Brusel/Minsk - Běloruský prezident Alexandr Lukašenko je pokládán za posledního diktátora v Evropě a EU s jeho režimem nechtěla mít dlouho nic společného. Tento přístup ale Brusel opatrně a nenápadně pozměňuje.
S odkazem na závěry pátečního summitu Východního partnerství v lotyšské Rize si to myslí analytik Balász Jarábik, spolupracovník slovenského institutu CEPI a evropské pobočky Carnegieho nadace pro mezinárodní mír.
Bělorusko totiž přes svou špatnou pověst ohledně lidských práv a svobody volebního procesu těží nejen z obchodních vztahů s osmadvacítkou, ale také z pomoci, kterou poskytla při řešení krize na sousední Ukrajině.
Právě v běloruském hlavním městě Minsku byla totiž v únoru uzavřena dohoda o urovnání konfliktu, na kterou se dnes všechny strany ukrajinského sporu odvolávají jako na základ pro další postup. Jarábik přitom připomíná zřejmý rozdíl mezi nedemokratickým, ale jako stát v zásadě funkčním Běloruskem a nyní demokratickou Ukrajinou, kde státní instituce v některých případech "zkolabovaly".
Bělorusko s necelým devíti a půl milionem obyvatel je navíc v době vzájemných sankcí mezi EU a Ruskou federací především pro země z východu unie zajímavý obchodní partner.
Na Bělorusko je možné v nynější situaci pohlížet jako zemi, která je schopna zajistit svou územní celistvost, dostatečně si „řídit" své vztahy s Ruskem a balancovat tak mezi Východem a Západem. „Byl by to dobrý partner - a bez ambice na členství v EU - ale jeho malý respekt k lidským právům a absence svobodných voleb jsou vážnou překážkou," míní Jarábik.
Souhlasí s ním také Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií Karlovy Univerzity. „Donedávna bylo jasné, co si o Alexandru Lukašenkovi myslet. Označení jako 'poslední evropský diktátor' fungovala poměrně spolehlivě. V současné době se situace změnila, Lukašenko se začal přibližovat k EU," poznamenal Svoboda.
Připomněl propuštění několika politických vězňů, roli zprostředkovatele při jednáních o konfliktu na Ukrajině a to, že Lukašenko se několikrát vymezil vůči ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. „Nic z toho není novinka, všechno zapadá do vzorce chování, podle kterého se Lukašenko usmívá vždy na toho, z koho mu může přijít nějaký prospěch," dodal Svoboda.
Související
Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce
Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Francouzská policie kvůli mladíkovi, který přišel o ruku, zavádí zásadní změnu
před 50 minutami
Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?
před 1 hodinou
V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení
před 1 hodinou
Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice
před 2 hodinami
Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy
před 3 hodinami
Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení
před 4 hodinami
Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost
před 4 hodinami
Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál
před 5 hodinami
Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás
před 6 hodinami
Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu
před 7 hodinami
Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?
před 8 hodinami
Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude
včera
Policie hledá svědky konfliktu v Běchovicích. Pachateli hrozí až 12 let vězení
včera
Odešel špičkový odborník. Kardiolog Peter Kubuš podlehl vážné nemoci
včera
Češi nestačili v Lize národů na dalšího favorita. I proti Španělům ale ukázali, jak chtějí hrát
včera
Ebola si vyžádala oběť za hranicemi Konga. Mrtvého hlásí Keňa
včera
Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný
včera
Rubio se obrátil s výzvou ohledně moru na Rusko. Chce další informace
včera
Česko čeká prudké ochlazení a konec babího léta. Hrozí i sněhové přeháňky
včera
Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady
Německou politickou a bezpečnostní scénou otřásl mimořádný skandál, který nemá v novodobé historii země obdoby. V úterý ráno byl ve svém domě v Nordwalde nedaleko Münsteru zatčen osmdesátiletý August Hanning, bývalý šéf německé zahraniční rozvědky BND. Spolkové státní zastupitelství ho podezřívá ze závažných trestných činů včetně velezrady, vyzrazení státního tajemství a špionáže ve prospěch cizí zpravodajské služby. Muž, který v letech 1998 až 2005 stál v čele jedné z nejvýznamnějších bezpečnostních složek v Evropě, byl zástupci policie odveden v neprůstřelném vozidle do vazby.
Zdroj: Libor Novák