Kodaň - "Dánská lidová strana (DF) nikdy nebude uznána jako strana hlavního politického proudu kvůli svým radikálním protipřistěhovaleckým názorům," prohlásil před 15 lety tehdejší dánský premiér Poul Nyrup Rasmussen. Po včerejších volbách je ale situace jiná.
Ve čtvrtek se předseda strany Kristian Thulesen Dahl (45) mohl radovat ze senzačního zisku 21 procent hlasů v parlamentních volbách, díky nimž se DF stává druhou nejsilnější stranou v dánském parlamentu. Odstupující sociálnědemokratická premiérka Helle Thorningová-Schmidtová vypsala řádné parlamentní volby v době, kdy se Dánové čím dál víc obávají, že jejich systém štědrých sociálních výhod zneužívá řada přistěhovalců z Balkánu i mnozí ze zhruba 14.000 loňských žadatelů o azyl, kteří přišli převážně z muslimských zemí.
Ve snaze získat větší podporu voličů dosavadní vládní sociální demokraté i hlavní opoziční Liberální strana Venstre slibovaly v předvolební kampani, že přitvrdí svůj postoj k imigraci. "Pokud přijdete do Dánska, musíte pracovat," zněl jeden ze sloganů sociálních demokratů.
Populistická Dánská lidová strana je však podstatně radikálnější. "Zpřísníme legislativu týkající se přistěhovalectví a přijímání rodinných příslušníků imigrantů a znovu zavedeme kontroly na hranicích (s Německem a Švédskem)," řekl listu Financial Times vůdce parlamentního výboru DF Peter Skaarup.
První a druhá generace přistěhovalců dnes tvoří 12 procent z celkových 5,6 milionu lidí, kteří v Dánsku žijí. "Imigrace byla klíčovým a rozhodujícím tématem volební kampaně," řekl deníku The New York Times profesor politologie z Kodaňské univerzity Kasper Hansen. "Debata se soustředila především na počet dělníků přicházejících ze zemí jako je Bulharsko a Rumunsko, na to, jaké sociální dávky by měli dostávat, a zda by Dánsko mělo přijímat další migranty, kteří připlouvají k jižnímu pobřeží Evropy," dodal.
Otázkou nyní je, zda Dánská lidová strana vstoupí do nové vlády. Pokud se tak stane, mohl by se její předseda Thulesen Dahl stát příštím dánským ministrem financí, napsal server Politico.
Související
Česko je připraveno přispět do dialogu ohledně Grónska, řekl Macinka
Trump opět promluvil o "americkém" Grónsku. Nechce Rusko a Čínu za sousedy
dánsko , Kristian Thulesen Dahl (šéf dánské lidové strany) , uprchlíci
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek