Kvóty pro uprchlíky? Hloupost, protestují čeští europoslanci a navrhují řešení

Štrasburk - Čeští europoslanci, které oslovila ČTK, převážně nesouhlasí s plánem Evropské komise na přerozdělování uprchlíků v zemích EU, který je dnes předmětem debaty ve Štrasburku. Vadí jim, že jde o věc nařizovanou z Bruselu i to, že návrh přispěl k rozdělení Evropské unie. Navíc podle nich odvedl diskuzi o migrační krizi jinam. Někteří nicméně návrh naopak chválí s tím, že je komplexní a nejde v něm jen o kvóty. Řešením současné situace je podle nich mimo jiné zastavit příliv uprchlíků již na africké půdě i zvýšit prostředky na rozvojovou a humanitární politiku.

"Zastáváme názor, že to není vůbec efektivní řešení. Zaprvé praxe ukazuje, že nastolení mandatorních kvót jednoznačně odkloní diskuzi od celé řady jiných legitimních opatření. Takže teď tu máme jen do jisté míry absurdní debatu na téma kvót a nejsme schopni uchopit ten problém komplexně," uvedl europoslanec Pavel Telička (ANO). Zadruhé mu přijde nedůstojné "handrkovat s lidmi, kteří mají skutečně na statut uprchlíka nárok, jako s nějakou komoditou" a zatřetí mu vadí způsob, jakým se celý návrh rodí.

Teličkův kolega z ANO europoslanec Petr Ježek byl minulý týden na Maltě a měl možnost o problematice hovořit i s tam přítomnými nevládními organizacemi. Ty mu podle Teličky řekly, že je to řešení, které nikam nevede. "Jsem pro, abychom si počínali podobně jako s loděmi somálských pirátů; že budou ve Středozemním moři evropskounijní vojenské kapacity, které budou ty čluny zachytávat a překupníky odhalovat a zasahovat velmi tvrdě," dodal Telička.

Podle Jana Zahradila (ODS) se Evropská komise návrhem snaží centralizovat další pravomoci do Bruselu a jde o nepřiměřený zásah evropských orgánů do suverenity státu. "Zadruhé je tu aspekt bezpečnostní. Ty zprávy o tom, že se tímto způsobem do Evropy pašují radikální islamisté, bych vůbec nepodceňoval. Jakkoli si myslím, že to nejsou tisíce lidí, ale i kdyby jich byly jen zlomky procent, tak je to pořád několik desítek potenciálních teroristů a to je riziko," dodal. Řešením by podle něj byla námořní blokáda, odtahování lodí zpátky do domovských přístavů a k tomu vybudování záchytných utečeneckých zařízení přímo na africkém kontinentu, i když je jasné, že například v případě Libye by to bylo složité.

I europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský nesouhlasí s principem povinných kvót. "Státy by měly spolupracovat na případné dobrovolné bázi přijímání uprchlíků, jinak to povede k opakovaným tlakům a rozbrojům uvnitř jednotlivých států a v konečném důsledku spolu nebudou efektivně spolupracovat," uvedl Zdechovský.

Europoslanec Petr Mach ze Strany Svobodných nazval návrh EK "hloupým nápadem, který EU jen rozděluje". "Tím, že jsou to nařízené kvóty, tak to všechny jen naštve a nikdo nebude volat po dobrovolném převzetí uprchlíků," uvedl. Jako o řešení současné situace se například u Jordánska, které čelí náporu syrských uprchlíků, zmínil o pomoci této zemi tím, že dojde k uvolnění obchodu, což pomůže místní ekonomice a zprostředkovaně i přítomným běžencům.

"Český stát i česká veřejnost vědí, kde jsou limity našich možností, co může pro uklidnění dané situace dělat - a neměl by být do ničeho nucen," uvedla k návrhu Evropské komise europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). "Nejsme jediný stát, který má s kvótami problém. Pokud si evropské instituce nebudou dávat pozor, ohrozí už tak dosti křehnou jednotu evropského společenství," dodala.

