Cena Václava Havla za lidská práva letos putuje do Ázerbájdžánu

Anar Mammadli je zakladatelem a předsedou organizace zaměřené na pozorování voleb v Ázerbájdžánu. Od roku 2001 jeho Centrum pro monitorování voleb a demokracii (EMDS) provádělo nezávislé monitorování voleb. Loni v prosinci byl Anar zatčen. Obvinili ho z údajného krácení daní, nelegálních obchodních aktivit a zneužití své monitorovací organizace k falšování výsledků voleb. Podle pozorovatelů byl proces vykonstruovaný.

"Rád bych vám jeho jménem poděkoval a vyjádřil vděčnost za udělení této ceny," uvedl dnes ve Štrasburku Anarův otec. Jak dodal, doufá, že ocenění dodá morální sílu jeho synovi i ostatním politickým vězňům v zemi.

Právě Mammadliho věznění sehrálo podle Palouše roli při výběru letošního laureáta. Jeho oceněním chtěla porota vyslat gesto vůči Ázerbájdžánu, řekl bývalý ředitel Knihovny Václava Havla ČTK telefonicky ze Štrasburku. Doufá přitom, že se vězněný aktivista brzy dostane na svobodu tak, jako tomu bylo v případě loňského laureáta, běloruského disidenta Alese Bjaljackého. "To by jen potvrdilo význam té ceny," soudí Palouš.Letošního vítěze oznámila předsedkyně Parlamentního shromáždění Rady Evropy Anne Brasseurová. Ta ve své řeči ocenila všechny tři kandidáty, kteří se dostali do užšího výběru z více než dvaceti návrhů. Kromě Mammadliho byla nominována ještě izraelská organizace Betselem, v níž působí Izraelci i Palestinci. Monitoruje dodržování lidských práv v Pásmu Gazy, na Západním břehu Jordánu a ve východní části Jeruzaléma. Třetím z finalistů byla maltská odbočka celosvětové Jezuitské služby uprchlíkům, která pomáhá utečencům a bojuje za jejich práva.

Jak předsedkyně Parlamentního shromáždění Rady Evropy dodala, někomu by se mohl zdát boj všech finalistů letošní ceny marný, jenže tomu tak není. V této souvislosti zopakovala slova, která pronesl Václav Havel ve Štrasburku v květnu 1990: "Bez snění o lepší Evropě nikdy lepší Evropu nevybudujeme."

Cena je udělována v upomínku na Václava Havla, dramatika, bojovníka proti totalitě, vůdce sametové revoluce 1989, československého a českého prezidenta i symbolu ostražitosti vůči jakékoli zvůli moci. Nominováni na ni mohou být jednotlivci, nevládní organizace či instituce usilující o dodržování lidských práv. Laureáti Ceny Václava Havla za lidská práva obdrží kromě diplomu a plakety též odměnu ve výši šedesát tisíc eur.

Oficiální představení Ceny Václava Havla za lidská práva se uskutečnilo 25. března 2013 v Praze, kde ji za přítomnosti tehdejšího ministra zahraničních věcí ČR Karla Schwarzenberga svým podpisem stvrdili Jean-Claude Mignon, předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy, Marta Smolíková, ředitelka Knihovny Václava Havla a František Janouch, předseda první Správní rady Nadace Charty 77.

Ocenění nahrazuje dosavadní cenu lidských práv Parlamentního shromáždění Rady Evropy, která vznikla v roce 2007 a byla udílena každé dva roky, poprvé byla předána British Irish Human Rights Watch v roce 2009, následně pak v roce 2011 ruské nevládní organizaci Výbor proti mučení (Committee against Torture).