Střední Evropa se bouří: Co se chystá v Bruselu?

"Podporujeme boj proti klimatické změně. Současně musíme brát ohled na ekonomickou situaci našich zemí, aby se příliš radikální změny neodrazily v ekonomikách," řekl dnes novinářům po podpisu společného memoranda slovenský ministr životního prostředí Peter Žiga.

Dohodu uvítal náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž, jenž se dvoudenní schůzky zúčastnil. "To, že jsme se dokázali shodnout, je příslib do budoucna a hlavně pomůže to k dohodě na půdě EU," řekl.

Psali jsme: Člověk devastuje Zemi. Zvířata vymírají rychlejší, než se myslelo  

Evropská komise například navrhla dosáhnout do roku 2030 v EU třicetiprocentních úspor energie. Zároveň by se měly snížit o 40 procent emise skleníkových plynů z hodnot roku 1990.Šestici zmiňovaných států se nezamlouvají ani plány na výraznější snížení emise skleníkových plynů. "Navrhována míra snížení vybraných znečisťujících látek je příliš ambiciózní a její uplatnění by bylo ekonomicky náročné," řekl Žiga. Zúčastněné země proto prosazují stanovení přijatelnějších cílů.

Volnější pravidla chtějí státy V4 včetně Bulharska a Rumunska uplatnit i v oblasti recyklace odpadů a skládkování.

Podle ekologické organizace Greenpeace se ministerstva životního prostředí zúčastněná na jednání postavila proti dosažení smysluplné klimatické a energetické politiky EU do roku 2030. "Ekonomické zájmy majitelů špinavého byznysu nesmějí být nadřazeny nad lidi, jejich zdraví a životní prostředí. První, kdo by si to měl uvědomit, je ministerstvo životního prostředí. V tomto případě ovšem vystupuje přesně naopak," reagoval koordinátor klimatické a energetické kampaně slovenské pobočky Greenpeace Pavol Široký na vyjádření slovenského ministra.

Vědecká studie PESETA v roce 2009 dospěla ke zjištění, že oteplení klimatu bude ekonomicky výhodné pro země na severu Evropy, vcelku neutrální pro střední Evropu a velmi nevýhodné pro jižní Evropu. V úvahu byly vzaty potenciální vývoje zejména u zemědělství, výskytu povodní, vlivu na lidské zdraví a zaplavování území mořem a turistiky. Závěry udávají i konkrétní čísla, např. pro střední Evropu by zvýšení teploty o 2,5 °C znamenalo růst výnosů v zemědělství o 5 %, počet lidí zasažených povodněmi by vzrostl o 117 tisíc a škody o 3,5 milionu eur, příjmy z turistiky by vzrostly o 0,93 mil. eur a na vedra y zemřelo o 17 lidí na 100 000 obyvatel více, informuje meteocentrum.cz.

Tato čísla jsou samozřejmě odhady zatížené mnohými nejistotami. Spočítat ekonomickou bilanci klimatické změny je v podstatě nemožné a to ani v případě, že si stanovíme konkrétní teplotu, která by mohla v budoucnosti nastat. K tomu vede více důvodů:

Klima ovlivňuje velké množství oborů lidské činnosti a mezi jednotlivými obory existují vazby. Úpadek jednoho oboru v důsledku změny klimatu může podpořit jiný obor, nebo i naopak. Například peníze neutracené za cestovní ruch mohou být vynaloženy jinde apod.