Vládní blok má v Lotyšsku většinu, proruská strana zůstala na ocet

Volby po sečtení takřka všech hlasů vyhrála vládnoucí středopravicová koalice, která získala takřka 58 procent voličů. Nejúspěšnější samostatnou stranou je ale s 23 procenty hlasů opoziční Centrum shody zastupující ruskou menšinu.

Vítězství vládní koalice již naznačovaly sobotní průzkumy u voličů odcházejících od voleb. Podle této sondáže by měla koalice kolem 63 procent a strana Jednota premiérky Straujumaové téměř 24 procent hlasů, zatímco opoziční Centrum shody by mělo podporu 21,6 procenta dotázaných. Po sečtení hlasů z 95 procent volebních místností je ale jasné, že zisk vládní koalice bude o pět procentních bodů menší a že nejsilnější stranou bude proruská opozice.

Podle volební komise má sociálnědemokratické Centrum shody přes 23 procent hlasů, za kterou premiérčina Jednota zaostala s 21,6 procentem hlasů. Proruská strana ale očividně nedokáže najít vládní partnery, aby si zajistila parlamentní většinu. Tu totiž s pohodlnými 58 procenty získaných hlasů udržel vládní blok.

"Tyto volby jsou kvůli tomu, co se děje na Ukrajině, jiné než ty minulé," řekla podle agentury Reuters premiérka Straujumaová po odevzdání svého hlasu. "Situace tam opět eskaluje a lidé mají strach z dalšího dění, protože máme hranice s Ruskem," dodala.

V Lotyšsku žije 2 290 765 obyvatel. Vývoj počtu obyvatel má v Lotyšsku klesající tendenci. Lotyšů není v Lotyšsku ani 60 %. Zbytek tvoří příslušníci ukrajinské, běloruské, polské, litevské, estonské a zejména ruské menšiny. Její příslušníci tvoří v Lotyšsku téměř jednu třetinu obyvatelstva (28.5 %). Jedná se většinou o Rusy, kteří přišli do Lotyšska po druhé světové válce v rámci programu intenzivní rusifikace Lotyšska. Pouze 56 % příslušníků ruské menšiny má i lotyšské občanství a má tak právo volit do lotyšského parlamentu. Ruská menšina je proto neustálým zdrojem konfliktů s Ruskou Federací, které se snaží hájit její zájmy.

Pojem národnostní menšina se nekryje s jazykovou menšinou: kvůli vysoké míře jazykové asimilace v sovětském období je pro mnoho příslušníků národnostních menšin rodným jazykem ruština a tito obyvatelé se souhrnně označují jako ruskojazyčná menšina. V Lotyšsku žije asi 42 % převážně ruskojazyčných menšin, což je neblahé dědictví sovětského režimu (před válkou bylo menšin jen 22 %). Jelikož po osvobození ze sovětské okupace v roce 1991 bylo občanství přiznáno jen občanům předválečného nezávislého Lotyšska, dodnes asi pětina obyvatel Lotyšska má status „neobčana", a to prostě proto, že se z různých důvodů (a záminek) odmítají podrobit standardnímu procesu naturalizace, jak je to běžné u cizinců v celé Evropě, uvedl server hks.re.