Praha – Už několik dní se mluví o tom, že se Rusko zapojilo do bojů proti Islámskému státu v Sýrii. Šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg v souvislosti s vývojem na Blízkém východě netají své znepokojení.
Hlava NATO je podle svých slov zneklidněna zprávami o zvyšování počtu ruských vojáků v Sýrii. „Jsem znepokojen zprávami o zvýšené přítomnosti ruských vojsk v Sýrií. Nepřispěje to k řešení konfliktu," reagoval Stoltenberg, který je právě na návštěvě v Praze, na dotaz novinářů. Za důležité má nyní podpořit všechny snahy o diplomatické řešení konfliktu.
Po setkání s premiérem Bohuslavem Sobotkou naopak ocenil snahy dodržovat příměří na východě Ukrajiny. Podle něj je teď dodržováno nejlépe za poslední dobu. I přesto si prý uvědomuje, že situace je i v tuto chvíli velmi křehká. Zmínil také, že je nutné umožnit do oblasti úplný přístup mezinárodním pozorovatelům.
Kromě toho mluvil Stoltenberg o nutnosti přizpůsobit se změnám souvisejícím s bezpečností situací ve svém okolí. „Je také potřeba, aby evropští spojenci posílili svůj podíl na zajištění bezpečnosti aliance," souhlasí s jeho slovy Sobotka. Dodal, že je nyní nutné, aby byl uskutečněn akční plán připravenosti NATO, který členové aliance loni schválili.
Čeští politici se Stoltenbergem mluvili i o migraci. Migrační krize podle šéfa NATO vyžaduje okamžitou reakci Evropské unie. NATO se podle něj soustředí spíše na řešení příčin krize a stabilizaci zemí původu. Podobně se vyjádřil i Sobotka, podle něhož kontrola migračních toků není úkolem NATO.
O možných řešeních migrační krize mluvil večer se šéfem NATO také předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Podle něj je nutné zapojení USA, Ruska a Číny, ale i NATO a EU. "Přestože třeba mezi Českem a Ruskem jsou příkopy způsobené odlišným pohledem na obsazení Krymu, měli bychom se snažit zapojit i Rusko do řešení skutečných příčin migrační krize, kterými jsou katastrofální podmínky pro život způsobené válkou v zemích, jako je Sýrie, Libye a další," řekl Štěch. "Představitelé EU nám zhoršují situaci tím, že hovoří pouze o přerozdělování migrantů, ale ne o řešení krize v zemích, odkud uprchlíci pocházejí," dodal.
Související
Stoltenberg navrhnul, aby se Ukrajina vzdala území výměnou za konec války
NATO má po 10 letech nové vedení. Rutte nahradil Stoltenberga
Jens Stoltenberg , Bohuslav Sobotka , NATO
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5
před 1 hodinou
Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv
před 2 hodinami
Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem
před 4 hodinami
Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži
před 5 hodinami
Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka
před 5 hodinami
Dnes v noci začne platit letní čas. Ručičky se posunou o hodinu dopředu
před 7 hodinami
Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko
před 8 hodinami
Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi
před 9 hodinami
Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení
včera
Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích
včera
Tři roky se čekalo. Babiš obnovuje společná vládní jednání se Slováky
včera
ČT se obává kolapsu. Lidé přijdou o StarDance, varuje Grolich
včera
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
včera
Tak zaúřadovalo zimní počasí. Na východě napadly desítky centimetrů sněhu
včera
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
včera
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
včera
V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi
včera
Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky
včera
Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka
včera
Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice
Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.
Zdroj: Libor Novák