Šéf europarlamentu se dopálil: Odmítáte běžence? Jste egoisti

Brusel - Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz dnes obhajoval zavedení kvót, podle kterých by měli členové osmadvacítky přijímat uprchlíky, a obvinil vzdorující země z "egoismu" a narušování pospolitosti.

"Když se na to podíváme blíže, jsou to nyní čtyři země, které nesou hlavní břemeno," řekl Schulz. "Myslím, že 90 procent všech uprchlíků přijme desítka zemí. Zbylých 18 nedělá vůbec nic," upozornil Schulz.

Šéf Evropského parlamentu rovněž ostře kritizoval státy, které zavedení kvót na uprchlíky odmítají. "Teď je zřejmé, proč jsou orgány společenství tady v Bruselu ochromovány. Totiž proto, že některé členské státy docela chladně prosazují své národní zájmy," prohlásil Schulz.

"Egoismus jednotlivých částí Evropské unie už 20 let brání efektivnímu a humánnímu řešení těchto problémů," prohlásil Schulz. Konkrétně jmenoval Británii, Maďarsko a "mnoho dalších" zemí, které prý "mluví za zavřenými dveřmi jinak, než na mikrofon".

Schulz dodal, že lidé, kteří se chtějí legálně přistěhovat do Evropy, dělají jen totéž, co Evropané, kteří odchází například do Austrálie, do USA nebo do Latinské Ameriky.Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka považuje Česko přijímání utečenců za oblast, v níž by měly mít členské státy právo na samostatnou politiku. Zavádění kvót by podle něj navíc přineslo mnoho problémů.

"Pokud by někdo takto přijímal stanovený počet utečenců, tak by to znamenalo, že by musel potom udržet to množství utečenců na svém území," uvedl Zaorálek. V unii s volným pohybem osob je podle něj nepředstavitelné nutit utečence, aby v zemi, do níž třeba ani nechtěli, zůstali jen proto, aby splňovali nějakou kvótu.

Česká republika je podle Zaorálka připravena i nadále pomáhat v rámci svých možností prostřednictvím rozvojových programů přímo v zemích, z nichž z nejrůznějších důvodů lidé prchají.

Rýsuje se rovnice

Německý týdeník Die Zeit se dnes pustil do České republiky. List poukazuje na to, že zatímco po sovětské okupaci Češi hledali v západních zemích azyl, sami uprchlíky zarytě odmítají. Němci uznávají, že Česko není v protiuprchlických postojích zdaleka samo, podobné postoje mají i Poláci nebo Maďaři.

Podle komentáře je prý nejhlasitějších oponentem přijímání uprchlíků maďarský premiér Viktor Orbán, který rozhodně nestojí o to, aby se Maďarsko kvůli imigrantům muselo jakkoli měnit.

V těsném závěsu je podle Die Zeit český prezident Miloš Zeman, který antipatie k uprchlíkům především z muslimských zemí ani neskrývá a komentátor připomíná Zemanův výrok, že "umírněný muslim je stejný protimluv jako umírněný nacista".

Dá se očekávat, že vášně kvůli uprchlickým kvótám dál porostou. Na veřejnost totiž unikla informace, že předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker už má hotový vzorec, podle kterého se mají uprchlíci v zemích EU rozptýlit. Rovnice prý počítá s mnoha proměnnými jako je hrubý domácí produkt, rychlost ekonomického růstu, nezaměstnanost nebo počty přijatých uprchlíků z minulých let.

Související

Tomáš Zdechovský

Rozbroje mezi eurokomisí a europarlamentem? Spor o "spitzenkandidáty" je zpět, ostře promluvil Zdechovský

Popření systému takzvaných vedoucích kandidátů na post předsedy Evropské komise, k němuž podle diplomatů spěje bruselský summit Evropské unie, vyvolává mezi europoslanci skeptické až rozhořčené reakce. Podle některých není jisté, zda se bude Evropský parlament ochoten podřídit vůli unijních premiérů a prezidentů a schválit na vrcholné posty jimi navržené kandidáty.
Martin Schulz

Schulz skončil v čele SPD, za sebe chce Nahlesovou

Berlín - Martin Schulz dnes skončil v čele německé sociální demokracie (SPD). Dvaašedesátiletý politik, který chtěl tento post původně opustit začátkem března, to řekl na tiskové konferenci v Berlíně.

Více souvisejících

Martin Schulz (předseda Evropského parlamentu) uprchlíci EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy