EU se dohodla na registračních centrech

Česká republika je podle premiéra Bohuslava Sobotky připravena se podílet na vytvoření případné evropské pohraniční stráže, která by chránila vnější hranici schengenského prostoru. Uprchlická krize stále zůstává zdrojem rozpeří mezi evropskými státy, napětí se dále vyhrotilo mezi Srbskem a Chorvatskem.

Lídři EU se shodli na posílené pomoci Libanonu, Jordánsku, Turecku a dalším zemím v blízkovýchodním regionu, jež se samy vyrovnávají s miliony uprchlíků ze Sýrie. Unijní země se chystají poslat Světovému potravinovému programu (WFP) a Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) nejméně miliardu eur (27 miliard Kč). Premiér Sobotka oznámil, že Česko svůj letošní příspěvek pro WFP zdvojnásobí.

Státy na summitu dohodly, že do konce listopadu začnou v Itálii a v Řecku fungovat "hotspoty", tedy centra, kde budou moci být žadatelé o azyl rychle identifikováni a registrováni. Centra mají hrát klíčovou roli při výběru lidí vhodných k přesunutí a při rozhodování, kdo bude muset unii opustit. Německá kancléřka Angela Merkelová nevyloučila, že podobná střediska mohou vzniknout i v dalších zemích, spekuluje se o Bulharsku.

Výsledek summitu považuje místopředseda české vlády a šéf hnutí ANO Andrej Babiš za zklamání, neboť byly přijaty jen obecné formulace bez konkrétních závěrů. Naopak místopředseda KDU-ČSL Ondřej Benešík vidí v jednání kladné náznaky toho, že si evropští lídři uvědomili, kde je jádro problému.

Britský deník The Guardian k unijnímu summitu napsal, že jeho výsledky byly nepřesvědčivé a že málokdy se lídři EU sešli a zase rozešli tak rozděleni. Na tom samém se shoduje i německý list Die Welt. Polský list Rzeczpospolita zase napsal, že uprchlická vlna podťala nadvládu Berlína v Evropě a že setkání vůdců ukázalo, že Merkelová je ve "velké defenzivě".