Chceme lepší život, volají uprchlíci. Tím to pro ně končí. Co za tím stojí?

Vavrouška hned úvodem upozorňuje, že mezi migranty jsou jak rodiny s dětmi, tak i staří a mladí lidé studentského věku. Skoro pokaždé se tak ve skupině nachází někdo, kdo umí obstojně anglicky, a není problém se s ním domluvit. Na stránkách Českého rozhlasu ale podotkl, že není nijak možné ověřit si jejich příběhy, většina uprchlíků totiž shodně tvrdí, že jsou ze Sýrie, Afghánistánu a Afriky.

"Uprchlíci mají naučenou frázi: ‚Chceme lepší život.' A je jedno, jestli jsou to syrští uprchlíci, kteří utíkají před válkou, prchají před reálným nebezpečím, nebo jsou to lidé z Afriky, kteří mají spíše ekonomickou motivaci," varuje Vavrouška s tím, že migranti nemají představu, jak se budou živit. Spoléhají totiž na pomoc příbuzných nebo známých v Evropě.

Od řady nevládních organizací dostávají jídlo, oblečení a boty. Nelíbí se jim ale, že Maďarsko staví na hranicích plot. na druhou stranu jim nevadí například ochromující granáty, které údajně použila policie v Makedonii. Jsou prý totiž na exploze zvyklí.

"Byly to ohlušující granáty. Oni v Sýrii čelili opravdovým ostrým, které je mohly zabít. Já jsem na té hranici stál a opravdu dělbuchů bylo jen pár. Ze strany makedonské policie to byla spíš marná snaha uklidnit dav běženců," řekl zpravodaj Rozhlasu Vavrouška.