Londýn - Počet obětí terorismu ve světě loni proti předchozímu roku vzrostl o 61 procent na 17.958. Ve stejném období se také počet teroristických útoků zvýšil o 44 procent na téměř 10.000. Za většinou z nich stáli islámští radikálové. Uvádí to zpráva, kterou zveřejnil mezinárodní výzkumný ústav IEP se sídlem v Sydney a odbočkami v Londýně a New Yorku
Terorismus si vyžádal mrtvé v 60 zemích, ale jasná většina (14.722) všech obětí se týkala jen pětice zemí - Iráku, Sýrie, Afghánistánu, Pákistánu a Nigérie. Zemí nejvíce postiženou terorismem byl loni Irák, kde islámští teroristé zabili více než 6000 osob. Ostatními státy více postiženými terorismem je další pětice států - Indie, Somálsko, Filipíny, Jemen a Thajsko.
K velkém nárůstu mrtvých ve sledovaném období ale přispěl hlavně počet obětí terorismu v Sýrii, kde od roku 2011 zuří občanská válka. "Destabilizace v Sýrii, která nyní přerostla do Iráku, je podle nás hlavní příčinou náhlého vzedmutí terorismu," řekl stanici BBC předseda ústavu IEP (Institute for Economics and Peace) Steve Killelea.
Zpráva také poznamenává, že obyvatelé západních a dalších zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD; ČR členem od prosince 1995) tvoří sice jen pět procent celkových obětí terorismu od roku 2000, ale byly terčem některých nejkrvavějších útoků. K těm patří atentáty v USA z 11. září 2001, pumový útok na vlak v Madridu v roce 2004, bombový sebevražedný útok v Londýně v roce 2005 a vraždění v Norsku v roce 2012. V roce 2013 napočítaly ze zemí OECD nejvíce obětí Turecko (57 mrtvých) a Mexiko (40).
"Nechci předvídat, jak tomu bude za rok 2014, ale je rozhodně těžké si představit, že by to bylo nějak lepší (než loni)," dodal.
Terorismus, ať už z náboženských, politických či separatistických pohnutek, je na vzestupu, ale podle některých odborníků je důležité si uvědomit i některé další související skutečnosti. Například to, že v roce 2012 si podle OSN kolem 50 procent teroristických útoků nevyžádalo žádné mrtvé a vraždy v rámci obecné kriminality ve světě měly na svědomí čtyřicetkrát více obětí než terorismus.
Související
Závěry summitu NATO. Deklarace zmiňuje Rusko, Ukrajinu i Írán
Rakušané potrestali mladíka, který chtěl útočit na koncertech Taylor Swift
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák