Chorvatsko má po volbách problém. Premiér a nový prezident se nemohou vystát

Politické soužití s nově zvoleným levicovým prezidentem Zoranem Milanovičem bude obtížné. Po zveřejnění konečných výsledků druhého kola chorvatských prezidentských voleb, v nichž Milanović v neděli porazil dosavadní prezidentku Kolindu Grabarovou Kitarovičovou, to v noci na dnešek uvedl konzervativní premiér Andrej Plenković. Informovala o tom chorvatská média.

"Bude to tvrdé politické soužití v souladu s ústavou a zákony. Máme dlouhou historii vztahů," uvedl chorvatským médiím premiér a předseda pravicového Chorvatského demokratického společenství (HDZ) Plenković, který se coby šéf tehdejší opozice s expremiérem Milanovićem politicky ostře střetával a v roce 2016 jej vystřídal v křesle předsedy vlády. Čerstvému vítězi prezidentských voleb nicméně gratuloval a uvedl, že je připraven s ním spolupracovat.

Svému protikandidátovi popřála i sama Grabarová Kitarovičová, která pochází ze stejného politického tábora jako Plenković. "Přeji mu vše nejlepší při výkonu funkce," řekla v neděli v posmutnělém volebním štábu po zveřejnění výsledků. Milanovičovi nabídla, že mu pomůže se vstupem do úřadu: "Podávám mu ruku, abychom ukázali, že se předání úřadu může odehrát civilizovaným způsobem, abych ho zasvětila do své práce," prohlásila s tím, že Milanoviče pozvala ke konzultacím ještě před jeho oficiální inaugurací. Mandát nynější hlavě státu vyprší 18. února.

Bývalý premiér v letech 2011-2016 a předseda Sociálnědemokratické strany (SDP) Milanović vyhrál druhé kolo voleb se ziskem 52,7 procenta hlasů. Získal o bezmála 106.000 hlasů více než Grabarová Kitarovičová, kterou podpořilo 47,3 procenta voličů. Volební účast dosáhla asi 55 procent.

Ve svém povolebním projevu Milanović oznámil, že nebude činit žádné velké a nerealistické sliby. Dobrých výsledků a zlepšení života v zemi lze podle něj dosáhnout postupnými kroky. "Pokud mé těsné, ale čestné a jasné vítězství dodalo trochu víry v naši společnost i mezi našimi lidmi, budu šťastný člověk," citoval ho server Dnevnik.hr.

Agentura APA uvádí, že porážka dosavadní prezidentky je políčkem pro současnou národně konzervativní vládní koalici vedenou HDZ ve chvíli, kdy se země na podzim chystá k parlamentním volbám. Všímá si také, že Plenković v průběhu kampaně vynaložil ve prospěch Grabarové Kitarovičové nemalé politické úsilí.

Výsledek podle analytiků ukazuje, že si chorvatští voliči přejí změnu, kterou Milanović dokázal nabídnout i přesto, že se v chorvatské politice pohybuje mnoho let. "Když si tři čtvrtiny občanů myslí, že země jde špatným směrem, bylo by nelogické, aby ve volbách vyhrál někdo z vládní koalice. Stejně tomu tak bylo před pěti lety," komentoval v televizi N1 vítězství Milanoviče bývalý ministr hospodářství Goranko Fižulić.

Agentura AP připomíná, že Milanovičovo vítězství je jedním z mála úspěchů levice ve střední Evropě, kde volby v posledních letech vyhrávají populisté a konzervativci. Hlasování nicméně přineslo i posílení krajní pravice. Její kandidát Miroslav Škoro skončil v prvním kole na nepostupovém třetím místě, na druhou Grabarovou Kitarovičovou však ztrácel pouhá dvě procenta.

Související

Více souvisejících

Chorvatsko volby v Chorvatsku Zoran Milanović Andrej Plenković Kolinda Grabarová-Kitarovičová

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy