Kvóty pro uprchlíky? Hloupost, protestují čeští europoslanci a navrhují řešení

Štrasburk - Čeští europoslanci, které oslovila ČTK, převážně nesouhlasí s plánem Evropské komise na přerozdělování uprchlíků v zemích EU, který je dnes předmětem debaty ve Štrasburku. Vadí jim, že jde o věc nařizovanou z Bruselu i to, že návrh přispěl k rozdělení Evropské unie. Navíc podle nich odvedl diskuzi o migrační krizi jinam. Někteří nicméně návrh naopak chválí s tím, že je komplexní a nejde v něm jen o kvóty. Řešením současné situace je podle nich mimo jiné zastavit příliv uprchlíků již na africké půdě i zvýšit prostředky na rozvojovou a humanitární politiku.

"Zastáváme názor, že to není vůbec efektivní řešení. Zaprvé praxe ukazuje, že nastolení mandatorních kvót jednoznačně odkloní diskuzi od celé řady jiných legitimních opatření. Takže teď tu máme jen do jisté míry absurdní debatu na téma kvót a nejsme schopni uchopit ten problém komplexně," uvedl europoslanec Pavel Telička (ANO). Zadruhé mu přijde nedůstojné "handrkovat s lidmi, kteří mají skutečně na statut uprchlíka nárok, jako s nějakou komoditou" a zatřetí mu vadí způsob, jakým se celý návrh rodí.

Teličkův kolega z ANO europoslanec Petr Ježek byl minulý týden na Maltě a měl možnost o problematice hovořit i s tam přítomnými nevládními organizacemi. Ty mu podle Teličky řekly, že je to řešení, které nikam nevede. "Jsem pro, abychom si počínali podobně jako s loděmi somálských pirátů; že budou ve Středozemním moři evropskounijní vojenské kapacity, které budou ty čluny zachytávat a překupníky odhalovat a zasahovat velmi tvrdě," dodal Telička.

Podle Jana Zahradila (ODS) se Evropská komise návrhem snaží centralizovat další pravomoci do Bruselu a jde o nepřiměřený zásah evropských orgánů do suverenity státu. "Zadruhé je tu aspekt bezpečnostní. Ty zprávy o tom, že se tímto způsobem do Evropy pašují radikální islamisté, bych vůbec nepodceňoval. Jakkoli si myslím, že to nejsou tisíce lidí, ale i kdyby jich byly jen zlomky procent, tak je to pořád několik desítek potenciálních teroristů a to je riziko," dodal. Řešením by podle něj byla námořní blokáda, odtahování lodí zpátky do domovských přístavů a k tomu vybudování záchytných utečeneckých zařízení přímo na africkém kontinentu, i když je jasné, že například v případě Libye by to bylo složité.

I europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský nesouhlasí s principem povinných kvót. "Státy by měly spolupracovat na případné dobrovolné bázi přijímání uprchlíků, jinak to povede k opakovaným tlakům a rozbrojům uvnitř jednotlivých států a v konečném důsledku spolu nebudou efektivně spolupracovat," uvedl Zdechovský.

Europoslanec Petr Mach ze Strany Svobodných nazval návrh EK "hloupým nápadem, který EU jen rozděluje". "Tím, že jsou to nařízené kvóty, tak to všechny jen naštve a nikdo nebude volat po dobrovolném převzetí uprchlíků," uvedl. Jako o řešení současné situace se například u Jordánska, které čelí náporu syrských uprchlíků, zmínil o pomoci této zemi tím, že dojde k uvolnění obchodu, což pomůže místní ekonomice a zprostředkovaně i přítomným běžencům.

"Český stát i česká veřejnost vědí, kde jsou limity našich možností, co může pro uklidnění dané situace dělat - a neměl by být do ničeho nucen," uvedla k návrhu Evropské komise europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). "Nejsme jediný stát, který má s kvótami problém. Pokud si evropské instituce nebudou dávat pozor, ohrozí už tak dosti křehnou jednotu evropského společenství," dodala.

