Šílená Evropa? Vědec nabízí radikální pohled na uprchlickou krizi

Ohromné prostředky, výsledek žádný

"Hlídkové lodě, vojenská letadla a drony nyní sledují pohyb lidí po moři; pobřežní stráž v antibakteriologických oblecích je vyvádí na břeh; pak je čeká internace v rozsáhlých táborech hlídaných muži se zbraněmi. Pozemní migrace začala být označována jako nouze žádající si bezpečnostní odpověď; toto léto jsme byli svědky zahájení vojenské mise EU cílící na lodě převaděčů či žiletkových drátů, slzného plynu a hlídek zadržujících lidi od Calais po balkánské hranice," připomíná antropolog.   

"Evropská bezpečnostní odpověď byla katastrofální a musí být neprodleně přehodnocena. Namísto kontroly migrace naše hlídací úsilí v posledních dvou desetiletích jednoduše napomohlo učinit z nouze výchozí přístup," konstatuje Andersson.

"Vezměme v potaz Calais. Za vyšší bezpečnost hranice se utratily miliony a výsledkem jsou nyní pouze zoufalé a riskantní pokusy o vstup (do tunelu) ze strany Afghánců, Syřanů či Eritrejců. Nebo si vezměme španělsko-marockou a řecko-tureckou hranici, kde bedlivé hraniční hlídkování a vysoké ploty odklonily (migrační) trasy na riskantnější plavbu po moři. Nebo se podívejme na Libyi, kde smlouva o přátelství s Itálii z roku 2009, jejíž náklady dosahují 200 milionů dolarů ročně, usnadnila cestu pro vytlačování, detenci a vyhosťování, což jen vyústilo v přesměrování přílivu (migrantů) do Řecka," tvrdí odborník.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.    

"Mezitím Evropou podporované akce činí život subsaharských cizinců v severní Africe stále nemožnější, což převaděčům poskytuje silnější příliv do jejich klientské základny," kritizuje expert.   

"Ve zkratce: jak příliv (migrantů) roste, oběti narůstají a převaděčský byznys se stává silnějším, naše nouzová odpověď se stala sebenaplňujícím proroctvím. Pokud by kontrola hranic byla posuzována stejně jako další oblasti financované z veřejných zdrojů, toto propastné selhání by odstartovalo vážnou politickou debatu. Namísto toho však jdou vlády dále, k plotům, hlídkám a dokonce vojenským plavidlům, údajně nasazeným k preventivnímu ničení lodí převaděčů, zatímco odmítají převzít jakoukoliv odpovědnost za běžence či obecný přístup k migraci. Do mysli se vkrádá Einsteinova definice šílenství: Evropa dělá tu samou věc stále dokola a pokaždé doufá v odlišný výsledek," parafrázuje Andersson.   

"Nyní je více než snadné odmítnout nouzovou odpověď jako kontraproduktivní a velice šílenou. Ve skutečnosti musíme vidět, k jakému účelu slouží, pokud chceme dospět k nějaké šanci na průlom krutého kruhu na hranicích," píše antropolog.  

Místo potápění gumových člunů letenky

"Nouzová nálepka mobilizuje zdroje a politickou podporu, jak dobře věděl Silvio Berlusconi, když na neurčito zadržoval Tunisany, kteří v roce 2011 uvízli na Lampeduse, aby přinutil Brusel jednat a jak dnes zajisté ví Makedonie. Umožňuje obranným kontraktorům, externím firmám a bezpečnostním silám nalézt ochotné kupce pro jejich bezpečnostně založené řešení, na trh uvádět nové sledovací systémy, hlídkové lodě, koordinační centra a detenční zařízení s za velmi malého posuzování a zjednodušených postupů," uvádí komentář.     

"Až udeří další krize, nikdo se nebude ptát, zda-li je dost skutečně dost; namísto toho bude na ochranu hranic vynaloženo více peněz, zastaví se úspory a otevře se červí díra pro špatné vynakládání prostředků, jak naznačuje šetření zapojení mafie do režimu masového záchytu (běženců) v Itálii. Pro politiky a ty, kdo mají v tomto systému své peníze, je nouzová odpověď výhodná, jelikož vede k opakování problému, proti němuž se údajně musí bojovat," míní expert.

"Nouze není nevyhnutelná: pohyb za azylem a prací můžeme považovat za otázky spravedlnosti a příležitosti, jak některé evropské státy činily v poválečné éře. Jde o politickou volbu. Můžeme udržovat vojska na hranicích, nebo založit banku pro mobilitu. Můžeme zvolit trajekty, víza a letenky namísto potápění gumových člunů, špinavých detenčních center a provizorních táborů," načrtává Andersson svou alternativu.        

"Nejprve musíme pochopit, že proti takovému kroku stojí mocné zájmy. Ve skutečnosti, abychom měli šanci ukončit migrační krizi, kterou Evropa sama udržuje, na vrcholu agendy se musí ocitnout konfrontace těchto zájmů," apeluje závěrem antropolog.   

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.