Přijde po triumfu strmý pád? Německá euroskeptická strana v krizi

AfD vznikla kolem ekonoma Bernda Luckeho, který se stal tváří hlavního požadavku strany: zrušení společné evropské měny. V roce 2013 jen těsně nepřekonala pětiprocentní práh ve volbách do Spolkového sněmu. Loni v květnu ale strana získala 7,1 procenta hlasů ve volbách do Evropského parlamentu a v srpnu a v září uspěla i v zemských volbách v Sasku, Braniborsku a Durynsku, kde se její zisk pohyboval kolem deseti procent.

Vzestup AfD na území bývalé Německé demokratické republiky ale také znamenal výrazný posun v jejích programových tématech. Ten je vidět ve sbližování s hnutím Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida). Jednoho z protestů se zúčastnil i šéf braniborské organizace AfD Alexander Gauland. Šéfka saské organizace a spolupředsedkyně strany Frauke Petryová po jednání s představiteli hnutí řekla, že vidí programové shody mezi požadavky Pegidy a AfD.

Proti spolupráci s Pegidou se naopak vyjádřil místopředseda AfD Hans-Olaf Henkel, který navíc kritizoval i samotný pojem "vlastenecký Evropan".

Další rozpor ve straně vyvolal teroristický útok na sídlo francouzského satirického týdeníku Charlie Hebdo. Gauland prohlásil, že atentát potvrzuje varování Pegidy, že se Evropa islamizuje. Naproti tomu Lucke odmítá paušálně obvinit všechny muslimy. "Zločin dvou extremistů nelze připsat celé náboženské obci, jejíž většinu tvoří mírumilovní bezúhonní lidé," prohlásil.

Rozpory mezi členy AfD z východu a západu Německa se promítají i do boje o funkce ve straně. V současnosti má AfD tři spolupředsedy - Luckeho, Petryovou a Konrada Adama. Lucke nyní předložil návrh změny stanov, podle kterého by měl v čele strany stát jediný člověk. Petryová a Adam proti Luckeho návrhu protestují a obviňují ho, že se jen snaží získat větší moc pro sebe.