Pokud budou zavedeny kvóty, země budou moci odmítat některé jedince

Návrh komise mimo jiné uvádí, že jiné zemi nebude předán nikdo, komu nebyly odebrány otisky prstů pro snadnou příští identifikaci. Země mohou konkrétní osobu odmítnout přijmout například z bezpečnostních důvodů. Celá procedura by neměla trvat déle než dva měsíce.

Ve snaze zabránit tomu, aby přemístění žadatelé o azyl odešli do třetí země, například z ČR do Německa, mohou přijímající členské země například zvážit pro dotyčné povinnost pravidelného hlášení se na úřadech či je přímo podporovat především materiálně.

„Členské země by žadatelům (o azyl) neměly poskytovat národní cestovní doklady či jiné pobídky, včetně finančních, které by podpořily cestování do dalších členských zemí," uvádí komise. Pokud úřady třetí země žadatele o azyl naleznou a on se odmítne dobrovolně vrátit do státu, který jeho žádost vyřizuje, má tam být deportován.

Část zemí Evropské unie, včetně České republiky a ostatních zemí visegrádské čtyřky, s plány na povinné přerozdělování uprchlíků nesouhlasí. Naopak západní státy pokládají kvóty za nutný projev vzájemné solidarity mezi partnery v EU.

Aktuálně se mluví o přerozdělení dalších 120 tisíc osob z Řecka, Maďarska a Itálie. Česko by mělo přijmout 2,48 procenta celkového počtu. A Jak vypadají konkrétní čísla? Celkem 1340 lidí od maďarské, 1251 od řecké a 387 osob od maďarské strany. V případě, že návrh členské země EU schválí, by tyto počty doplnily celkem 1100 osob, které se Česká republika už dříve rozhodla dobrovolně převzít od Itálie a Řecka.

Jedná se přitom o lidi, u kterých se komise domnívá, že mají reálnou šanci v řízení skutečně azyl získat. V současnosti tak budou uvnitř EU přemísťováni jen občané Sýrie, Iráku a Eritreje, důraz má být kladen na "ohroženější skupiny", včetně dětí.

Představou evropské exekutivy je, že členské země budou v pravidelných intervalech oznamovat, kolik lidí jsou v danou chvíli schopné převzít. Maďarsko, Řecko a Itálie pak ve spolupráci s Evropským azylovým podpůrným úřadem (EASO) a zástupci přijímající země přímo identifikují osoby, které splňují stanovené podmínky.

Komise má v plánu toto přerozdělování podpořit z rozpočtu unie částkou 780 milionů eur, tedy asi 21 miliard korun. Přijímající země získá 6000 eur za každého přijatého žadatele o azyl, stát, který jej předává pak 500 eur na cestovní výdaje.