Levičáci mohou slavit? Proč konzervativní prezidentka pohořela ve volbách?

Levičáci mohou bouchnout šampaňské. Po několika volebních výprascích v evropských volbách se konečně vracejí na výsluní. Prezidentské volby v Chorvatsku vyhrál sociální demokrat a bývalý chorvatský premiér Zoran Milanovič a porazil tak dosavadní konzervativní hlavu státu Kolindu Grabarovou-Kitarovičovou. Informoval o tom server Euronews.com.

Po sečtení téměř všech hlasů získal Milanovič 53 %, zatímco Kitarovičovou, která byla také první ženou v prezidentském úřadě, volilo 47 % voličů. Chorvatsko, které momentálně předsedá Radě EU, bude tedy reprezentovat levicový prezident. Naopak vládnoucí konzervativci mohou očekávat další pokles preferencí, a to i v parlamentních volbách, které se uskuteční ještě letos. "Děkuji všem svým voličům, kteří mě podpořili, a také těm, kteří za mnou v posledních šesti měsících stáli," napsal Milanovič na sociálních sítích. 

Milanovič by tak spolu se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou mohl být protiváhou populistům a konzervativcům, kteří se v zemích střední a východní Evropy čím dál více hlásí o slovo. Kitarovičovou prohra překvapila, ale přijala jí celkem sportovně. V rámci své předvolební kampaně hrála jako pravicová politička na národoveckou strunu a připomínala události v 90. letech, kdy tehdejší Jugoslávii zmítala občanská válka, během níž vzniklo samostatné Chorvatsko. 

Kitarovičová je v našich končinách známá také tím, že je jediným státníkem, v jehož přítomnosti si český prezident Miloš Zeman odpouští kouření. Coby praktikující katolička nesouhlasí například s homosexuálními sňatky, ale naopak podporuje registrované partnerství, které Chorvatsko legalizovalo v roce 2014 krátce po referendu, v němž si drtivá většina Chorvatů odhlasovalo ústavní definici manželství jako svazku muže a ženy. To považuje za rozumný kompromis a dokonce v jedné veřejné debatě, že by podpořila své dítě, kdyby bylo gay.

Korupce, stagnující ekonomika a příliš liberální prezidentka?

Naopak Milanovič coby sociálně demokratický premiér práva sexuálních menšin aktivně podporoval a veřejně kritizoval referendum o ústavní ochraně tradiční rodiny. To navíc paradoxně nesplnilo svůj účel, protože jeho iniciátorka a předsedkyně konzervativní skupiny Za rodinu Žejlka Markičová kritizovala přijatý zákon o registrované partnerství staví homosexuální páry na roveň manželství, vyjma používání tohoto slova.

Podle jejího názoru měla ústavní ochrana manželství jako svazku muže a ženy spočívat i v tom, že nebudou práva a povinnosti z něj plynoucí přiznávána jiným svazkům. Největší problém spatřuje v adopcích dětí homosexuálními páry, kterou chorvatské zákony částečně umožňují prostřednictvím poručenství registrovaných partnerů rodičů. Chorvatsko patří spolu s Maďarskem mezi členské země EU, které sice zakazují stejnopohlavní manželství, ale zároveň povolují gayům a lesbám uzavírat registrované partnerství.

Ačkoliv se Chorvatsko snaží prezentovat jako otevřená a liberální země, aby bylo pro turisty atraktivní, neboť cestovní ruch se výrazně podílí na jeho ekonomice, je většina jeho obyvatel spíše konzervativní. Týká se to zejména vnitrozemských oblastí a venkova. Tato skutečnost byla nejen jedním z důvodů, proč se většina Chorvatů vyslovila pro ústavní zákaz homosexuálních manželství, nýbrž i volební prohry dosavadní chorvatské prezidentky Kitarovičové.

V prvním kole prezidentských voleb získal relativní většinu téměř 30 % Milanovič, zatímco Kitarovičová skončila o tři procentní body níže. Původní odhady byly, že Milanoviče budou volit levicově orientovaní voliči, zatímco Kitarovičovou podpoří i zastánci krajní pravice, pro něž bude menším zlem. Opak se ale stal pravdou. Pro příznivce populistického folkového zpěváka Miroslava Škoru byla i Kitarovičová buď příliš liberální, anebo se jí stalo osudným její pohlaví. Každopádně rozhodli se ve druhém kole zůstat raději doma, kdežto Milanoviče podpořila i značná část nespokojených voličů, zvláště mladých lidí.

Chorvatsko dlouhodobě trpí ekonomickou stagnací, korupcí a nedostatkem pracovních sil. Nově zvoleného levicového prezidenta Milanoviče tak čeká pět let tvrdé práce. Nejen doma, ale i v zahraničí se od něj hodně očekává. Vzhledem k chorvatskému předsednictví Radě EU by Milanovič coby politický představitel balkánské země mohl sehrát významnou roli v přístupových jednáních s Albánií a Severní Makedonií a samozřejmě také blížícím se brexitu. 

Související

Více souvisejících

Chorvatsko Kolinda Grabarová-Kitarovičová Zoran Milanović

Aktuálně se děje

včera

Sebastian Kurz

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl odsouzen

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl shledán vinným z křivé výpovědi, když před parlamentním vyšetřovacím výborem minimalizoval svou roli při jmenování dozorčí rady významné státní investiční společnosti ÖBAG. 

včera

včera

Kritik Kremlu Alexej Navalnyj

Navalného tým nabízí odměnu za informace, které objasní jeho "vraždu"

Spolupracovníci ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného nabízejí odměnu ve výši 20 000 eur za jakékoli informace související s jeho "vraždou" ve vězeňském táboře IK-3 za polárním kruhem. Tuto výzvu adresovali příslušníkům ruské armády, policie, zaměstnancům Federální bezpečnostní služby (FSB), Vyšetřovacího výboru (Sledkem) a prokuratuře.

včera

včera

Petr Moos

Zemřel bývalý ministr dopravy a zakladatel dopravní fakulty Petr Moos

Ve věku 78 let dnes zemřel Petr Moos, vedoucí týmu, který připravoval rozšíření Krajské nemocnice Liberec o objekt Centra urgentní medicíny. V roce 1998 byl ministrem dopravy ČR v Tošovského vládě a jiného založil Fakultu dopravní na Českém vysokém učení technickém v Praze.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Putin přišel o spojence. Ztratil kontrolu nad zemí ve své alianci

Arménie pozastavila své členství ve vojenské alianci Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OZKB), kterou vede Rusko. Premiér Nikol Pašinjan to v rozhovoru odvysílaném ve čtvrtek odůvodnil tím, že aliance Arménii zklamala.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy