Česko uprchlíky neláká, zůstat tu chce minimum cizinců

Uprchlíkům se také nezamlouvají pobaltské státy, Slovensko nebo Slovinsko. Vyplývá to ze statistik Eurostatu. Od roku 1990 do konce letošního prvního pololetí, tedy za zhruba čtvrt století, celkový počet žádostí o azyl v Česku dosáhl 94.153. Toto množství Německo, kam uprchlíci nejčastěji míří, obdrželo letos za necelé čtyři měsíce zhruba od půlky února do konce června. Maďarsko ho evidovalo za osm měsíců od loňského října do konce června, příval nyní přestává zvládat.

Denně policie na našem území zadrží podle šéfa cizinecké policie Milana Majera asi 40 běženců, kteří se k nám dostali nelegálně. Majer ve středu řekl, že od 17. června po posílení kontrol policisté zajistili 1050 uprchlíků, a to většinou ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku. Jen čtyři chtěli zůstat v Česku.

Česko pak takové lidi podle dublinských nařízeni vrací do zemí, kde zažádali o azyl. Česko cizince předává také zpět do státu, z něhož na české území přijeli.

Česko letos v červnu obdrželo 105 žádostí o mezinárodní ochranu. Nejvíc jich přijalo v březnu, kdy jich bylo 176. Maďarsko v červnu evidovalo 16.580 žadatelů, Rakousko 7538, Německo 35.445, Belgie 2896, Bulharsko 1630, Nizozemsko 3085, Polsko 860, Švédsko 6625 a Švýcarsko 3805. V Estonsku podali cizinci 25 žádostí, v Litvě deset.

Itálie letos od ledna do konce května podle Eurostatu zaznamenala 25.200 žadatelů o mezinárodní ochranu, Francie 26.555, Malta 610, Rumunsko 625, Slovinsko 70 a Slovensko 75.

Podmínky získání azylu jsou podle odborníků v Česku poměrně přísné. Letos za prvních šest měsíců vydal resort vnitra 728 rozhodnutí. Azyl dostalo 32 lidí a dočasnou doplňkovou ochranu 253. Loni české ministerstvo vnitra evidovalo 1156 žádostí. Rozhodnutí padlo 1050. Azyl dostalo 82 lidí a dočasnou ochranu 294. Nejvíc azylů přiznalo Česko v roce 2006. Bylo jich 268, žádostí tehdy přišlo 3016.