Írán zhurta: Pokud chce svět dohodu o jaderném programu, musí zrušit sankce

"Když byly sankce na Írán uvaleny, měli jsme 200 odstředivek. A pokud bylo účelem sankcí přimět Írán, aby nerozvíjel svá jaderná zařízení, pak naprosto selhaly. Protože nyní máme odstředivek 20.000," řekl Zaríf.

Podle jeho slov se Írán v posledních deseti letech podrobil více inspekcím Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) než jakákoli jiná země, žádná z těchto inspekcí ale nepotvrdila podezření Západu, že Teherán vyrábí jaderné zbraně.

Zrušení sankcí označil íránský ministr za nutnou podmínku pro to, aby se podařilo dosáhnout dohody mezi Teheránem a Západem o jaderném programu. "Současná příležitost se nemusí opakovat," varoval. "Nyní je to za 35 let poprvé, co mluvíme se Spojenými státy," připomněl.

Ve stejnou dobu, kdy Zaríf hovořil v Mnichově, zveřejnila íránská agentura IRNA projev duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Před členy íránského vojenského letectva řekl, že podpoří takovou dohodu o íránském jaderném programu, která nebude v rozporu se zájmy Íránu.

Prohlásil také, že s Američany souhlasí v tom, že je lepší neuzavřít dohodu žádnou než špatnou. Nesouhlasí ani s dvoufázovým termínem pro jednání, jak k tomu dospěli vyjednávači loni. Stanovili, že rámec konečné dohody bude dojednán v březnu a detaily pak do 1. července. "Ze zkušenosti víme, že velmoci používají taktiku zdržovat se detaily. Celá dohoda musí být dojednána v jediném termínu, a to v základních bodech i v detailech. Musí být srozumitelná a nemůže poskytovat prostor pro interpretaci," řekl Chameneí.

Zaríf je proti prodlužování rozhovorů a podobně se vyjádřil Kerry. "Pro prodloužení bych byl jedině v případě, kdyby se rýsovala dohoda. Jestliže nejste schopni dojednat ani základní body, je prodlužování zbytečné," řekl šéf americké diplomacie. Na adresu Íránu prohlásil: "Buď učiníte takové rozhodnutí, kterým prokážete, že je váš program mírový, a pokud toho nejste schopni, pak nastane něco, o čem nikdo z nás nechce slyšet."

Oficiální doktrína či strategie týkající se použití íránských jaderných zbraní, která by byla veřejně dostupná, neexistuje. Není proto jasné, jaké jsou přesné cíle Íránu a jak by využil své případné jaderné kapacity k prosazování svých cílů. Důvodem této neexistující veřejné strategie je to, že Írán oficiálně odmítá, že by usiloval o získání jaderných zbraní. Stejné stanovisko zastává v otázce chemických a biologických zbraní.Tento postoj má ještě posilovat údajné vydání fatvy (náboženského ediktu) proti jaderným zbraním ajatolláhem Chámenejím.

Tato fatva má označovat atomové zbraně za antiislámské, protože zabíjejí bez rozlišení bojovníky i civilisty, muže, ženy, děti i staré lidi. O této fatvě se před jednáními s mezinárodním společenstvím s oblibou zmiňují různí íránští vyjednavači. Problémem této fatvy ovšem je že není jasné, zda vůbec byla vydána. V písemné podobě není dohledatelná. Navíc podle islámského práva může nejvyšší duchovní vůdce navíc kdykoliv upravit nebo zcela změnit. Důležité je také načasování, kdy měla být údajně vydána. Mělo k tomu dojít v roce 2003, tedy v roce, kdy se po invazi USA do Afghánistánu a Iráku ocitl Írán v obklíčení a v pocitu bezprostředního ohrožení. Vydání fatvy je tedy možné chápat jako jeden z kroků, kterým se Írán snažil vyhnout vojenskému střetu se Spojenými státy, informují vojenskerozhledy.cz.