Kodaň - Středopravá opozice zvítězila ve čtvrtečních parlamentních volbách v Dánsku. Dosavadní premiérka Helle Thorningová-Schmidtová již uznala porážku a podala demisi. Otevřela tak cestu pro lídra opozičního bloku Larse Lökkeho Rasmussena k zahájení rozhovorů o vytvoření nové vlády. Rasmussen však bude pravděpodobně muset učinit velké ústupky, aby si zajistil podporu pravicových populistů, kteří ve volbách zaznamenali historický úspěch a poprvé se stávají nejsilnější stranou opozičního pravicového bloku.
Thorningová-Schmidtová, která rovněž oznámila, že končí v čele své Sociálnědemokratické strany, předložila dnes rezignaci královně Margrethe v královském paláci. Rozhovory o sestavení budoucího kabinetu by podle agentury AP měly začít už dnes.
Blok opozičních stran v čele s expremiérem Rasmussenem získal ve 179členném zákonodárném sboru 90 parlamentních křesel. Doposud vládnoucí středolevá koalice má v jednokomorovém Folketingu 89 mandátů. Do výsledku jsou započteny i hlasy odevzdané v Grónsku a na Faerských ostrovech. Obě oblasti jsou dánským autonomním územím a poslanci za tato území mají v parlamentu vyhrazeny dohromady čtyři mandáty.
Thorningová-Schmidtová, která byla vůbec první ženou v čele dánské vlády, ztratila přízeň voličů kvůli nepopulárním úsporným hospodářským opatřením. Premiérka parlamentní volby vypsala v naději, že oživení ekonomiky, které po nepopulárních reformách následovalo, jí zajistí znovuzvolení.
"Volby jsme nevyhráli a poraženi jsme byli na cílové čáře," řekla Thorningová-Schmidtová příznivcům. "Schopnost vést spočívá v tom, že odstoupíte ve správnou chvíli. A ta přišla teď," uvedla s dodatkem, že odstupuje z čela Sociálnědemokratické strany.
Psali jsme: Politický obrat v Dánsku: Radikálové usednou v parlamentu, kdysi se jim smáliVýsledky naopak představují nečekaně přesvědčivé vítězství pro opoziční blok v čele s Rasmussenem, přestože jeho Liberální strana Venstre skončila až na třetím místě. Výhru opozice umožnil historický úspěch pravicových populistů z Dánské lidové strany (DF), která se staví proti přistěhovalectví a je spolu s Venstre také součástí opozičního bloku. DF získala 21,1 procenta odevzdaných hlasů. Stává se tak druhou největší parlamentní stranou po premiérčiných sociálních demokratech, kteří obdrželi 26,3 procenta hlasů. Venstre získala 19,5 procenta hlasů.
"Dnes večer jsme získali příležitost... ujmout se vedoucí úlohy v Dánsku," řekl ve čtvrtek po skončení voleb Rasmussen. "Bereme na sebe (ten závazek)," řekl.
Sestavování vládní koalice by podle agentury Reuters mohlo trvat i několik týdnů. Populistická DF během předvolební kampaně nenaznačila, zda by byla ochotna se poprvé za 20 let své existence stát vládní stranou. "Budeme tam, kde bude největší politický vliv," uvedl šéf DF Kristian Thulesen Dahl.
Liberálové i populisté mají na řadu politických otázek podobný názor. Rozděluje je ale otázka veřejných výdajů: Rasmussen je chce zmrazit, Dahl je pro jejich zvýšení. Populisté a další strany středopravé opozice se rovněž těsně před volbami dohodly na podpoře britského premiéra Davida Camerona v jeho úsilí reformovat vztahy mezi Británií a EU. DF chce jít ještě dál a vypsat referendum o setrvání Dánska v unijní osmadvacítce.
Související
Česko je připraveno přispět do dialogu ohledně Grónska, řekl Macinka
Trump opět promluvil o "americkém" Grónsku. Nechce Rusko a Čínu za sousedy
dánsko , Helle Thorning-Schmidtová
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek