Cameron má velké problémy. Ochránci práv jej viní z vraždy dvou britských islamistů

Reyaad Khan, z Cardiffu a Ruhul Amin z Aberdeenu byli zabiti při leteckém náletu, který byl nařízen bez schválení parlamentu. Podle serveru news.sky.com se začaly okamžitě po oznámení této zprávy ozývat hlasy, podle kterých šlo o „tajný útok", který je „bezprecedentní" a „hluboce znepokojující".

Třetí Brit, Junaid Hussain, byl zabit o šest dní později, tedy 24. srpna. Tentokrát ta útokem stáli Američané.

Cameron nálet RAF hájil před parlamentem tím, že šlo o „nezbytný a přiměřený" zásah, který byl „v souladu s právem" a který byl schválen generálním prokurátorem Jeremym Wrightem. Jenže parlament už před dvěma roky hlasoval proti britským vojenským akcím v Sýrii.

Premiér v Dolní sněmovně také mluvil o tom, že Khan a Hussain byli aktivně zapojeni do teroristických činností a údajně také plánovali řadu útoků, ke kterým mělo dojít při letošních oslavách konce druhé světové války. Cílem měla být mimo jiné i britská královská rodina. Bezpečnostní pracovníci také podle něj v minulém roce zabránili nejméně šesti teroristickým útokům, které v Británii připravoval Islámský stát.

Khan odcestoval do Sýrie koncem roku 2013, pak se objevil na videu a vyzýval lidi ze Západu, aby se přidali k bojovníkům v Sýrii a Iráku. Jeho rodina je prý jeho smrtí „zdevastována". Podle rodinného přítele Mohammeda Islama z Cardiffu chtějí lidé vědět víc informací o tom, proč k útoku došlo. Smrt Khana by podle něj ale mohla sloužit jako „lekce pro ostatní mladé lidi, kteří by mohli být v pokušení přidat se k extremistům". „Rodina není zodpovědná za jeho činy. Khan je sám zodpovědný za své vlastní činy. Rodina tím trpí více než kdokoliv jiný," dodal Islam.

Všichni tři mrtví byli podle serveru velmi dobře známí pro tajné služby. Přesto by se ale pozornost měla zaměřit na otázku, zda jejich smrt byla opravdu nutnou sebeobranou nebo spíš „mimosoudní popravou".

Cameron tvrdí, že není třeba dělat si iluze, protože jejich záměrem bylo vraždit britské občany. Dodal také, že operace byla legální a odehrála se v rámci mezinárodního práva. Armáda navíc podle něj „zhodnotila cílové umístění a vybrala optimální čas, aby se minimalizovalo riziko civilních obětí". Navíc si podle něj vláda vyhradila práv podniknout vojenskou akci bez předchozího souhlasu parlamentu. Vše záviselo na tom, jestli byly v sázce „britské zájmy a zda bylo potřeba jednat, aby se zabránilo humanitární katastrofě". Navíc prý vše schválili nejvyšší členové Rady národní bezpečnosti.

Jenže bývalý šéf britské armády lord Dannatt serveru řekl, že tyt vraždy nebyly v souladu s tím, co povolil Evropský parlament. „Nenechte se mýlit - to, co vidíme, je neúspěšný americký model tajných vojenských operací, které se britská vláda snaží kopírovat. Ministři opakovaně slibovali parlamentu a veřejnosti, že v Sýrii nebudou prováděny žádné vojenské operace bez schválení parlamentu. Skutečnost, že David Cameron obešel parlament, aby provedl tuto tajnou operaci, je hluboce znepokojující - odmítl respektovat vůli poslanců," komentuje kroky premiéra právnička Kat Craigová, která se zabývá problematikou lidských práv a zneužíváním násilí v boji proti terorismu.