Skotové půjdou hlasovat znovu? Separatisté jsou realitou, varuje expert

Skutečnost, že Skotové řekli v referendum o nezávislosti na Velké Británii ne, vyplynula především ze strachu s některých dopadů odtržení se, uvádí bezpečnostní analytik dr. Binoy Kampmark v rozhovoru pro server rt.com. Odborník působící na australském Royal Melbourne Institute of Technology však varuje před doprovodným efektem pro Katalánsko, které usiluje o osamostatnění se na Španělsku.

Skotové půjdou hlasovat znovu

Ve Skotsku zvítězila kampaň "Raději spolu". Odborník si přesto myslí, že zastánci nezávislosti se v budoucnu opětovně znovu pokusí o vznik samostatného státu.

"Domnívám se, že výsledek hlasování naznačil, že to hnutí přitáhlo velkou pozornost a kampaň za samostatnost vedená Alexem Salmondem byla velmi profesionální a v mnoha ohledech pozoruhodná. Ve srovnání s tím kampaň 'Raději spolu' byla dost šílená...na jednu stranu uspokojivá, na druhou ale zřejmě pouze převážil strach z důsledků osamostatnění se. Proto si myslím, že v žádném případě není po všem a Skotsko zřejmě půjde někdy v budoucnu znovu hlasovat (o nezávislosti)," uvádí Kampmark.

Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Zdá se, že šlo o záležitost posledních minut, nebo přinejmenším posledních pár dnů," odpovídá expert na otázku, zda kampaň za setrvání ve Velké Británii jednoduše oslovila více Skotů.

"Jedním z faktorů byl i zvýšený zájem politiků v Londýně a nepochybě kampaň 'Raději spolu' byla probuzením se ze šoku, který vyvolaly průzkumy YouGov naznačující, že kampaň za 'ano' je prakticky vytěsnila. Takže tam šlo o jistou naléhavost a najednou jsme slyšeli každou významnou postavu z Downing Street a White Hall mluvit o dopadech odtržení se. To byl jeden z velkých šoků, který vzbudil větší vlnu zájmu, protože do té doby byla kampaň 'Raději spolu' jen myšlenkou schovanou v pytli," uvádí analytik.

V Evropě jsou další separatistické oblasti

Hrozí podle experta možnost, že byť neúspěšné skotské referendum posílí i další separatistická hnutí napříč Evropou?

"Je důležité zdůraznit, že tento specifický experiment ukazuje, že je hodně zájmu o demokracii i odtržení se. Nepochybně tam bylo několik pozorovatelů z Katalánska a zjišťovali, jak by se z té kampaně mohli poučit. A to je taky nepochybně důvod, proč se Španělsko ve veřejných prohlášeních vyslovovalo proti skotské nezávislosti. Obávali se dominového efektu, který byl a stále zůstává ve hře. Ještě jsme neviděli dopady referenda na širší vnímání Evropanů, ale není pochyb o tom, že další separatistické skupiny si vzaly ponaučení, že taková kampaň může být vedena velmi profesionálně a pozoruhodně úspěšně, což hodně vypovídá o schopnostech jednotlivců, jako je Salmond," míní Kampmark.

Podle analytika není zcela zřejmé, jaké další evropské regiony mají reálnou šanci na osamostatnění se. "Jde o dobrou otázku. Již jsme zažili hlasování, která měla nezávazný charakter, například v italském Benátsku, v listopadu pak bude další v Katalánsku. Takže tu jsou oblasti, kde v nezávazných referendech padla nezávazná rozhodnutí. Existuje tedy snaha vyjádřit určitý zájem, ale bohužel to není jako ve skotském případě, kde ve skutečnosti lidé dostali možnost hlasovat závazně. Musíme teprve počkat, kam se to celé vyvine," uzavírá rozhovor bezpečnostní analytik.

Související

Nicola Sturgeonová

Nezávislost Skotska? Premiérka Sturgeonová chce referendum už příští rok

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová řekla, že chce uspořádat druhé referendum o nezávislosti Skotska "už v příštím roce". Informoval o tom deník The Times. Plebiscit o odtržení od zbytku Spojeného království se v zemi konal už v roce 2014, proti novému hlasování se staví ústřední vláda v Londýně.
Nicola Sturgeonová

Pro nezávislost Skotska by hlasovalo 58 procent voličů, ukazuje nový průzkum

Pro nezávislost Skotska by nyní hlasoval rekordní počet voličů. Tvrdí to alespoň průzkum veřejného mínění agentury Ipsos Mori. Podle něj by odtržení od zbytku Spojeného království v referendu podpořilo 58 procent Skotů. Referendum o nezávislosti se ve Skotsku konalo v roce 2014. Tehdy hlasovalo 55,3 procenta voličů proti rozbití unie s Anglií, Walesem a Severním Irskem.

Více souvisejících

Skotské referendum Katalánsko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS)

ISS čelí vážnému problému. USA se bojí, Rusko ho neřeší

Ruská část Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) čelí vážným problémům. Únik tlaku a vzduchu z modulu Zvezda, který byl poprvé zaznamenán v roce 2019, se v posledním roce zhoršil a dosáhl nového maxima. Tento problém rozdělil názory odborníků z NASA a ruské vesmírné agentury Roskosmos na závažnost situace.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ukrajinská armáda

Výcvik ukrajinských vojáků v Polsku: Jak přesně probíhá a co se důstojníci učí?

Na monitoru se objevuje řada živých záběrů z dronů, které snímají bojiště v ruské Kurské oblasti, kde ukrajinské síly od srpna čelí ruským jednotkám. Před monitorem sedí ukrajinský důstojník, jehož oči jsou upřeny na obrazovku. Kousek za ním se shlukují další důstojníci kolem velké papírové mapy, na níž se vinou složité linie ukrajinských a ruských vojenských pozic.

před 7 hodinami

Robert Fico

Prestižní deník si posvítil na Fica. Odhalil skutečné směrování a postoje Slovenska

Premiér Slovenska Robert Fico podnikl mezi 31. říjnem a 5. listopadem 2024 oficiální návštěvu Číny. Na tuto cestu ho doprovázela nezvykle velká delegace, která zahrnovala osm ministrů, dva náměstky ministrů a zástupce 56 slovenských firem a obchodních asociací. Delegace navštívila Peking, Hefei a Šanghaj, kde se zúčastnila zahájení Čínské mezinárodní výstavy importů, uvedl server The Diplomat.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Vít Rakušan

Rakušan vyjednal pro policisty ještě tisícikorunu navíc

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) představil zástupcům odborů bezpečnostních sborů parametry plánovaného růstu platů policistů a hasičů pro příští rok. Nad rámec už schválených 1500 Kč získá každý policista i hasič dalších 1000 Kč jako součást stabilizačního příspěvku, informovalo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě. 

včera

včera

včera

včera

COP29

Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací

Fosilní paliva a jejich vliv na klimatické konference se znovu dostaly do centra pozornosti na letošním klimatickém summitu COP29, který se koná v Ázerbájdžánu. Podle informací od deníku The Guardian bylo na konferenci jako hosté ázerbájdžánské vlády pozváno nejméně 132 vedoucích pracovníků a zaměstnanců ropných a plynárenských společností. Tito hosté získali speciální akreditaci „hostitelské země“, což jim poskytlo privilegovaný přístup na jednání.

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi

Německý kancléř Olaf Scholz si poprvé po dvou letech volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru DW to potvrdil mluvčí spolkové vlády. Oba státníci spolu mluvili asi hodinu, Berlín hodlá o obsahu rozhovoru informovat členské státy NATO. 

včera

Lidé čekají ve stanici Můstek během zastavení provozu metra na lince B. Prohlédněte si galerii

Metro na lince B odpoledne nejezdilo

Na lince metra B musel být v pátek odpoledne na necelých 20 minut zastaven provoz po celé trase mezi stanicemi Zličín a Černý Most. Do kolejiště totiž vstoupila duševně narušená osoba. Aktuálně už vlaky opět jezdí v obou směrech. 

včera

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 

včera

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy