Praha - Změnu směrnice umožňující členským zemím EU zpřísnit pravidla pro uvádění geneticky modifikovaných organismů (GMO) na trh v úterý posoudí na neveřejném jednání kolegium komisařů EU. Mediafaxu to potvrdil Václav Tampír z odboru komunikace ministerstva zemědělství.
Pokud komisaři návrh schválí, bude podle Tampíra veřejně publikována a následně předložen k projednání Radě ministrů.Uvedený návrh je většinou vnímán jako liberalizace trhu s GMO. „Ve skutečnosti se ale tímto návrhem EU snaží v praxi přesunout odpovědnost za geneticky modifikované organismy na členské země,“ konstatuje ředitel Biologického centra Akademie věd ČR František Sehnal.To potvrzuje i Marie Křístková z ministerstva zemědělství. „Podle mého názoru nahrávají připravovaná opatření spíše odpůrcům genetických plodin. Oproti současnému stavu se totiž mnoho nemění, návrh pouze umožňuje jednotlivým zemím na národní úrovni jejich pěstování zakázat. Jediný přínos spočívá zřejmě v tom, že Evropská komise nebude schvalování blokovat a o zákazu a povolení budou rozhodovat členské země. Nedovedu si ale představit, že by třeba takové Rakousko, které je striktně proti modifikovaným organismům, hlasovalo pro schvalování nových odrůd a následně je na národní úrovni zakazovalo,“ řekla Křístková.Většina evropských i tuzemských vědců přitom pěstování GM plodin v EU podporuje. „Pro konkurenceschopnost evropských farmářů by to bylo přínosem. Jenže to by musely být zákony týkající se modifikovaných produktů postaveny na faktech, a ne jako dosud na emocích,“ řekl Sehnal.Podklad pro realistický přístup ke GMO včetně systému kontrol podle něj již připravil mimo jiné Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). „Problém je, že je tento dokument i na můj vkus velmi složitý, a kdyby se mělo vše podle EFSA dodržet, byla by produkce modifikovaných plodin velmi nákladná,“ tvrdí Sehnal.Tím by ovšem modifikované plodiny přišly o svou největší ekonomickou výhodu, kterou jsou nižší náklady jejich pěstitelů na ošetřování plodin vůči škůdcům. Většina GM plodin je totiž proti škůdcům odolná a i díky tomu je možné dosáhnout o deset až třicet procent hektarových výnosů. Na chemickém ošetření ušetří zemědělci až 30 procent nákladů.
Související
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“
Aktuálně se děje
včera
Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce
včera
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
včera
Smrt ženy v Jičíně. Podezřelým je cizinec, s partnerkou měl hádku
včera
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
včera
Vémolu na kauci propustili z vazby. Podíl na trestné činnosti nadále odmítá
včera
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
včera
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
včera
Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko
včera
Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo
včera
Zemřel známý herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič
včera
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
včera
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
včera
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
včera
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
včera
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
včera
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
včera
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno včera
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
včera
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
včera
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.
Zdroj: Libor Novák