Europoslanec Jaromír Štětina (TOP09) s povinnými nařízenými kvótami rovněž nesouhlasí. Jak ale dodává, plán EK není jen o kvótách. "Souhlasím například s celou řadou takzvaných okamžitých opatření, například použití misí SBOP (Společné bezpečnostní a obranné politiky) ve Středomoří či použití již probíhajících misí v Mali a Nigeru, které by měly řešit problém prostupnosti tamních hranic," dodal Štětina.

Podle europoslance Miroslava Pocheho (ČSSD) je návrh Komise komplexní. "Není to jen o přerozdělování dvaceti tisíc azylantů, je to soubor opatření, která si myslím, že by ze střednědobého či dlouhodobého hlediska mohla tu situaci vyřešit," uvedl Poche. "Nemyslím si, že by nás ta kvóta nějakým způsobem poškodila. EU je založena na solidaritě, my jsme se k tomu připojili a pokud nepomůžeme zemím Středozemí řešit tento problém, tak ony zase příště nebudou ochotny pomoci nám například s řešením situace na Ukrajině nebo jinde. Takže za mě je to správný krok," dodal.

Související

Evropský parlament

Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned

Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.
Donald Trump

Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží

Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž, míní server Politico.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) uprchlíci Česká republika

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Reykjavík

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů

Rychlé rozhodnutí ředitele školy v nepálském okrese Nuwakot zachránilo život devíti stům žáků před ničivou bleskovou povodní. Ředitel školního zařízení Rajendra Dawadi nařídil okamžitou evakuaci pouhých deset minut předtím, než budovu zasáhl proud vody a bahna. Katastrofální záplavy v regionu si již vyžádaly stovky lidských životů a tisíce lidí zůstávají pohřešovány.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá

U pobřeží severního Kypru se převrátila cestovní loď Filo Jet, na jejíž palubě se v době neštěstí nacházelo celkem 267 osob. Podle dosavadních oficiálních informací si tragická nehoda vyžádala nejméně sedm lidských životů. Záchranářům se podařilo z moře vytáhnout 237 přeživších, přičemž někteří z nich utrpěli různě závažná zranění. Dalších třiadvacet cestujících a členů posádky zůstává nadále nezvěstných.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem

Po dlouhých měsících napětí a vyostřených sporů mezi vládou a Pražským hradem se prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš dohodli na obnovení společných schůzek. První osobní jednání obou představitelů se uskutečnilo na Úřadu vlády po zasedání Bezpečnostní rady státu. Obě strany se shodly na tom, že vzájemná komunikace je nezbytná, a to především v oblasti zahraniční politiky. Návrat k jednacímu stolu má představovat začátek pozitivní změny ve vzájemných vztazích.

včera

Nedělní debata

ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka

Česká televize představila novou podobu svého hlavního diskusního pořadu Nedělní debata, který nahradil předchozí formát. Do hlavního politického duelu moderovaného Lukášem Dolanským zasedli vládní vicepremiéři Karel Havlíček za hnutí ANO a Petr Macinka za Motoristy sobě spolu s opozičními lídry Martinem Kupkou z ODS a Vítem Rakušanem ze hnutí STAN. Ústředními tématy diskuse se staly nejnovější volební preference, stav státního rozpočtu, boj s dezinformacemi i nadcházející prezidentská volba. Diskusnímu střetu předcházel úvodní rozbor odborníků zaměřený na aktuální společenskou náladu.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev

Ukrajinské zpravodajské služby získaly informace, podle kterých Ruská federace plánuje nové pozemní ofenzívy zaměřené na Kyjev a Černihiv. Informaci webu Politico sdělil zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Podle něj dostali ruští vojenští velitelé od politických představitelů v Kremlu za úkol připravit a naplánovat útoky na obě tato města. Kyjev v současnosti tyto zprávy vyhodnocuje a přijímá příslušná opatření.

včera

sport

Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč

Fotbalová Plzeň nehodlá vzhledem k jejímu nabitému programu ztrácet čas a už tři dny po čtvrteční prohře 0:3 v úvodním zápase 4. předkola Evropské ligy s Crvenou zvezdou Bělehrad našla náhradu za odvolaného trenéra Martina Hyského. Stal se jí Radoslav Kováč, jenž naposledy vedl Slovan Liberec, nyní se Západočechy podepsal smlouvu do konce sezóny 2026/27s možností prodloužit ji na dva roky.

včera

USA, ilustrační foto

Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného

Únik dokumentů z amerického ministerstva zahraničí, které měly podle příznivců prezidentské administrativy dokázat, že vládní úřad určený k boji proti zahraniční propagandě v minulosti tajně cenzuroval americké občany, nepřinesl žádné důkazy o pochybení. Podle bývalých vysoce postavených představitelů zrušeného Střediska pro globální zapojení celá kauza naopak ukazuje na dlouhodobou politickou kampaň vedenou proti tomuto úřadu.

včera

včera

teleskop Nancy Grace Romanové

NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír chystá start nového vesmírného teleskopu nazvaného po Nancy Grace Romanové, který vědci označují za objevovací stroj. Tato velkokapacitní observatoř má odstartovat z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě na palubě rakety SpaceX Falcon Heavy. Hlavním cílem zařízení s rozpočtem odhadovaným na 4,3 miliardy dolarů je prozkoumat dosud skryté a slabé objekty vesmíru.

včera

Kanada

Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem

Premiér kanadské provincie Ontario Doug Ford odhalil na pobřeží velkou ceduli s nápisem, který zdůrazňuje, že se jedná o Ontarijské jezero nyní a navždy. Tento krok představuje pocle BBC reakci na počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa. Hlava Spojených států totiž podepsala exekutivní příkaz, kterým se snaží tuto sdílenou vodní plochu přejmenovat na Americké jezero. Kanadští představitelé však podobný jednostranný postup sousední země odmítají respektovat a neplánují se jím řídit.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy

Při katastrofálních bleskových záplavách v Nepálu a Tibetu zemřelo podle posledních údajů již nejméně 750 lidí. Úřady zároveň pátrají po více než třech tisících pohřešovaných osobách. Situaci na místě neustále komplikuje hrozba dalšího stoupání hladiny vody. Záchranné týmy tak musí při své pátrací práci dbát zvýšené opatrnosti.

včera

29. srpna 2026 21:47

Zleva: Jeremy Hansen, Victor Glover, Reid Wiseman a Christina Hammock Koch

Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání

Posádka mise Artemis II převzala nejvyšší americké vesmírné vyznamenání za úspěšný oblet Měsíce. Čtyři astronauti obdrželi Kongresovou kosmickou medaili cti přímo z rukou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Slavnostní ceremoniál se uskutečnil v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu za účasti vedení Národního úřadu pro letectví a vesmír i řady dalších významných hostů.

29. srpna 2026 20:36

Bleskové povodně v Nepálu

Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví

Zdi nemocnice v nepálském hlavním městě Káthmándú pokrývají čerstvě vylepené plakáty s tvářemi pohřešovaných lidí. Na fotografiích se usmívá školačka ve školní uniformě, batole s baculatými tvářemi, čerstvě oddaný pár nebo mladý muž pózující na vrcholku hory. Tyto snímky představují jen zlomek z tisíců osob, které zmizely po ničivých bleskových záplavách v Himálaji. 

29. srpna 2026 19:24

Aktualizováno 29. srpna 2026 18:36

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných

Noční úder ruských bezpilotních prostředků na Kyjevskou oblast si vyžádal nejméně 37 lidských životů. Dalších 42 osob, včetně čtyř dětí, utrpělo zranění. Šéf tamní regionální vojenské správy Tymur Tkačenko potvrdil, že útok masivně zasáhl Bučanský okres, kde muselo být bezprostředně evakuováno přes 380 obyvatel. Záchranné složky a prohledávací týmy pokračují v odklízení sutin a kontrole poškozených objektů.

29. srpna 2026 18:12

Dmitrij Peskov

Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva

Mluvčí Kanceláře prezidenta Ruské federace Dmitrij Peskov oznámil, že mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou se v současné době nacházejí ve fázi hluboké pauzy. Podle jeho vyjádření je důvodem pokračující ruská ofenzíva na východní frontě, přičemž ruské jednotky podle něj zaznamenávají postupy.

29. srpna 2026 17:06

Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách

Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy