Kolik uprchlíků má vzít Česko? Brusel představil Agendu pro migraci dřív

Do konce měsíce také navrhne program, v jehož rámci bude moci za dva roky do unie legálně přesídlit ze třetích zemí 20.000 lidí, kteří jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu. Český podíl na programu, který v zásadě znamená pomoc lidem z uprchlických táborů mimo evropské území, by podle podkladových materiálů měl být 2,98 procenta, tedy 525 osob. Česká vláda v lednu souhlasila s přijetím 15 rodin s dětmi, celkem asi sedmi desítek osob ze Sýrie, které musely prchnout do uprchlických táborů v Jordánsku.

"Nejen EU, ale i Česká republika si je vědoma utrpení a lidské tragédie uprchlíků, kteří chtějí začít nový a lepší život za hranicemi svých domovských států. Nechceme se vzdávat odpovědnosti, chceme naopak ještě zintenzivnit naše úsilí v tom, co umíme v oblasti migrace nejlépe," uvedl dnes premiér Bohuslav Sobotka.

"V první řadě jde o českou pomoc uprchlíkům v místě jejich současného pobytu – tedy co nejblíže jejich skutečnému domovu, a to včetně podpory zemí, které tyto uprchlické populace hostí (například Jordánsko a Turecko). Za tímto účelem jsme zřídili speciální program na pomoc uprchlíkům v regionech původu, na který vláda od letoška nově věnuje 100 mil. korun ročně. Zároveň musíme mít na paměti, že i když většina uprchlíků dnes do Evropské unie přichází ze Sýrie a z Afriky, na východ od hranic EU je z domova vyhnán 1,5 milionu Ukrajinců. Právě s uprchlíky z této části Evropy máme dlouhodobé zkušenosti a jsem hrdý na to, že dnes můžeme říct, že jejich integrace do české společnosti je úspěšná," tvrdí šéf české vlády.

Návrh trvalého přemísťování azylantů mezi zeměmi EU v nouzových situacích, tedy při jejich mimořádném přílivu, by chtěla komise představit do konce roku. Klíčem pro rozmísťování mají být ve všech případech údaje o velikosti populace té které členské země, o jejím hrubém domácím produktu, počtu dosavadních žádostí o azyl a o míře nezaměstnanosti, vysvětlil dnes eurokomisař pro vnitřní věci Dimitris Avramopulos.

Komise svou novou Agendu pro migraci představila dříve, než původně plánovala. Reagovala tak na trvající silnou vlnu migrantů, kteří se pokoušejí přes Středozemní moře dostat především do Itálie, podle nedávných údajů UNHCR to od počátku roku bylo přes 32.000 lidí. Za stejnou dobu našlo ve vlnách smrt na 1770 lidí. O věci už na konci dubna mimořádně jednal summit Evropské unie.

Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová připomněla záměr ztrojnásobit prostředky námořních operací Triton a Poseidon evropské agentury Frontex zajišťující unijní hranice; posílený rozpočet odpovídá 89 milionům eur (asi 2,4 miliardy korun).

Červnový summit EU by také podle ní mohl rozhodnout o spuštění konkrétních a nyní připravovaných operací vůči pašerákům, kteří si z uprchlické vlny udělali výnosný byznys. O způsobech boje s nimi budou už v pondělí jednat ministři zahraničí unie, Mogheriniová se snaží získat souhlas Rady bezpečnosti OSN.

Součástí dnešního strategického materiálu jsou také návrhy dlouhodobějších řešení ve čtyřech oblastech. EU se bude snažit snižovat atraktivitu nelegální migrace, například posílením úlohy agentury Frontex, nejen při samotné ochraně hranic, ale také při vracení migrantů, kteří na azyl právo nemají tam, odkud přišli. Pašování lidí se má stát zločinem "s vysokým rizikem a nízkým ziskem".

"Současně si velmi dobře uvědomujeme, že musíme být nápomocni státům, na něž současná migrační vlna nejvíce doléhá. Česká republika proto na dubnové Evropské radě nabídla zhruba 10 milionů korun pro aktivity agentury Frontex, dále jeden ze svých letounů CASA i s posádkou a okamžité vyslání 60 českých expertů na oblast migrace a azylu. Zároveň je vláda připravena poskytnout potřebné technické vybavení – hlídkové vozy, termovize, služby kynologů," konstatoval dnes také Sobotka.