Zápach studené války? Sever Evropy proti Rusku, NATO vyhání agenty Moskvy

Ministři obrany Švédska, Norska, Finska, Dánska a Islandu uvedli, že severní Evropa se musí připravit na možné krize či incidenty v souvislosti s aktivitami Ruska, jež představuje "největší výzvu pro bezpečnost v Evropě".

V prohlášení ministři konstatovali, že vedoucí ruští představitelé ukázali, že jsou připraveni použít vojenské prostředky k dosažení politických cílů, i když to znamená porušení mezinárodního práva.

Ministři přitom upozornili na údajně rostoucí ruské vojenské a špionážní aktivity v Pobaltí a v dalších severoevropských oblastech. "Ruská armáda působí provokace podél našich hranic a v Pobaltí došlo již několikrát k narušení hranice," prohlásili šéfové obrany severských států. "Ruská propaganda a politické manévry navíc podněcují neshody mezi národy a v organizacích, jako je NATO a Evropská unie," dodali.

Ruští špióni v Bruselu?

Přítomnost ruských agentů v Bruselu jistě nikoho nepřekvapuje, píše The New York Times. Omezení počtu členů ruského zastoupení navíc riziko ruských špionů významně nesníží. Přesto panuje přesvědčení, že jejich aktivitám bude možné snadněji čelit.

Rusko dnes v první reakci označilo výzvu aliančního vedení za ozvěnu studené války. "Je to divné rozhodnutí, které zapáchá érou studené války," řekl agentuře TASS náměstek ruského ministra zahraničí Alexej Meškov. Rusko je oficiálním partnerem Severoatlantické aliance od roku 1994, stejně jako další čtyři desítky zemí.

Po loňském záboru Krymu a začátku proruského povstání na východní Ukrajině dostali akreditaci ke vstupu do bruselského sídla aliance bez doprovodu jen čtyři ruští diplomaté, píše newyorský deník. Na konci loňského roku se počet ruských pracovníků bruselského zastoupení při NATO z dřívějších 70 snížil na nynějších více než 50.

Další snížení na 30 osob, které Rusku aliance uložila, má proběhnout během příštích devíti měsíců.