Varšava - Poláci budou v neděli vybírat z deseti kandidátů nového prezidenta země. Předčasné volby si vynutila tragická smrt prezidenta Lecha Kaczyńského.
Byla sobota 10. dubna 2010, když celé Polsko zasáhla zpráva o havárii letadla v ruském Smolensku, v němž zahynuly desítky nejvýznamnějších osobností státu. Byl mezi nimi prezident Kaczyński.
Do čela truchlící země, která přišla o své politické špičky, se podle ústavy postavil maršálek Sejmu Bronislaw Komorowski. Jako úřadující prezident určil i datum přímých voleb nového řádného prezidenta – na neděli 20. června.
Zemi po havárii letounu s prezidentem zachvátila vlna solidarity a soudržnosti, kterou komentátoři přirovnávali k náladě po smrti papeže Jana Pavla II. Zpočátku to vypadalo, že se v podobně smířlivém duchu ponese i předvolební kampaň.
Pieta však politikům nevydržela. Brzy ji překryly výpady, které vyvrcholily soudním sporem dvou nejvážnějších prezidentských kandidátů Bronislawa Komorowského a Jaroslawa Kaczyńského, bratra zesnulého Lecha. Kaczyński se podle výroku soudu musí Komorowskému omluvit prostřednictvím tiskové agentury a televizních stanic za to, že Komorowského obvinil, že má ve svém programu privatizaci nemocnic.
Předvolební zápolení politiků významně ovlivnily povodně, které zemi ochromily na začátku června. Byly nejhorší za posledních 130 let. Kandidáti se předháněli, kdo projeví více solidarity.
Kvůli rozsáhlým záplavám hrozilo, že ani předčasné volby se neuskuteční v řádném termínu. Pokud by situace vyžadovala vyhlásit výjimečný stav, hlasování by se podle ústavy mohlo konat nejdříve 90 dní po jeho zrušení.
Výjimečný stav nakonec vyhlášen nebyl a datum voleb se nezměnilo. Poláci tak v neděli rozhodnou, který z desítky mužů se na příštích pět let usídlí ve varšavském prezidentském paláci.
Toto je přehled všech kandidátů v polských prezidentských volbách:
▪ Bronislaw Komorowski (58), Občanská platforma, maršálek Sejmu a úřadující prezident
▪ Jaroslaw Kaczyński (60), Právo a spravedlnost, předseda strany, bývalý premiér
▪ Grzegorz Napieralski (46), Svaz demokratické levice, předseda strany
▪ Andrzej Olechowski (72), Občanská platforma, bývalý ministr financí a zahraničí
▪ Waldemar Pawlak (50), Polská lidová strana, předseda strany, bývalý premiér
▪ Marek Jurek (49), Pravice republiky, předseda strany, bývalý maršálek Sejmu
▪ Andrzej Lepper (56), Sebeobrana, předseda strany, bývalý ministr zemědělství
▪ Boguslaw Ziętek (45), Polská strana práce, odborový předák
▪ Kornel Morawiecki (69), nestraník, bývalý disident, spoluzakladatel hnutí Solidarita
▪ Janusz Korwin-Mikke (67), Svoboda a právní stát, novinář a politik
Podle průzkumu agentury PBS DGA, zveřejněného v pátek ráno, by pro Komorowského hlasovalo 51 procent voličů. Jeho největšího rivala Kaczyńského by podpořilo 33 procent.
Kdyby Komorowski získal více než padesát procent hlasů, nemuselo by se za dva týdny uskutečnit druhé kolo voleb, do něhož postupují dva kandidáti s nejvyšším ziskem hlasů z prvního kola.
Polský prezident je volen na pět let. Mezi jeho pravomoci patří jmenovat premiéra a ministry i další funkcionáře - například náčelníka generálního štábu armády. Prezident je pověřen, aby Polsko reprezentoval ve světě. Je vrchním velitelem armády a má právo vetovat zákony.
Související
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák