Džihádistický teror v Evropě? Poprvé vyšlo najevo, že bychom se bát měli

"Syrský režim personifikovaný rodinou Asadů vždy představoval pro džihádisty takřka vysněného nepřítele. Na jedné straně nereprezentativní a brutální diktatura opřená o moc zpravodajských služeb, ovládaných lidmi pocházejícími z menšinové konfesní komunity alawitů (10% obyvatelstva), využívající sekulární rétoriku zabarvenou socialismem a arabským nacionalismem. Na straně druhé kdysi dominantní komunita sunnitských Arabů (60% obyvatelstva), často velmi religiózní, zbavená politické moci a s intenzivními pocity útlaku a křivd," vysvětluje Michael Brtnický z Ústavu mezinárodních vztahů.

Západní státy se obávají návratu stovek zradikalizovaných lidí, kteří se vydali z Evropy do Sýrie nebo do Iráku bojovat po boku islámských radikálů. Nedávný summit NATO v Cardiffu i z tohoto důvodu označil situaci v oblasti a posilování Islámského státu (IS) za hrozbu pro evropskou bezpečnost. Státy aliance se například dohodly na lepší výměně zpravodajských informací.

Belgické soudy a bezpečnostní síly informace o kauzách nezveřejnily, prý aby neznepokojovaly veřejnost, napsal De Tijd. Několik zdrojů ale listu potvrdilo, že překažené plány se podobaly útoku francouzského občana Mehdi Nemmouche, který na konci května střílel v bruselském židovském muzeu.

O život tehdy přišli čtyři lidé. Útočník, který také prošel syrským konfliktem, byl o několik dní později zatčen ve Francii, odkud jej soud vydal do Belgie. Muzeum bylo před týdnem opět otevřeno za účasti belgického premiéra.

Konkrétní informace o tom, co mělo být cílem zmařených útoků, známy nejsou, prý s ohledem na pokračující vyšetřování a na bezpečnostní důvody. Úřady listu pouze potvrdily, že vyšetřování jednoho z džihádistických bojovníků, který se vrátil do Belgie, vedlo k vydání několika zatykačů. De Tijd zdůraznil, že ti, kdo útoky plánovali, jsou nyní ve vazbě.