Levičáci mohou slavit? Proč konzervativní prezidentka pohořela ve volbách?

Levičáci mohou bouchnout šampaňské. Po několika volebních výprascích v evropských volbách se konečně vracejí na výsluní. Prezidentské volby v Chorvatsku vyhrál sociální demokrat a bývalý chorvatský premiér Zoran Milanovič a porazil tak dosavadní konzervativní hlavu státu Kolindu Grabarovou-Kitarovičovou. Informoval o tom server Euronews.com.

Po sečtení téměř všech hlasů získal Milanovič 53 %, zatímco Kitarovičovou, která byla také první ženou v prezidentském úřadě, volilo 47 % voličů. Chorvatsko, které momentálně předsedá Radě EU, bude tedy reprezentovat levicový prezident. Naopak vládnoucí konzervativci mohou očekávat další pokles preferencí, a to i v parlamentních volbách, které se uskuteční ještě letos. "Děkuji všem svým voličům, kteří mě podpořili, a také těm, kteří za mnou v posledních šesti měsících stáli," napsal Milanovič na sociálních sítích. 

Milanovič by tak spolu se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou mohl být protiváhou populistům a konzervativcům, kteří se v zemích střední a východní Evropy čím dál více hlásí o slovo. Kitarovičovou prohra překvapila, ale přijala jí celkem sportovně. V rámci své předvolební kampaně hrála jako pravicová politička na národoveckou strunu a připomínala události v 90. letech, kdy tehdejší Jugoslávii zmítala občanská válka, během níž vzniklo samostatné Chorvatsko. 

Kitarovičová je v našich končinách známá také tím, že je jediným státníkem, v jehož přítomnosti si český prezident Miloš Zeman odpouští kouření. Coby praktikující katolička nesouhlasí například s homosexuálními sňatky, ale naopak podporuje registrované partnerství, které Chorvatsko legalizovalo v roce 2014 krátce po referendu, v němž si drtivá většina Chorvatů odhlasovalo ústavní definici manželství jako svazku muže a ženy. To považuje za rozumný kompromis a dokonce v jedné veřejné debatě, že by podpořila své dítě, kdyby bylo gay.

Korupce, stagnující ekonomika a příliš liberální prezidentka?

Naopak Milanovič coby sociálně demokratický premiér práva sexuálních menšin aktivně podporoval a veřejně kritizoval referendum o ústavní ochraně tradiční rodiny. To navíc paradoxně nesplnilo svůj účel, protože jeho iniciátorka a předsedkyně konzervativní skupiny Za rodinu Žejlka Markičová kritizovala přijatý zákon o registrované partnerství staví homosexuální páry na roveň manželství, vyjma používání tohoto slova.

Podle jejího názoru měla ústavní ochrana manželství jako svazku muže a ženy spočívat i v tom, že nebudou práva a povinnosti z něj plynoucí přiznávána jiným svazkům. Největší problém spatřuje v adopcích dětí homosexuálními páry, kterou chorvatské zákony částečně umožňují prostřednictvím poručenství registrovaných partnerů rodičů. Chorvatsko patří spolu s Maďarskem mezi členské země EU, které sice zakazují stejnopohlavní manželství, ale zároveň povolují gayům a lesbám uzavírat registrované partnerství.

Ačkoliv se Chorvatsko snaží prezentovat jako otevřená a liberální země, aby bylo pro turisty atraktivní, neboť cestovní ruch se výrazně podílí na jeho ekonomice, je většina jeho obyvatel spíše konzervativní. Týká se to zejména vnitrozemských oblastí a venkova. Tato skutečnost byla nejen jedním z důvodů, proč se většina Chorvatů vyslovila pro ústavní zákaz homosexuálních manželství, nýbrž i volební prohry dosavadní chorvatské prezidentky Kitarovičové.

V prvním kole prezidentských voleb získal relativní většinu téměř 30 % Milanovič, zatímco Kitarovičová skončila o tři procentní body níže. Původní odhady byly, že Milanoviče budou volit levicově orientovaní voliči, zatímco Kitarovičovou podpoří i zastánci krajní pravice, pro něž bude menším zlem. Opak se ale stal pravdou. Pro příznivce populistického folkového zpěváka Miroslava Škoru byla i Kitarovičová buď příliš liberální, anebo se jí stalo osudným její pohlaví. Každopádně rozhodli se ve druhém kole zůstat raději doma, kdežto Milanoviče podpořila i značná část nespokojených voličů, zvláště mladých lidí.

Chorvatsko dlouhodobě trpí ekonomickou stagnací, korupcí a nedostatkem pracovních sil. Nově zvoleného levicového prezidenta Milanoviče tak čeká pět let tvrdé práce. Nejen doma, ale i v zahraničí se od něj hodně očekává. Vzhledem k chorvatskému předsednictví Radě EU by Milanovič coby politický představitel balkánské země mohl sehrát významnou roli v přístupových jednáních s Albánií a Severní Makedonií a samozřejmě také blížícím se brexitu. 

Související

Více souvisejících

Chorvatsko Kolinda Grabarová-Kitarovičová Zoran Milanović

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 41 minutami

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Nová ruská taktika systematicky ničí ukrajinská města. Umírají civilisté, přibývá útoků drony

Ukrajina čelí bezprecedentní vlně ruských vzdušných útoků, které cílí nejen na frontu, ale i na města hluboko ve vnitrozemí. V Kyjevě i dalších regionech se opakují noční nálety stovek dronů a raket. Nová taktika Ruska spočívá v masivním nasazení bezpilotních letounů, které přetěžují ukrajinskou obranu a ničí civilní infrastrukturu. Obětí přibývá a roste i tlak na spojence, aby urychleně posílili dodávky obranných systémů.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump po atentátu v Butleru.

Tajná služba trestá selhání při atentátu na Trumpa. Suspendovala šest lidí

Tajná služba USA suspendovala šest agentů, kteří loni zajišťovali bezpečnost volebního mítinku v pensylvánském Butleru, kde došlo k atentátu na tehdejšího prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. Suspendace trvají 10 až 42 dnů bez platu. Kritici však upozorňují, že tresty nejsou dostatečné a že odpovědnost byla přenesena pouze na regionální pracovníky, zatímco členové Trumpovy osobní ochranky zůstali z velké části nedotčeni.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

V Texasu odklízejí následky tragických povodní. Prohlédněte si galerii

Zemřelo 121 lidí, další se pohřešují. Experti už tuší, proč byly povodně v Texasu tak smrtící

Neutuchající neštěstí v americkém státě Texas nadále pokračuje. Po bleskových povodních, které zasáhly oblast řeky Guadalupe, místní úřady stále evidují 160 pohřešovaných. Dosud bylo potvrzeno 121 úmrtí. Záchranné operace vedené složkami integrovaného záchranného systému, armádou i dobrovolníky pokračují ve vyhledávání nezvěstných a v odstraňování škod.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

včera

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

včera

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

včera

včera

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

včera

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

včera

včera

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy