Berlín - Po pádu Berlínské zdi měla Evropa, především ta východní, strach z nové éry německé dominance. Sjednocení Německa tak prý bylo možné jen díky příslibu, že Berlín nebude později bránit vstupu Česka a Polska do západních struktur. Řekl to dnes poslední premiér NDR.
"V roce 1990 jsem jako premiér jezdil do Paříže, do Washingtonu, do Londýna, abych vysvětlil, jaké cíle si my východní Němci spojujeme se sjednocením. Že neusilujeme o regionální dominanci, ale že se chceme stát součástí Evropy a NATO," řekl poslední východoněmecký premiér Lothar de Maiziére.
Podle něj ale přesto panovaly obavy, že sjednocené Německo bude příliš silné a bude se chtít rozpínat východním směrem. "Museli jsme proto ujistit, že podporujeme, aby se naši východní sousedé stali součástí evropského integračního procesu. Zavázali jsme se tehdy, že se postaráme o to, aby se mohli stát členy Evropské unie co nejdřív," řekl de Maiziére.
"Jsem přesvědčen, že bez naší snahy by v roce 2004 nedošlo k velkému rozšíření unie o Polsko, Česko a další země," řekl. "Samozřejmě jsme je nemohli podporovat hospodářsky, NDR byla tehdy v bankrotu a odkázaná na materiální pomoc ze západního Německa. Ale myslím, že jsme přesto přinesli příspěvek přinejmenším v politické rovině," dodal.
De Maiziére také podotkl, že podporu pro členství středoevropských zemí v evropských strukturách vnímal jako morální povinnost sjednoceného Německa. "Měli jsme vůči těmto zemím historický dluh, protože to byly oběti nacistické agrese za druhé světové války," řekl. "Já osobně jsem cítil zvláštní dluh ještě vůči Československu, protože se NDR podílela na sovětské invazi v roce 1968, která zničila tamní reformní úsilí," doplnil.
Hlavním právním předpokladem znovusjednocení Německa byl tehdy existující článek číslo 23 Základního zákona (fakticky se jednalo o ústavu) Spolkové republiky Německo, který stanovil, že se ke Spolkové republice může připojit jakákoliv země demokratickým přijetím právě Základního zákona svými občany/volenými zástupci. Tímto způsobem se jako dvanáctá spolková země k SRN připojil Sárský protektorát pod názvem Sársko. Stejný postup byl již od 1949 navrhován pro připojení západního Berlína, což ale nebylo možné pro jeho zvláštní status, jehož dodržování si vynucovaly vítězné velmoci z druhé světové války.
V NDR bylo obnoveno pět spolkových zemí, kterými byla původně v letech 1949 až 1952 tvořena (v roce 1952 proběhla v NDR správní reforma, kdy byly spolkové země zrušeny a nahrazeny okresy, těmito obnovenými zeměmi byly Braniborsko, Durynsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Sasko a Sasko-Anhaltsko).
Západní Berlín se svým zvláštním statusem byl sjednocen s teritoriem východního Berlína, který nebyl zařazen do teritoria z žádné z obnovených spolkových zemí.
Dne 3. října 1990 zanikla Německá demokratická republika a 6 nových spolkových zemí (Berlín, Braniborsko, Durynsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Sasko a Sasko-Anhaltsko) se připojilo ke Spolkové republice Německo.
Související
Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci
Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv
Německo , EU (Evropská unie) , Česká republika
Aktuálně se děje
před 39 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák