Polský medvěd se vydal do Maďarska na námluvy, počínal si mazaně

Celou cestu, dlouhou bezmála 380 kilometrů, tuláka stopovali vědci, kteří medvěda před rokem vybavili obojkem přenášejícím údaje o pohybu.

Doktorka Nuria Selvaová z Polské akademie věd označila za fascinující, jak se medvěd dokázal chytře vyhýbat nebezpečí. Během putování obcházel vsi a města a pole překračoval jen v noci, aby nenarazil na lidi. Cestou musel překonat dálnici mezi Košicemi a Prešovem a dokonce přeplaval i přes vodní nádrž Domaša na řece Ondava.

Partnerku v Maďarsku ale nenašel, a tak se Iwo po týdnu zase vydal zpět a vrátil se do polských Bieszczad, regionu ležícího u hranic s Ukrajinou.

Evropu obývá asi 50 000 medvědů, z nich plné tři čtvrtiny žijí v Rusku, ostatní především ve Skandinávii, Pobaltí, v Karpatech, na Balkáně, v Dinárech a Alpách, izolované populace se nacházejí na Pyrenejském a Apeninském poloostrově. Česká republika má výhodu, že přímo navazuje na souvislý areál výskytu medvěda na Slovensku, potažmo v Karpatech, kde se vyskytuje zhruba osm tisíc těchto šelem. Karpatská populace je po východoevropské druhá nejpočetnější v Evropě. Z analýz DNA také vyplynulo, že karpatští medvědi jsou bližšími příbuznými sibiřských a kamčatských medvědů než medvědů z Bulharska, Slovinska, bývalé Jugoslávie a Řecka