Europoslanec Jaromír Štětina (TOP09) s povinnými nařízenými kvótami rovněž nesouhlasí. Jak ale dodává, plán EK není jen o kvótách. "Souhlasím například s celou řadou takzvaných okamžitých opatření, například použití misí SBOP (Společné bezpečnostní a obranné politiky) ve Středomoří či použití již probíhajících misí v Mali a Nigeru, které by měly řešit problém prostupnosti tamních hranic," dodal Štětina.

Podle europoslance Miroslava Pocheho (ČSSD) je návrh Komise komplexní. "Není to jen o přerozdělování dvaceti tisíc azylantů, je to soubor opatření, která si myslím, že by ze střednědobého či dlouhodobého hlediska mohla tu situaci vyřešit," uvedl Poche. "Nemyslím si, že by nás ta kvóta nějakým způsobem poškodila. EU je založena na solidaritě, my jsme se k tomu připojili a pokud nepomůžeme zemím Středozemí řešit tento problém, tak ony zase příště nebudou ochotny pomoci nám například s řešením situace na Ukrajině nebo jinde. Takže za mě je to správný krok," dodal.

Související

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.
Donald Trump Analýza

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) uprchlíci Česká republika

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Demonstrace v Íránu

Stříleli po všem, co se hýbe. Lidé před mýma očima padali v kaluži krve, popisuje svědek protestů v Íránu

Svědectví z Teheránu, které přinesla stanice France 24, odhaluje mrazivé detaily o brutalitě, s jakou íránský režim potlačuje současnou vlnu protestů. Muž, kterému se podařilo uprchnout do Evropy, popsal, jak se pokojné demonstrace změnily v krvavá jatka. Podle aktivistů si zásahy bezpečnostních složek vyžádaly již nejméně 2 637 mrtvých, přičemž největší násilnosti propukly mezi 8. a 10. lednem, kdy se miliony lidí v Teheránu pokusily postavit teokratické nadvládě.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů

Většina Američanů hodnotí první rok druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa negativně. Vyplývá to z nového průzkumu televize CNN, který provedla agentura SSRS. Podle výsledků se 58 % respondentů domnívá, že prezident se zaměřuje na špatné priority a dělá příliš málo pro řešení rostoucích životních nákladů. Pro Trumpa i Republikánskou stranu jsou tato čísla varovná, zejména s ohledem na nadcházející poločasové volby do Kongresu (midterms), které se uskuteční v listopadu 2026.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu

Platby za plyn a elektřinu patří mezi nejčastější pravidelné výdaje domácností i firem. Mnoho odběratelů však platí zálohy jen orientačně, což může vést k nepříjemným překvapením při ročním vyúčtování. Jak správně nastavit zálohy na energie, jak je sledovat a upravovat podle reálné spotřeby?

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete

Volodymyr Zelenskyj odmítl vyjádření Donalda Trumpa, který mu připsal odpovědnost za váznoucí mírová jednání. Ukrajinský lídr ve svém videoposelství prohlásil, že jeho země neklade uzavření míru žádné překážky. Reagoval tak na dřívější Trumpův výrok, podle kterého je to právě ukrajinský prezident, kdo brání dohodě. Americký prezident navíc naznačil, že Vladimir Putin je k jednání ochotnější než strana napadeného státu.

před 2 hodinami

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně

Prezident Petr Pavel v pátek ráno dorazil do Kyjeva během své třetí oficiální návštěvě Ukrajiny od nástupu do úřadu. Cesta, která začala čtvrtečním programem ve Lvově, vyvrcholila v ukrajinské metropoli klíčovým setkáním s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hned v úvodu jednání se Pavlovi dostalo mimořádné pocty, když mu ukrajinský lídr předal Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně – vyznamenání, které Kyjev uděluje cizím státníkům za zcela výjimečné zásluhy o ukrajinský stát a jeho bezpečnost.

před 3 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 3 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 4 hodinami

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 5 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 5 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 6 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 8 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil

Bývalý poslanec Dominik Feri ve čtvrtek u soudu neuspěl se žádostí o předčasné propuštění na svobodu. Pro tuto chvíli tak platí, že si bude muset odpykat i zbytek tříletého trestu odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy