Kde je lidskost? Západ ztroskotal, ze Středozemního moře je hřbitov

Můžeme si jen představovat takovou smrt beze svědků. My, kteří si myslíme, že bezpečnost závisí jen na tom, jak dokážeme moře ohlídat, a že se realizuje jen s pomocí vyloučení ze společnosti, tak, že si budeme držet lidské bytosti považované za odpad na patřičnou vzdálenost. Nyní zjišťujeme, že nás tato vzdálenost neochrání. Neboť počty mrtvých ji přesahují a anulují. S tím, co jsme nechtěli vidět, teď musíme počítat, a výsledkem je největší tragédie století na moři, píše italský deník La Repubblica.

Je to nápor směrem do Evropy, který odhaluje rozpor mezi tím, co chceme být, a tím, co jsme. Oněch 900 mrtvých ve Středomoří vyrazilo z centra Afriky a zamířilo k břehům Evropy, kterou neznali, ale o níž snili jako o příslibu budoucnosti pro sebe i své děti.

Tak nás vidí nejbeznadějnější část světa: jako zemi svobody a práce. To můžeme přeložit: jako civilizaci práv a práva, demokracie a lidské důstojnosti, pokud si budeme vědomi svých závazků, které z této zodpovědnosti vyplývají.

Takoví však nejsme. Evropa prožívá tragédii ve Středomoří jako jižní regionální krizi, srovnatelnou s přílivem imigrantů z východní Evropy, s těmi, kdo přicházejí z pekla válek a dennodenně riskují smrt na trajektech zoufalství.

Itálie zažívá celé toto drama doby, s národní vládou, která musí čelit krizi globálních rozměrů. Ti nejubožejší politici těží z této strukturální neschopnosti politiky, aby ji podlomili a ponechali volné pole individuálním obavám neznámého světa vymykajícího se kontrole, obavám, na něž již nejsou veřejné a kolektivní odpovědi.

Výsledkem je rozštěpení: mezi bezpečností a zodpovědností, mezi politikou a morálkou, mezi zákonem a lidskostí, mezi Evropou a jejími částmi. Především mezi vítězi a poraženými globalizace a můžeme říci mezi bohatými a chudými světa, kteří ztratili vnitřní souvislosti.

Je to zásadní rozpor pro Evropu, tváří v tvář její historii a civilizaci. Itálie a především levice mají mimořádnou příležitost očekávat, že Evropa navrátí morální legitimitu své politice, kterou nemohou tvořit pouze bludné kruhy a omezené parametry, a spojí bezpečnost s lidskostí. Pak můžeme žádat, aby se krize ve Středomoří stala problémem svědomí Západu, jestliže tento chce dostát svým povinnostem, reagovat na nové obavy a být dále zemí demokratických práv a demokratických institucí.