcela totožná.

Někteří dobře informovaní činitelé z bruselské administrativy proto tuto nově vzniklou oblast, za kterou bude Jourová odpovídat, označili v neformálních rozhovorech za potenciálně významnou a s možností ještě dál ji posílit.

Dopis o její "misi", tedy budoucích úkolech, který dnes Juncker Jourové poslal, zmiňuje například potřebu rychlé reformy způsobu ochrany dat v Evropské unii nebo dotažení důležitých rozhovorů na toto téma mezi EU a Spojenými státy.

Psali jsme: Jourová podá demisi hned po "grilování" v Bruselu  

Další z bodů, které Juncker v dopise zmiňuje, má být snaha o spravedlivou evropskou politiku v oblastech, jako je zaměstnanost a podpora hospodářského růstu. Připomněl také stále nepřijatou Horizontální protidiskriminační směrnici z roku 2008, která by měla zakázat diskriminaci na základě věku, zdravotních omezení, náboženství a víry či sexuální orientace ve všech oblastech spadajících do kompetence EU. Jourová by se prý měla pokusit jednání o této směrnici odblokovat.Jourové přibyly otázky ochrany spotřebitele, které v komisi Josého Barrosa spravoval Chorvat Neven Mimica. Ani tato oblast není úplně bez zajímavosti, například s ohledem na jednání o smlouvě o volném obchodu se Spojenými státy známé jako TTIP. Její kritici totiž upozorňují právě na možné snižování vysokých evropských standardů spotřebitelské ochrany.

Na české politické scéně panuje z náplně práce pro Jourovou rozčarování. Podle analytika Paula Ivana z bruselského Střediska evropských politik (EPC) není Jourové portfolio slabé. "Jsou některá, která jsou výrazně slabší. Neviděl bych to jako nějaký trest pro Českou republiku," řekl ČTK.

Komise má tzv. právo iniciativy – může navrhovat nové právní předpisy na ochranu zájmů EU a jejích občanů. Podle tzv. zásady subsidiarity tak však může činit pouze v případech, kdy těchto cílů nelze účinně dosáhnout na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni.

Při navrhovaní právních předpisů se Komise snaží uspokojit co nejširší spektrum zájmů. Přitom technickou stránku navrhovaných opatření konzultuje s odborníky z nejrůznějších výborů a pracovních skupin. Organizuje také konzultace s veřejností.

Vypracováním návrhů právních předpisů se zabývají jednotlivé útvary Komise, podle příslušné oblasti politiky. V případě, že návrh podpoří alespoň 14 z 28 komisařů, se návrh předloží Radě a Evropskému parlamentu. O jeho schválení nebo případných změnách pak rozhodnou tyto zákonodárné instituce na základě jednání.