Summit EU nic nevyřešil: Chaos se ještě zhorší, tvrdí Amnesty

Human Rights Watch (HRW) v první reakci ocenila sliby výrazného zvýšení pomoci uprchlíkům v táborech na Blízkém východě. Zdůraznila ale, že tím nelze nahradit potřebu rozšíření legálních cest do Evropy pro ty, kdo jinak na cestě do EU riskují vlastní život.

Judith Sunderlandová z HRW má rozhodnutí o finanční pomoci uprchlíkům v oblasti Blízkého východu za hodnotné, ovšem za předpokladu, že peníze se na místo dostanou rychle. Celkově byl ale podle ní summit jen dalším dokladem, že "každý se snaží zbavit odpovědnosti a zdůrazňuje ochranu hranic před základní lidskostí".

Důraz summitu na ochranu vnějších hranic unie například podle Amnesty International (AI) ignoruje realitu celosvětové migrační krize a závazky zemí nabídnout ochranu těm, kteří ji nemohou nalézt jinde. "Potřeba byl odvážný, ambiciózní nový přístup. Ale dostali jsme jen další porci strategie, která už selhala," míní John Dalhuisen, ředitel AI pro Evropu.

Také on v prohlášení pro média ocenil rozhodnutí zemí osmadvacítky o miliardové podpoře snah OSN pomáhat uprchlíkům ze Sýrie přímo v okolních zemích. Ostatní snahy oznámené na summitu jej ale zklamaly.

Lídři zemí EU by též podle zástupce AI měli hledat způsob, jak zajistit bezpečnou cestu do Evropy a změnit nefunkční evropský azylový systém. Podle Amnesty International počet 120.000 žadatelů o azyl, které si v úterý rozhodly rozebrat podle kvót členské země EU proti vůli menšiny z nich, nijak zásadně situaci v Řecku a Itálii neovlivní.

"Chaotické a tragické scény, které jsme sledovali v posledních týdnech, budou pokračovat a nejspíš se zhorší," varoval Dalhuisen.

Maďarsko porušuje lidská práva uprchlíků

15. září obehnalo Maďarsko svou jižní hranici se Srbskem žiletkovým plotem, čímž tisícům lidí znemožnilo vstup na své území. Dodatky k trestnímu zákoníku a k azylovému zákonu vstoupily v platnost v ten samý den. Nová opatření zahrnují kriminalizaci „nelegálního vstupu do země", za který hrozí až 3 roky vězení a vytvoření „tranzitních zón", kde probíhá zrychlené azylové řízení pro několik žadatelů o azyl, které tudy každý den vpustí. Předešlý dodatek, který označuje Srbsko jako „bezpečnou třetí tranzitní zemi" vstoupil v platnost 1. srpna, což Maďarsku umožňuje odmítnutí žádostí o mezinárodní ochranu žadatelů o azyl přicházejících ze Srbska.

"Maďarsko nemůže přesunout svou odpovědnost za zajištění okamžitého a efektivního azylové řízení a poskytnutí mezinárodní ochrany těm, kteří ji potřebují, na třetí země, jako je Srbsko, kde je azylový systém neefektivní a negarantuje přístup k mezinárodní ochraně těm, kteří ji potřebují. Přijímací podmínky v Srbsku navíc vystavují uprchlíky a žadatele o azyl porušování lidských práv," uvedla amnesty.cz.

Amnesty International mluvila na hranicích s nespočtem uprchlíků, kteří se nemají kam uchýlit, nemají kde naplnit své základní hygienické potřeby a nedostává se jim jídla. 16. září použila policie slzný plyn a vodní děla proti uprchlíkům a žadatelům o azyl, kteří se dožadovali otevření bran. Více než tucet lidí mělo být zraněno, z nich jeden vážně.

Opatření, která Maďarsko přijalo, jsou bezostyšnou ignorací principu solidarity, který je stanoven v článku 80 Smlouvy o fungování Evropské unie (EU), která požaduje spravedlivé sdílení odpovědnosti mezi členskými státy při implementaci jejich azylových politik. Evropská komise by měla rychle zhodnotit, zda jsou opatření, která Maďarsko přijalo, porušením práva EU a případně proti Maďarsku bezodkladně zahájit řízení pro porušení povinnosti.