OSN rázně apeluje na Evropu: Otevřete hranice, přijímejte uprchlíky

Nejde o volbu. Lidé prchají o holý život

"Jde především o odraz násilí a konfliktů dnešního světa," odpovídá Flemingová na otázku, kde leží příčiny současné migrační vlny. "Většina lidí, kteří nyní prchají do Evropy, pochází ze Sýrie, z Iráku, z Afghánistánu, z Eritreje. Pokud se podíváte na situaci v Sýrii - konec násilí není v dohledu, lidé pokračují v útěku a mnoho lidí již nebude hledat útočiště v okolních zemích, protože se tam nacházejí 4 miliony lidí v podmínkách, které jsou skutečně katastrofální," vysvětluje mluvčí.    

"Kořeny příčin jsou jasné - lidé nemohou zůstat ve svých domovech, protože je tam příliš násilí. V zásadě utíkají o život. Pokud se podíváte na čísla a členění lidí, kteří do Evropy přicházejí, většina z nich jsou uprchlíci. Pochopitelně, jsou zde lidé, kteří přicházejí - a jde rovněž o výrazná čísla - kteří utíkají z ekonomických důvodů či do Evropy z ekonomických důvodů uchylují. Jelikož však většina prchá před konfliktem, tvrdíme, že jde o uprchlickou krizi a uprchlíci mají právo žádat o azyl a my prosíme země Evropy, aby se spojily a přijaly tyto osoby lidsky a důstojně," dodává Flemingová.  

Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Pokud se podíváte na situaci v Sýrii či na situaci v Iráku, v zásadě stačí číst zprávy: probíhají tam boje, množství skupin bojuje navzájem - což znamená, že se konflikt neustále posouvá," tvrdí mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v reakci na dotaz, co je hlavním důvodem, který žene lidi z jejich domovů.

"Tudíž někteří mohou žít ve městě, které bylo relativně stabilní a další den se do toho města přesune konflikt a oni nemají jiný výběr než odejít. Takže máte různé bojující strany - hodně násilí, hodně ostřelování. Pro mnoho tamních lidí to je děsivé; ztratili domovy, ztratili zaměstnání, jejich děti již nechodí do školy. Skutečně to cítí tak, že nemají jinou volbu než utéct a jít do země, která jim nabídne útočiště, bezpečí a šanci změnit si život," nastiňuje šéfka komunikace mezinárodního úřadu.    

Evropa selhává, musí otevřít hranice

Flemingová si nicméně myslí, že Evropa může migrační krizi zvládnout, pokud přijme správná opatření. Jaká má konkrétně na mysli?

"Zaprvé, srovnejme to se zeměmi sousedícími se Sýrií, které přijaly 4 miliony uprchlíků. Jen Turecko přijalo dva miliony uprchlíků. Takže počet těch, kteří tento rok přišli do Evropy - což je něco přes 300 tisíc - to není pro tak velký kontinent příliš mnoho lidí. Tudíž věříme, že Evropa má schopnosti, má bohatství a má kapacity se o tyto lidy postarat. Problémem je a to se také ukázalo, že jisté země jsou vyspělejší než ostatní a jsou schopné si s přílivem uprchlíků poradit. Hraniční země jako Řecko a Itálie musejí přijímat tisíce a tisíce lidí každý den a nyní i balkánské státy. Jejich infrastruktura je velmi chabá. Potýkají se s vlastními finančními problémy. Takže říkáme, že EU potřebuje ukázat, že existuje jen jedna Evropská unie a ukázat solidaritu, pomoci zemím, které přijímají nejvíce (uprchlíků) a břemeno rovnoměrně rozložit mezi jednotlivé země," apeluje Flemingová.

"Jedna z věcí, která se ukázala, je, že evropský společný azylový systém je nefunkční," odvětila mluvčí na dotaz, zda si EU počíná v aktuální situaci dobře. " Neexistuje jednotný systém, který by fungoval v každé zemi stejně. A to je ten problém. Proto vidíme většinu uprchlíků směřovat do zemí jako Německo či Švédsko, Rakousko, kde mají velmi silné azylové systémy, mají prostředky jak si poradit s velkými skupinami lidí. Nejen vyřídit jejich žádosti o azyl, ale následně je i integrovat, poskytnout vzdělání, zaučení, pracovní příležitosti, umožnit jejich dětem chodit do školy. My však tvrdíme, že je špatně, když Německo a Švédsko musejí přijmout 43% všech žadatelů o azyl v Evropě. Mělo by to být mnohem rovnoměrněji rozdělené a zemím, které mají méně prostředků, by se mělo pomoci," nabádá představitelka Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

Na opatření typu uzavírání hranic a stavby ochranných plotů má naopak Flemingová velmi negativní názor. "Jasně věříme, že každá země má právo chránit své vlastní hranice, ale nemyslíme si, že stavba plotů, které mají udržet lidi mimo jejich území, situaci pomůže. Bude to jen znamenat, že lidé - a musím znovu zopakovat, že většina těch příchozích lidí jsou uprchlíci, lidé, kteří prošli hroznými traumaty - zkrátka to jejich trauma jen zhorší a jejich pokusy se přesunou do podzemí a k užívání jiných prostředků k cestě do Evropy skrze jiné hranice. Tudíž to není řešení problému a z toho důvodu věříme, že musíme umožnit lidem vstup. Je právem lidí hledat azyl, aby jejich případy byly vyslyšeny a pokud utíkají před válkou či perzekucí, má jim být povoleno zůstat po dobu, dokud v jejich zemi nebude mír. Mnoho těch lidí přijít nechtělo. Nepřicházejí z volby; přicházejí, protože nemají na výběr. Vrátit se domů by chtěli více než cokoliv jiného, ale jednoduše nemohou," konstatuje závěrem Flemingová.           

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.