Německé země nezvládají nápor běženců, žádají Berlín o pomoc

"Jen v Severním Porýní-Vestfálsku bude letos s jistotou výrazně přes 100.000 žadatelů o azyl," řekl deníku Rheinische Post ministr vnitra této spolkové země Ralf Jäger.

Velké počty běženců hlásí i Berlín. Podle radnice německé metropole přichází od počátku července do Berlína každý den přes 400 žadatelů o azyl. Zatím nejvyšší počet žádostí zaznamenaly berlínské úřady 13. července, kdy jich bylo 473. Berlínský primátor Michael Müller v televizi ARD upozornil, že městu dochází místo v kamenných ubytovnách pro uprchlíky a hrozí, že bude nutné vybudovat pro ně stanový tábor.

Spolkové země přitom nesou hlavní část nákladů, které vznikají při příchodu žadatelů o azyl. V loňském roce na tyto účely vyplatily 2,2 miliardy eur (60 miliard Kč), letos částka dosáhne přinejmenším pět miliard eur (135 miliard Kč). Spolková vláda přispívá zemím na péči o uprchlíky jednou miliardou eur (27 miliardami Kč). Bavorský zemský premiér Horst Seehofer v rozhovoru s deníkem Die Welt vyzval, aby se tato částka "přinejmenším zdvojnásobila".

Kromě uprchlíků z válečných oblastí na Blízkém východě přichází do Německa i velké množství lidí ze západního Balkánu, zejména z Kosova. Tito evropští běženci tvoří až 40 procent všech žadatelů o azyl. Šanci na získání azylu má jen zlomek z nich, protože německá vláda označila západní Balkán za bezpečnou oblast.

Příliv běženců rovněž způsobuje napětí v německé společnosti. Několik ubytoven pro uprchlíky se stalo terčem žhářských útoků, naposledy v polovině července komplex v bavorském Reichertshofenu. V noci na pondělí poničila exploze vůz radního saského města Freital Michaela Richtera, jenž se zasazoval o přijímání žadatelů o azyl, policie záležitost vyšetřuje jako úmyslný čin. V bavorském Kitzingenu vyklidila policie v pondělí ubytovnu pro uprchlíky poté, co docházelo k opakovaným střetům mezi běženci a místními obyvateli.