Evropa nad propastí? Čelíme fatální výzvě, varuje analytička

"Rozhodnutí Řeků vyslovit v nedělním referendu ne dalším úsporným opatřením výměnou za další půjčky od Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu nepochybně potěší ty Evropany, které chtějí vidět řecká záda. Z jejich pohledu, včetně německé veřejnosti, by bylo pro zbylých 18 členů eurozóny mnohem lepší, pokud by se uskutečnil grexit - řecký odchod od eura a návrat k jeho předchozí měně drachmě," uvádí historička a politoložka Judy Dempseyová, která momentálně působí jako analytička ve výzkumném centru Carnegie Europe. V komentáři pro server Moscow Times rozebrala širší evropský strategický kontext stávajícího dění okolo na hraně krachu balancujícího Řecka.

V Řecku jde o další osud Evropy

"V jakém světě to ale žijeme? Skutečně evropské vlády a instituce Evropské unie věří, že mohou spustit bouři, jakou by grexit nepochybně znamenal, a klamat sami sebe v přesvědčení, že se krize eurozóny konečně přežene, pokud Řecko jednoduše odejde? Pokud tomu skutečně věří, pak Evropa náměsíčně kráčí do zapomnění," varuje analytička.   

"A nejen to. grexit by měl nedozírné důsledky pro krizi na Ukrajině. Řecká a ukrajinská krize jsou spojené. V obou případech jde o legitimitu EU řešit krize, které mají dopad na schopnost EU a jejích 28 lídrů myslet a jednat strategicky. V obou jde o evropské zahraniční ambice, pokud tedy nějaké existují. V obou jde o EU jakožto jednotný a silný blok ochotný provést dlouhý tah a podpořit Ukrajinu a Řecko, které potřebují dlouhodobé reformy. Ty by měly zbavit obě země endemické korupce a zlikvidovat, či alespoň co nejvíce omezit zákeřnou smyčku, kterou oligarchové uvázali okolo politických systémů v obou státech," nastiňuje Dempseyová.   

"Jde o nastolení pravidel vládnutí, transparenci a odpovědnost. Pokud EU v případě Řecka - člena EU i NATO - selže, jak si pak vůbec může poradit s Ukrajinou? Netřeba říkat, že Rusko bude velmi bedlivě sledovat, jak EU bude obě krize řešit a bude zkoumat, jak by mohlo využít stávající nejednotu bloku ve vlastní prospěch. Putin vyjádřil Řecku své sympatie a v pondělí telefonoval s (řeckým premiérem Alexisem) Tsiprasem. Tyto sympatie se však nezměnily v nabídku ruské finanční pomoci. Rusko má své vlastní hospodářské problémy," připomíná expertka.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.    

"Poslední věcí, kterou Rusko chce, je silná, politicky a hospodářsky integrovaná EU. Pokud se Řecku nezabrání v odchodu z eurozóny, pak si EU může umýt ruce nad jakoukoliv další politickou a ekonomickou integrací. Koneckonců myšlenkou a nevyhnutelná logikou měnové unie bylo posílit politickou a ekonomickou integraci," konstatuje politoložka.

Vše záleží na Německu

"Řecká krize ve své podobě ukázala jak národní vlády a národní zájmy stále více získávají pozici na úkor myšlenky evropanství či společného pohledu. Během této dlouhé krize řecký radikálně levicový premiér Alexis Tsipras, ani evropští lídři, především německá kancléřka Angela Merkelová a její ministr financí Wolfgang Schauble, nikdy nedebatovali o tom, jak by Grexit zabrzdil evropskou integraci, nemluvě o škodách napáchaných na mezinárodní reputaci EU," uvádí Dempseyová.

"Pozice Merkelové je pochopitelná, ale ne neomluvitelná. Musela zvážit důvěryhodnost EU na jedné straně a německé veřejné mínění, které je stále více antiřecké a neochotné půjčit Řecku více peněz, pokud Tsipras neskousne kulku a neprovede dlouhodobé strukturální reformy. Merkelová však není velkým příznivcem evropské integrace. Pokud k něčemu skutečně došlo od roku 2005, kdy se stala kancléřkou, pak k tomu, že se Německo stále posouvá od neochvějného zastánce větší integrace Evropy k artikulování zájmů národních vlád," míní analytička.  

"Schaubleho pozice je větší záhadou. Pokud vezmeme v potaz jeho promyšlené projevy, které v průběhu let pronesl, je hluboce oddán evropské politické a hospodářské integraci. Nyní se však jeho víra v budoucí Evropu jako silný, jednotný a integrovaný blok zařadila na druhé místo za snahu přimět Řecko k přijetí tvrdých úsporných opatření s cílem zajistit důvěryhodnost eura. Je extrémně obtížné předvídat, zda v řeckém tisku tolik démonizovaný Schauble - jako by snad byl sám nějak zodpovědný za řecké závratné hospodářské potíže - dokáže nalézt způsob, jak Řecko udržet. Pokud Řecko zůstane součástí eurozóny, přičemž slíbí zavést hluboké reformy, pak se může jednat o Schaubleho moment, kdy začne na Merkelovou tlačit, aby změnila svou evropskou politiku," přemítá politoložka.

"Tato dlouhá a hořká řecká krize možná může být k něčemu dobrá. Konkrétně k tomu, že Německo a další země eurozóny využijí řeckou krizi k oživení a prokázání potřeby další hospodářské, politické a dokonce i fiskální integrace. Řecká krize ukazuje, proč nastal čas toto učinit namísto ztráty pozic ve prospěch rostoucího počtu euroskeptických a populistických stran, které raší napříč Evropou (vyjma Německa). Bude to vyžadovat enormní vedení ze strany Berlína. A nyní není vůbec jisté, zda se Merkelová této výzvy chopí," uzavírá komentář.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.
Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Řecko

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

včera

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

včera

17. ledna 2026 21:59

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

17. ledna 2026 21:14

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy