Chorvatská prezidentka si nebrala servítky: Merkelová způsobila v Evropě chaos

Záhřeb - Včera v souvislosti s uprchlickou krizí kritizoval německou kancléřku Angelu Merkelovou český exprezident Václav Klaus, přisadila si také chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová. Podle ní Berlín způsobil chaos.

"Merkelová svou vstřícnou politikou vůči uprchlíkům nevědomky způsobila chaos, teď tahá za záchrannou brzdu a říká, že Německo nemůže všechny ekonomické imigranty přijmout, uvedla chorvatská prezidentka na stanici Nova TV.

Situace v Chorvatsku podle Grabarové Kitarovičové není zdaleka tak bezpečná, jak by mohla být. Prezidentka je údajně znepokojena tím, že hranici nekontrolovatelně překročilo velké množství lidí, o kterých "se neví, kdo jsou" a co chtějí.

Levicová vláda se podle hlavy státu, která pochází z opačné části politického spektra, na uprchlickou krizi nedokázala připravit a dosud nemá v tomto směru žádný plán. Kontrola hranice stále nefunguje a situace v Chorvatsku se zlepšila jen díky tomu, že běženci přešli dále do Maďarska, které opět otevřelo hranice. Záhřeb se ale musí připravit i na možnost, že hranice se v následujících dnech opět uzavřou, řekla Grabarová Kitarovičová.

Zdroj: YouTube

Prezidentka se od nástupu do funkce neustále pouští do slovních střetů s premiérem Zoranem Milanovičem, což platí i pro druhou stranu. Milanović na dnešní tiskové konferenci prezidentčiny výtky na adresu Merkelové rázně odmítl. Podle jeho slov "kancléřka dělá něco, co bude z historického hlediska hodnoceno jako dobré a užitečné".

Kolinda Grabarová Kitarovičová zdůraznila, že nikdo z vysokých chorvatských představitelů nehovořil o použití síly proti uprchlíkům. Nasazení armády je veskrze humanitární, vojáci pomáhají se stavbou stanových táborů a poskytováním logistické podpory, dodala s tím, že Chorvatsko ale zároveň "musí chránit bezpečnost občanů a suverenitu státu".

"Když se hovoří o chorvatské armádě, někteří ministři hned myslí na zbraně a zabíjení, ale pro mne chorvatská armáda znamená lidskost a patriotismus," uvedla prezidentka.

Související

Chorvatská vlajka

Levičáci mohou slavit? Proč konzervativní prezidentka pohořela ve volbách?

Levičáci mohou bouchnout šampaňské. Po několika volebních výprascích v evropských volbách se konečně vracejí na výsluní. Prezidentské volby v Chorvatsku vyhrál sociální demokrat a bývalý chorvatský premiér Zoran Milanovič a porazil tak dosavadní konzervativní hlavu státu Kolindu Grabarovou-Kitarovičovou. Informoval o tom server Euronews.com.
Zoran Milanović

Chorvatsko má po volbách problém. Premiér a nový prezident se nemohou vystát

Politické soužití s nově zvoleným levicovým prezidentem Zoranem Milanovičem bude obtížné. Po zveřejnění konečných výsledků druhého kola chorvatských prezidentských voleb, v nichž Milanović v neděli porazil dosavadní prezidentku Kolindu Grabarovou Kitarovičovou, to v noci na dnešek uvedl konzervativní premiér Andrej Plenković. Informovala o tom chorvatská média.

Více souvisejících

Kolinda Grabarová-Kitarovičová Angela Merkelová uprchlíci

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 7 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy