EU rozjíždí pomoc Itálii a Řecku s identifikací uprchlíků. Co je hotspot?

Poprvé se o věci jako o rychlé a potřebné reakci na neodkladný problém, kterému čelí členské země "v přední linii", zmiňuje už v květnu zveřejněný Evropský program pro migraci. Naposledy minulý týden se premiéři a prezidenti osmadvacítky shodli, že koncept musí začít plně fungovat nejpozději na konci listopadu. Pokud tedy bude do té doby všem jasné, co to vlastně ony "hotspoty" jsou.

"Nejsou to centra, jsou to podpůrné týmy," vysvětluje Daniel Rosario, jeden z mluvčích Evropské komise. Pomáhat budou na evropském území, ačkoliv někteří politici dosud jejich práci umísťují například do Severní Afriky či do Turecka nebo jinam na Blízký východ.

Základem "ohniskového přístupu", jak zní český překlad termínu "hotspot", jsou totiž mezinárodní skupiny expertů, kteří mají přetíženým úřadům v Itálii a Řecku pomáhat s rychlou identifikací, vzetím otisků prstů a registrací tisíců přicházejících migrantů.

Urychlit by se tak mělo také rozhodování o tom, koho vrátit zpět tam, odkud do unie přišel. Prvním místem, kde věc začala v červnu zkušebně fungovat, je sicilská Catania.

Psali jsme: Peklo uprchlického tábora. Migrant promluvil  

Koncept má umožnit i nedávno prosazené přerozdělení 160.000 uprchlíků z Itálie a Řecka. Bude na místě také ve chvíli případného spuštění trvalého mechanismu na přerozdělování uprchlíků, navrhovaného Evropskou komisí a odmítaného například Českem.

Právě lidé z "hotspotů" tak nyní budou v první řadě odpovědní za nalezení příslušného počtu Syřanů, Eritrejců a Iráčanů, kteří jako jediní mohou být předáni do jiné unijní země. Ta pak bude řešit jejich žádost o azyl, v českém případě se má jednat o přibližně tři tisíce lidí za dva roky.

Práci týmů, které ale budou spadat pod řecké a italské vedení, mají na operační úrovni podporovat evropské agentury jako je Frontex, Europol či Evropský podpůrný azylový úřad (EASO). Agentury mají slíbenou příslušnou finanční injekci, která jim už letos umožní posílit o několik desítek osob.

"Zatím nevíme, kolik personálu bude k dispozici a zda skutečně zaplní díry v řecké a italské administrativě," upozornila v rozhovoru s ČTK Suzan Fratzkeová z Institutu migrační politiky (MPI), která věc intenzivně sleduje. Připomněla také, že expertům z ostatních států unie bude při nejlepší vůli určitou dobu trvat, než zvládnou procedury, které v této oblasti uplatňují řecké a italské úřady a vytvoří si s nimi hladký pracovní vztah.

Psali jsme: Zařízení pro uprchlíky v Drahonicích otevře 5. října, Ústecký kraj se bouří  

"To je slabina celého přístupu - a Italové s Řeky na ni neustále upozorňují," podotkla Fratzkeová.

Hotspoty jsou v první řadě řešením problému nefungující řecké a italské byrokracie. Koncept se jen okrajově zabývá otázkou, kde budou uprchlíci či migranti žít do doby, než bude jejich registrace vyřízena. Právě na tento nedostatek upozorňují nevládní organizace jako Lékaři bez hranic či Amnesty International (AI).

"Asi jsou ke zlepšení azylových procedur nutné. Ale ten systém může vést k porušování lidských práv," myslí si Louise Ortonová z AI. V rozhovoru s ČTK varovala například před možným používáním síly při identifikacích, neodůvodněným zadržováním migrantů či jejich hromadným vyhošťováním.

Podle Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky OSN (UNHCR) je v první řadě důležité, aby lidé po cestě přes moře do Řecka či Itálie dostali lékařskou pomoc v odpovídajícím způsobem vybaveném středisku. Jejich identifikace a registrace, ačkoliv určitě potřebná a nutná, by se měla dít až následně - a klidně na jiném místě než by byla tato první "záchytná" centra.

"Počty přicházejících jsou každopádně pro jednu jedinou zemi příliš vysoké, je třeba spolupracovat," řekl ČTK William Spindler z UNHCR. Organizace nyní čeká na podrobné informace o tom, jak budou "hotspoty" v praxi vypadat.

Psali jsme: Česko si koleduje o žalobu, varuje Wagnerová. K uprchlíkům se stát chová krutě  

Následnou relokaci žadatelů o azyl úřad OSN podporuje, zdůrazňuje ale, že zdaleka ne každý příchozí je skutečný uprchlík s právem na ochranu.

Součástí evropské odpovědi by proto podle Spindlera měl být snazší legální způsob cesty do Evropy pro ty, kteří do unie míří za prací. Pak by tito lidé nemuseli riskantně přicházet spolu se skutečnými uprchlíky. Unie by ale také měla najít efektivní, ale humánní způsob, jak ekonomické migranty po nelegálním příchodu vracet do zemí původu, dodal Spindler.

Ani poté, co schůzka šéfů států a vlád osmadvacítky minulý týden posunula "hotspoty" mezi klíčové body evropské agendy místo dosud probíraných "kvót na uprchlíky", ale není jisté, že koncipovaný mechanismus bude dostatečný. Podklady pro summit totiž v souvislosti s "hotspoty" například zmiňují, že na řeckém ostrově Lesbos by mělo vzniknout přijímací středisko s kapacitou 480 osob, další na ostrově Samos má mít kapacitu 393 osob. Jen v srpnu na řecké ostrovy připlulo okolo 88.000 lidí.