Kdo přijde na řadu po Ukrajině? NATO varuje před Ruskem

"Nemyslím si, že nyní a bez mobilizace mají (Rusové) kapacitu k tomu, aby mohli dělat tři věci naráz. Mohou dělat jednu věc, myslím věc velkého rozsahu bez mobilizace. Ale za čtyři až pět let se to podle mě změní," řekl Hodges.

"Zcela jistě budou do čtyř či pěti let schopni vést operace na východní Ukrajině, vyvíjet nátlak na Pobaltí, tlačit na Gruzii a dělat další věci bez toho, aby museli plně mobilizovat," dodal.

"Mocenský vzestup Ruska, separatismus v postsovětských republikách a také energetická bezpečnost – to jsou tři z významných témat, která v poslední době dominují bezpečnostní agendě evropských členů NATO. Hledáme-li oblast, kde všechny tři tyto problémy splynuly v jeden celek, nabízí se logicky Ukrajina s aktuálními konflikty v Doněcké a Luhanské oblasti či anektovaný Krymský poloostrov. Dříve či později však narazíme také na tzv. zamrzlý konflikt v Podněstří, který s tím na Ukrajině sdílí mnoho společných rysů. Navíc celou řadou analytiků byla vojenská angažovanost Kremlu na Ukrajině nezřídka vysvětlována právě snahou zajistit pozemní koridor do Podněstří a vyhovět tak snaze režimu v hlavním městě Podněstří Tiraspolu o připojení k Rusku," uvedl pro Natoaktual.cz Lukáš Dyčka z Univerzity obrany.

"Po násilných krvavých střetech mezi proruskými a proukrajinskými demonstranty v Oděse na začátku května 2014 obavy Kyjeva z možnosti rozšíření konfliktu k Podněstří vygradovaly do skutečných vojenských příprav. Přibližně od července 2014 začala Ukrajina s posilováním vojenské přítomnosti v regionu a rovněž s opevňováním 450 km dlouhé hranice s Podněstřím. Tato oblast je navíc obývána především ruskojazyčným obyvatelstvem (včetně etnických Bulharů nebo Gagauzů), kteří masivně podporovali Stranu regionů bývalého proruského prezidenta Ukrajiny Viktora Janukoviče, což stabilitě v tomto regionu nepřidává," dodal Dyčka.

Krize na Ukrajině přinutila některé ruské sousedy a země v regionu hledat dodatečné bezpečnostní záruky. S obavami se netají například trojice pobaltských republik, která varovala před možnou snahou ruského prezidenta Vladimira Putina obnovit sovětské impérium.

Šéf Aliance Jens Stoltenberg včera v Berlíně komentoval nedávné rozhodnutí ukrajinského parlamentu, který schválil zrušení neutrálního statusu země a rozhodl o tom, že země bude v následujících letech směřovat právě ke členství v NATO.

„Chtěl bych zdůraznit, že jde o základní princip, že všechny suverénní národy mají právo vybrat si svou vlastní cestu," řekl Stoltenberg. Jak dodal, Kyjev avizoval, že chce nejprve přejít na standardy Aliance, což potrvá několik let. O členství země pak rozhodnou Ukrajinci v referendu. „Musí splnit normy, které NATO vyžaduje... A to bude nějaký čas trvat," uvedl šéf NATO.