Evropa nad propastí? Čelíme fatální výzvě, varuje analytička

"Rozhodnutí Řeků vyslovit v nedělním referendu ne dalším úsporným opatřením výměnou za další půjčky od Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu nepochybně potěší ty Evropany, které chtějí vidět řecká záda. Z jejich pohledu, včetně německé veřejnosti, by bylo pro zbylých 18 členů eurozóny mnohem lepší, pokud by se uskutečnil grexit - řecký odchod od eura a návrat k jeho předchozí měně drachmě," uvádí historička a politoložka Judy Dempseyová, která momentálně působí jako analytička ve výzkumném centru Carnegie Europe. V komentáři pro server Moscow Times rozebrala širší evropský strategický kontext stávajícího dění okolo na hraně krachu balancujícího Řecka.

V Řecku jde o další osud Evropy

"V jakém světě to ale žijeme? Skutečně evropské vlády a instituce Evropské unie věří, že mohou spustit bouři, jakou by grexit nepochybně znamenal, a klamat sami sebe v přesvědčení, že se krize eurozóny konečně přežene, pokud Řecko jednoduše odejde? Pokud tomu skutečně věří, pak Evropa náměsíčně kráčí do zapomnění," varuje analytička.   

"A nejen to. grexit by měl nedozírné důsledky pro krizi na Ukrajině. Řecká a ukrajinská krize jsou spojené. V obou případech jde o legitimitu EU řešit krize, které mají dopad na schopnost EU a jejích 28 lídrů myslet a jednat strategicky. V obou jde o evropské zahraniční ambice, pokud tedy nějaké existují. V obou jde o EU jakožto jednotný a silný blok ochotný provést dlouhý tah a podpořit Ukrajinu a Řecko, které potřebují dlouhodobé reformy. Ty by měly zbavit obě země endemické korupce a zlikvidovat, či alespoň co nejvíce omezit zákeřnou smyčku, kterou oligarchové uvázali okolo politických systémů v obou státech," nastiňuje Dempseyová.   

"Jde o nastolení pravidel vládnutí, transparenci a odpovědnost. Pokud EU v případě Řecka - člena EU i NATO - selže, jak si pak vůbec může poradit s Ukrajinou? Netřeba říkat, že Rusko bude velmi bedlivě sledovat, jak EU bude obě krize řešit a bude zkoumat, jak by mohlo využít stávající nejednotu bloku ve vlastní prospěch. Putin vyjádřil Řecku své sympatie a v pondělí telefonoval s (řeckým premiérem Alexisem) Tsiprasem. Tyto sympatie se však nezměnily v nabídku ruské finanční pomoci. Rusko má své vlastní hospodářské problémy," připomíná expertka.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.    

"Poslední věcí, kterou Rusko chce, je silná, politicky a hospodářsky integrovaná EU. Pokud se Řecku nezabrání v odchodu z eurozóny, pak si EU může umýt ruce nad jakoukoliv další politickou a ekonomickou integrací. Koneckonců myšlenkou a nevyhnutelná logikou měnové unie bylo posílit politickou a ekonomickou integraci," konstatuje politoložka.

Vše záleží na Německu

"Řecká krize ve své podobě ukázala jak národní vlády a národní zájmy stále více získávají pozici na úkor myšlenky evropanství či společného pohledu. Během této dlouhé krize řecký radikálně levicový premiér Alexis Tsipras, ani evropští lídři, především německá kancléřka Angela Merkelová a její ministr financí Wolfgang Schauble, nikdy nedebatovali o tom, jak by Grexit zabrzdil evropskou integraci, nemluvě o škodách napáchaných na mezinárodní reputaci EU," uvádí Dempseyová.

"Pozice Merkelové je pochopitelná, ale ne neomluvitelná. Musela zvážit důvěryhodnost EU na jedné straně a německé veřejné mínění, které je stále více antiřecké a neochotné půjčit Řecku více peněz, pokud Tsipras neskousne kulku a neprovede dlouhodobé strukturální reformy. Merkelová však není velkým příznivcem evropské integrace. Pokud k něčemu skutečně došlo od roku 2005, kdy se stala kancléřkou, pak k tomu, že se Německo stále posouvá od neochvějného zastánce větší integrace Evropy k artikulování zájmů národních vlád," míní analytička.  

"Schaubleho pozice je větší záhadou. Pokud vezmeme v potaz jeho promyšlené projevy, které v průběhu let pronesl, je hluboce oddán evropské politické a hospodářské integraci. Nyní se však jeho víra v budoucí Evropu jako silný, jednotný a integrovaný blok zařadila na druhé místo za snahu přimět Řecko k přijetí tvrdých úsporných opatření s cílem zajistit důvěryhodnost eura. Je extrémně obtížné předvídat, zda v řeckém tisku tolik démonizovaný Schauble - jako by snad byl sám nějak zodpovědný za řecké závratné hospodářské potíže - dokáže nalézt způsob, jak Řecko udržet. Pokud Řecko zůstane součástí eurozóny, přičemž slíbí zavést hluboké reformy, pak se může jednat o Schaubleho moment, kdy začne na Merkelovou tlačit, aby změnila svou evropskou politiku," přemítá politoložka.

"Tato dlouhá a hořká řecká krize možná může být k něčemu dobrá. Konkrétně k tomu, že Německo a další země eurozóny využijí řeckou krizi k oživení a prokázání potřeby další hospodářské, politické a dokonce i fiskální integrace. Řecká krize ukazuje, proč nastal čas toto učinit namísto ztráty pozic ve prospěch rostoucího počtu euroskeptických a populistických stran, které raší napříč Evropou (vyjma Německa). Bude to vyžadovat enormní vedení ze strany Berlína. A nyní není vůbec jisté, zda se Merkelová této výzvy chopí," uzavírá komentář.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Donald Trump

Meloniová je jen špičkou ledovce. Jak Trump přichází o partnery, s nimiž budoval přátelství desítky let?

Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které bylo dříve spojenectví s americkým prezidentem Donaldem Trumpem politickým přínosem, podle webu Politico začínají měnit svůj postoj. S blížícími se klíčovými volbami v roce 2027 v Itálii, Francii či Polsku se podpora z USA stává spíše přítěží. Trumpův obraz v Evropě poškodily obchodní války s cly, hrozby vůči Grónsku a válečný konflikt v Íránu, který zapříčinil růst cen energií. Jeho zásahy do evropské politiky tak nyní tamní pravicoví politici vnímají jako riziko, které by mohlo odradit umírněné voliče a rozdělit jejich vlastní voličskou základnu.
Evropská unie

Evropská unie čelí vlně kritiky. Plánuje se setkat s delegací Tálibánu

Evropská unie čelí vlně kritiky kvůli plánovanému bruselskému setkání s delegací Tálibánu, které má podle lidskoprávních aktivistů a europoslanců potenciál normalizovat režim systematicky potlačující práva žen. Belgické ministerstvo zahraničí potvrdilo, že afghánským zástupcům udělilo pět jednodenních víz. Schůzka navazuje na několikaměsíční rozhovory, které Evropská komise vede od začátku roku s cílem vyjednat zefektivnění a navýšení počtu deportací afghánských migrantů zpět do vlasti.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Řecko

Aktuálně se děje

před 53 minutami

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

před 2 hodinami

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 8 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 13 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 14 hodinami

včera

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy