Brusel - Ministři zahraničí EU dnes v Bruselu potvrdili rozšíření "černé listiny" kvůli krizi na Ukrajině. Se zveřejněním ale unie počká do 16. února. Čeká se totiž na to, jakou odezvu bude mít mírová iniciativa Německa a Francie.
Podobu rozšíření seznamu osob a právnických osob se zmrazeným majetkem a zakázaným vstupem o 19 osob z Ruska i východu Ukrajiny a devět firem dohodli unijní velvyslanci už koncem minulého týdne. Splnili také úkol předchozí mimořádné schůzky ministrů zahraničí, kteří dnes měli diplomatickou dohodu formálně potvrdit. Mezi osobami, jichž se mají sankce nově týkat, figuruje pět Rusů, uváděly v minulých dnech agentury. Nejedná se zřejmě o žádné vysoké ruské činitele. Mezi devítkou organizací má být ruská jedna.
Odsunutí publikace o týden dává unii čas na reakci po případném úspěchu nynějšího diplomatického vyjednávání německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Francoise Hollandea.
Výsledkem jejich iniciativy je svolání nové schůzky v běloruském Minsku na tuto středu. O řešení krize se tam mají bavit s prezidenty Ukrajiny a Ruska Petrem Porošenkem a Vladimirem Putinem v době, kdy především v USA sílí názor o potřebě pomoci ustupující ukrajinské armádě v jejím boji s Ruskem podporovanými separatisty také zbrojní technikou. Spojené státy ale zatím nerozhodly, s prezidentem Barackem Obamou bude dnes Merkelová mluvit ve Washingtonu.
Podle litevského ministra zahraničí Linase Linkevičiuse bude i po případném dosažení dohody v Minsku třeba počkat na to, jak se to odrazí ve skutečné situaci na východě Ukrajiny. "V této chvíli nemůžeme věřit jedinému slovu ruského vedení," řekl ministr. Poznamenal také, že případné rozhodnutí USA o dodávkách zbraní Ukrajině má logiku, protože Rusko už se dávno rozhodlo a separatistům moderní těžké zbraně poskytuje.
Naopak slovenský ministr Miroslav Lajčák uvedl, že osobně je proti dodávkám zbraní, které by podle jeho názoru jen posílily ruské odhodlání pokračovat ve zbrojní podpoře separatistů.
Související
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
před 1 hodinou
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
před 2 hodinami
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
před 3 hodinami
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
před 4 hodinami
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
před 4 hodinami
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
před 5 hodinami
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
před 6 hodinami
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
před 7 hodinami
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
před 8 hodinami
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
před 8 hodinami
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
před 9 hodinami
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
před 10 hodinami
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
před 11 hodinami
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
před 11 hodinami
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
před 12 hodinami
Google v mapách přejmenoval Ontarijské jezero na Americké jezero. Nový název uvidí jen v USA
před 13 hodinami
Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá
před 14 hodinami
Počasí: Nový týden začne přeháňkami, mohou se objevit i bouřky
včera
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
včera
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Zdroj: Libor Novák