Ještě že svět neumí česky. Human Rights Watch se pustila do Čechů kvůli migrantům

"Kdyby některé věci, které v těchto dnech zaznívají v české debatě, zazněly - dejme tomu - ve Francii nebo v Německu, bylo by z toho pozdvižení. Nejen kvůli rozdílné náladě ve společnosti, ale také proto, že okolní svět by si toho okamžitě všiml," míní Andrew Stroehlein z bruselské pobočky organizace HRW. Naproti tomu Česko, Slovensko a Maďarsko, tedy tři ze čtyř zemí visegrádské skupiny (V4), podle něj žijí v "pohodlné izolované bublině".

Právě země V4 jsou v současnosti nejhlasitější opozicí vůči návrhům Evropské komise na přerozdělení části žadatelů o azyl z Itálie, Řecka a Maďarska mezi ostatní státy osmadvacítky. Do diskuse o kvótách a do obecnější debaty o nynější migrační a uprchlické vlně, tvořené lidmi ze Sýrie a dalších zemí Blízkého východu a Afriky, se často promítají xenofobní a protimuslimské nálady.

V Česku, jak připomíná Stroehlein, je nejhlasitější skupina Islám v ČR nechceme biologa Martina Konvičky. "Je zajímavé, že nejsilnější, nejextrémnější protimuslimská rétorika zní ze země, kde s nimi (s muslimy) nemají vůbec žádné zkušenosti," poznamenal zástupce HRW.

"Daleko závažnější" však podle něj je, když podobné uskupení podpoří v rozhovoru pro média také prezident Miloš Zeman. "Je to bizarní. Myslím, že kdyby se něco podobného stalo v členském státě EU, jehož jazyku rozumí více lidí, nastala by úplně jiná situace," podotkl Stroehlein.

"Jakmile se to dostane z české bubliny a někdo pár článků a citátů přeloží, začnou se ostatní divit. Pomalu se to děje. Je třeba tu uzavřenou debatu vyvětrat," poznamenal Stroehlein.