Levičáci mohou slavit? Proč konzervativní prezidentka pohořela ve volbách?

Levičáci mohou bouchnout šampaňské. Po několika volebních výprascích v evropských volbách se konečně vracejí na výsluní. Prezidentské volby v Chorvatsku vyhrál sociální demokrat a bývalý chorvatský premiér Zoran Milanovič a porazil tak dosavadní konzervativní hlavu státu Kolindu Grabarovou-Kitarovičovou. Informoval o tom server Euronews.com.

Po sečtení téměř všech hlasů získal Milanovič 53 %, zatímco Kitarovičovou, která byla také první ženou v prezidentském úřadě, volilo 47 % voličů. Chorvatsko, které momentálně předsedá Radě EU, bude tedy reprezentovat levicový prezident. Naopak vládnoucí konzervativci mohou očekávat další pokles preferencí, a to i v parlamentních volbách, které se uskuteční ještě letos. "Děkuji všem svým voličům, kteří mě podpořili, a také těm, kteří za mnou v posledních šesti měsících stáli," napsal Milanovič na sociálních sítích. 

Milanovič by tak spolu se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou mohl být protiváhou populistům a konzervativcům, kteří se v zemích střední a východní Evropy čím dál více hlásí o slovo. Kitarovičovou prohra překvapila, ale přijala jí celkem sportovně. V rámci své předvolební kampaně hrála jako pravicová politička na národoveckou strunu a připomínala události v 90. letech, kdy tehdejší Jugoslávii zmítala občanská válka, během níž vzniklo samostatné Chorvatsko. 

Kitarovičová je v našich končinách známá také tím, že je jediným státníkem, v jehož přítomnosti si český prezident Miloš Zeman odpouští kouření. Coby praktikující katolička nesouhlasí například s homosexuálními sňatky, ale naopak podporuje registrované partnerství, které Chorvatsko legalizovalo v roce 2014 krátce po referendu, v němž si drtivá většina Chorvatů odhlasovalo ústavní definici manželství jako svazku muže a ženy. To považuje za rozumný kompromis a dokonce v jedné veřejné debatě, že by podpořila své dítě, kdyby bylo gay.

Korupce, stagnující ekonomika a příliš liberální prezidentka?

Naopak Milanovič coby sociálně demokratický premiér práva sexuálních menšin aktivně podporoval a veřejně kritizoval referendum o ústavní ochraně tradiční rodiny. To navíc paradoxně nesplnilo svůj účel, protože jeho iniciátorka a předsedkyně konzervativní skupiny Za rodinu Žejlka Markičová kritizovala přijatý zákon o registrované partnerství staví homosexuální páry na roveň manželství, vyjma používání tohoto slova.

Podle jejího názoru měla ústavní ochrana manželství jako svazku muže a ženy spočívat i v tom, že nebudou práva a povinnosti z něj plynoucí přiznávána jiným svazkům. Největší problém spatřuje v adopcích dětí homosexuálními páry, kterou chorvatské zákony částečně umožňují prostřednictvím poručenství registrovaných partnerů rodičů. Chorvatsko patří spolu s Maďarskem mezi členské země EU, které sice zakazují stejnopohlavní manželství, ale zároveň povolují gayům a lesbám uzavírat registrované partnerství.

Ačkoliv se Chorvatsko snaží prezentovat jako otevřená a liberální země, aby bylo pro turisty atraktivní, neboť cestovní ruch se výrazně podílí na jeho ekonomice, je většina jeho obyvatel spíše konzervativní. Týká se to zejména vnitrozemských oblastí a venkova. Tato skutečnost byla nejen jedním z důvodů, proč se většina Chorvatů vyslovila pro ústavní zákaz homosexuálních manželství, nýbrž i volební prohry dosavadní chorvatské prezidentky Kitarovičové.

V prvním kole prezidentských voleb získal relativní většinu téměř 30 % Milanovič, zatímco Kitarovičová skončila o tři procentní body níže. Původní odhady byly, že Milanoviče budou volit levicově orientovaní voliči, zatímco Kitarovičovou podpoří i zastánci krajní pravice, pro něž bude menším zlem. Opak se ale stal pravdou. Pro příznivce populistického folkového zpěváka Miroslava Škoru byla i Kitarovičová buď příliš liberální, anebo se jí stalo osudným její pohlaví. Každopádně rozhodli se ve druhém kole zůstat raději doma, kdežto Milanoviče podpořila i značná část nespokojených voličů, zvláště mladých lidí.

Chorvatsko dlouhodobě trpí ekonomickou stagnací, korupcí a nedostatkem pracovních sil. Nově zvoleného levicového prezidenta Milanoviče tak čeká pět let tvrdé práce. Nejen doma, ale i v zahraničí se od něj hodně očekává. Vzhledem k chorvatskému předsednictví Radě EU by Milanovič coby politický představitel balkánské země mohl sehrát významnou roli v přístupových jednáních s Albánií a Severní Makedonií a samozřejmě také blížícím se brexitu. 

Související

Požár v Chorvatsku

Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry

Rozsáhlý lesní požár, který se během noci na pátek přehnal přes pobřežní oblasti Chorvatska, si vyžádal nejméně jednu lidskou oběť a přibližně čtyři desítky zraněných. Plameny zasáhly vyhledávané turistické lokality i přilehlá sídla v blízkosti Jadranského moře. Místní úřady i záchranné složky označují tuto živelní pohromu za jednu z nejničivějších v historii země.

Více souvisejících

Chorvatsko Kolinda Grabarová-Kitarovičová Zoran Milanović

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Martin Kupka

Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami

Občanská demokratická strana zahajuje od prvního zářijového týdne hlavní fázi kampaně do senátních a komunálních voleb. Jejím ústředním heslem bude "Senát jim nedáme". ODS apeluje na voliče, kteří nesouhlasí se směřováním současné vlády ANO, SPD a Motoristů, a chce zachovat Senát jako silnou demokratickou protiváhu vládní většiny.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump

Írán je mrtvý, prohlásil americký prezident Donald Trump na sociálních sítích. Teherán podle jeho slov přišel o námořnictvo i letectvo a nemá prostředky na výplaty pro vojáky či policisty. Trump se navezl také do íránského politického vedení.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od 1. ledna 2027 změnu systému odměňování státních zaměstnanců a ve veřejných službách a správě. Nejnižší platový tarif bude nově odpovídat měsíční minimální mzdě, která by měla v roce 2027 činit 24 900 Kč. Další růst platových tarifů pak bude nepřímo navázán na růst minimální mzdy, jejíž automatický valorizační mechanismus byl zaveden v roce 2024. Zjednoduší se také systém platových stupňů, které v platových tarifech zohledňují délku započitatelné praxe. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0

V šestém ligovém kole české fotbalové Chance ligy se na pažitu na Letné proti sobě postavili fotbalisté Sparty a Slavie, aby sehráli spolu v pořadí již 318. derby pražských „S“. Navzdory tomu, že před tímto zápasem šly formy obou týmů takovým směrem, že se Sparta mohla cítit na vzestupu, zatímco Slavia po předešlé remíze 2:2 s Bohemians 1905 mohla být trochu pod dekou, samotné utkání se nakonec vyvíjelo jinak. Přestože mohlo jít z pohledu příležitostí o vyrovnaný zápas, Sparta doplatila především na svoji neefektivitu, za to Slavii, která překvapila svou základní sestavou, k nakonec výsledkově jasné výhře 3:0 pomohly letní posily – Wiktor Nowak, Danijel Šturm a Emmanuel Ayaosi.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy