Kam se 40 tisíci uprchlíky? Ministři z EU se nedohodli. Země je nechtějí

"Nedosáhlo se celkového čísla. To číslo je nižší zhruba o osm tisíc," řekl Chovanec novinářům v Bruselu. Připomněl, že státy EU naopak slíbily, že přijmou asi o dva tisíce lidí s právem na mezinárodní ochranu z uprchlických táborů mimo EU více než původně předpokládaných 20.000.

Země se svými sliby na dobrovolné přemístění žadatelů o azyl z Itálie a Řecka dostaly k číslu 32.256. V programu na přemístění uprchlíků z táborů mimo EU je číslo 22.504, přispěly ovšem také země mimo EU, které jsou v schengenském prostoru, tedy Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko.

Chybějících osm tisíc míst v programu bude lucemburské předsednictví hledat do konce roku u zemí jako je Polsko, Španělsko či Slovensko, od nichž se čekal vyšší příspěvek.

Maďarsko, které nenabídlo nic, je přitom ve velmi specifické situaci, protože tato země má sama s nelegální migrací velké problémy a zachytává tisíce lidí. Proto má Chovanec také pochopení pro plot, který nyní maďarské úřady budují na hranici se Srbskem.

Ministr vnitra ale připomněl, že nynější "hra s čísly" neřeší základní problém migrace. Diskutovat je podle něj třeba o efektivní návratové politice, o záchytných místech, kde budou migranti pečlivě registrováni a podobně. ČR by chtělo mít na těchto registračních místech své zástupce, Itálii se to nelíbí. "To je ta debata, která je ještě na pořadu dne," poznamenal Chovanec.

Členské země EU na konci června odmítly návrh Evropské komise na povinné rozdělení 40.000 osob, které velmi pravděpodobně mají nárok na mezinárodní ochranu a jsou nyní v Itálii a Řecku.

Unijní země se ale zároveň dohodly, že odpovídající počet si v příštích dvou letech rozdělí na dobrovolném základě. Česko následně na neformálním ministerském jednání počátkem měsíce nabídlo 1100 míst, například Německo až 9000, Francie přes 6700. Několik dalších zemí ale s žádným příslibem nepřišlo a lucemburské předsednictví EU od té doby o věci intenzivně vyjednává.