Otevřít Evropu uprchlíkům? Bezpečnostní expert varuje

"Jediná fotografie čas od času zachycuje celou tragédii. Fotka Kevina Cartera, na níž se za zcela vyhladovělým dítětem v Súdánu tyčí sup či ta, na níž Phan Thi Kim Phuc utíká ze své vesnice v Jižním Vietnamu po napalmovém útoku, se staly symbolem příslušných hrůz. Nyní se zdá, že nelítostná fotka těla bez života Ajlana Kurdího vyplaveného na břeh turecké pláže učiní totéž v ohromné tragédii rozvíjející v mořích u Evropy," začíná svůj komentář pro server Al Džazíra vojenský a bezpečnostní konsultant Crispian Cuss. Bývalý důstojník britské armády v něm nastínil, co by mohlo vyřešit stávající migrační vlnu.

"Tak jako tato fotka, více než jiné případy úmrtí, představuje zoufalou beznaděj, a zřejmě vytvořila také pocit naléhavosti, který doteď chyběl. Je zde takový rámus, aby se něco udělalo, že vlády napříč Evropou nepochybně uvidíme jednat. Zároveň s ohledem na současné politické klima je nepravděpodobné, že jakékoliv přijaté opatření zabrání dalším úmrtím a to nechme stranou řešení rozsahu problému či jeho klíčové příčiny, tedy Islámského státu (IS)," konstatuje Cuss.

"Předně musíme mít na paměti, že Ajlanova smrt nebyla způsobena evropskou imigrační politikou. Skutečností je, že Ajlan zahynul při pokusu podniknout cestu, nikoliv kvůli zavřeným hranicím. Stejně tak to, zda byly evropské hranice otevřené či zavřené, bylo nepodstatné pro odhadovaných 2500 lidí, kteří se podle Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky jen tento rok utopili ve Středozemním moři. Zahynuli jednoduše kvůli tomu, že svěřili své životy do rukou pašeráků lidí, kteří jim slíbili útěk a kteří je umístili na přeplněné a pro cestu na moři nevhodné lodě," deklaruje konzultant    

Beztrestnost převaděčů  

"Tudíž myšlenka, že v reakci na tuto specifickou tragédii by Evropa měla jednoduše otevřít své hranice, je irelevantní. Pokud jde o zabránění smrti na moři, politici, kteří postují své fotky pod hashtagem #refugeeswelcome, již nemohou udělat méně. Povzbuzovat více uprchlíků, aby přišli do Evropy bez usnadnění jejich transitu přes Středomoří, znamená hnát je do náruče převaděčů lidí, kteří operují se značnou beztrestností," zuří vysloužilý důstojník.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.   

"Pokud chce Evropa vážně zabránit dalším utonutím, pak potřebuje buď zasáhnout proti hrůzám páchaných pašeráky lidí, či sama provádět humanitární evakuace. S ohledem na bezvládí panující v mnoha státech napříč Středomořím nelze první věc realizovat, proto je jedinou zbývající možností vyslat vlastní lodě a urychlit evakuaci těch uprchlíků, které je (Evropa) připravena přijmout. To však není nic, co je Evropa připravena podniknout. Jednoduše řečeno, evropské pobřeží zkrátka funguje jako efektivní, nebezpečné odstrašení mnoha potenciálních běženců a Evropa zkrátka není připravena přijmout počty lidí, kteří by chtěli překročit její hranice. Ačkoliv se může rozsáhle mluvit o tom, že je potřeba dělat více, neexistují náznaky řešení tragédie tohoto rozsahu," shrnuje bezpečnostní expert.

"Pokud se Evropa chystá poskytnout skutečnou pomoc, pak vyvstávají některé velmi nepříjemné otázky, na které musí její politici odpovědět. Má ono volání, aby Evropa otevřela své hranice, znamenat, že přijme neomezené množství uprchlíků, nebo bude existovat strop? Stejně tak zachrání Evropa pouze ty, kdo jsou schopní přesunout se nejrychleji, či její hranice zůstanou otevřené kontinuálně, dokud se do regionu nevrátí stabilita - případně obojí?" ptá se Cuss.

Poctivé posouzení

"Takto ostentativní humanitární odpověď vyžaduje poctivé posouzení nezamýšlených, ale škodlivých důsledků pro ty, kteří zůstanou. Přijímání mladých, zdravých a dostatečně bohatých k útěku nejenže ignoruje strastiplnou situaci starých, nemocných a chudých, ale zároveň zhoršuje původní situaci tím, že odvede ty nejschopnější, kteří mohou do regionu vrátit mír a prosperitu. Pokud zde chybí politická vůle řešit krizi v takovém rozsahu, pak existuje ještě méně náznaků, že budou skutečně řešeny problémy, které k ní primárně vedly. Ve skutečnosti jde o řešení, kterému se Evropa a Západ soustavně vyhýbaly od doby, kdy se region zhroutil po arabském jaru, jinými slovy o řešení regionální nestability a vzestupu IS," vysvětluje komentář.

"Řešení této tragédie vyžaduje krátkodobou i dlouhodobou strategii. V krátkém časovém horizontu je potřeba ulehčit těm, kteří před IS již utekli. Bezprecedentní míra podpory musí být poskytnuta zemím jako je Jordánsko či irácká Kurdská regionální vláda, které přijaly většinu uprchlíků. Stejně tak ti, kdo jsou ohrožení a uvažují o útěku, musí být ujištěni, že dny IS nebudou trvat věčně a existuje lepší život, který je čeká po jeho zničení. To lze dosáhnout pouze rychlým zničením IS," tvrdí Cuss.   

"Dokud humanitární krize nezačne skutečně ohrožovat evropskou stabilitu, nikdy nebude touha vydat se na cestu vedoucí skrze mučivé a propojené vojenské, sociální a politické problémy. Navzdory občasným nepříjemným připomenutím je problém momentálně daleko od svého odstranění. Ačkoliv fotografie mohou zvýšit povědomí a změnit veřejné mínění, samotné nemohou změnit běh věcí. Stejně jako děti v Súdánu nadále hladověly a boje ve Vietnamu pokračovaly, bude probíhat dále i tato tragédie. Dokud se Západ vážně nerozhodne zničit IS, uprchlíci budou dále přicházet, pašerákům lidí pokvete obchod a na evropské břehy budou nadále vyplavována těla," uzavírá bezpečnostní konzultant. 

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Vláda

Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče

Vláda schválila a posílá do Poslanecké sněmovny soubor zásadních změn, které zpřísňují podmínky pro uprchlíky z Ukrajiny pobývající na území České republiky. Novela zákona přezdívaného „lex Ukrajina“ vznikla na návrh ministerstva vnitra a jejím hlavním cílem je upravit pravidla pro držitele dočasné ochrany. O schválení této legislativní úpravy novináře informoval premiér Andrej Babiš.
Přijímání uprchlíků do Evropy

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.

Více souvisejících

uprchlíci EU (Evropská unie) Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

včera

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

včera

včera

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

včera

Marco Rubio

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

včera

Ilustrační foto

Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat

Od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem požadují přepravní společnosti zvýšenou ochranu pro svá plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Tuto klíčovou obchodní trasu v současnosti kontroluje Írán. Americký prezident Donald Trump nyní prohlásil, že Spojené státy jsou schopny takovou bezpečnost zajistit. Jako protislužbu však požaduje poplatek ve výši dvaceti procent z nákladu přepravovaného touto vodní cestou.

včera

Požár

Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů

Francouzští hasiči pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry, které v lese Fontainebleau jižně od Paříže zničily přes 1 900 hektarů porostu. Oheň vypukl v neděli v této historické lesní oblasti, která je biosférickou rezervací UNESCO. Druhý, menší požár se rozhořel o den později, přičemž oba živly výrazně zkomplikovaly silniční i železniční dopravu během rušného prázdninového víkendu. Zasažená oblast se nachází přibližně šedesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města a úřady z ní a jejího okolí evakuovaly kolem tisíce obyvatel.

včera

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024)

Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini

Složení české delegace na summitu v Ankaře vyvolalo mezi ostatními lídry údiv i řadu vtipů a poznámek, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro televizi TA3. Reagoval tak na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše, podle kterého rozčarování způsobilo dodatečné přizvání prezidenta Petra Pavla. Slovenská hlava státu však toto vysvětlení odmítla a označila situaci za nepochopitelnou z jiného důvodu.

včera

Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy