Berlín - Proces sjednocení Německa, rozděleného po celou dobu studené války na dva odlišné státní útvary, byl skutečně překotný. Fakt, že se jej podařilo dotáhnout do úspěšného konce byla výsledkem výjimečné historické konstelace.
Klíčovou úlohu sehrál v celém procesu Michail Gorbačov, který dal po svém nástupu do čela komunistické strany Sovětského svazu v polovině 80. let najevo, že Moskva již nehodlá vojensky intervenovat do vnitřních záležitostí svých satelitů, jako to učinila například v srpnu 1968 v Československu.
V září 1989 se obyvatelé NDR začali na náměstích hlasitě dovolávat politických reforem. Po následném pádu nenáviděné Berlínské zdi 9. listopadu 1989 se touha po zavedení občanských svobod spojila s požadavkem na sjednocení se Spolkovou republikou Německo (SRN). Heslo předchozích týdnů "Národ jsme my" bylo na manifestacích nahrazeno sloganem "Jsme jeden národ".
Zhroucení komunismu v NDR bylo nečekaně rychlé a bonnští politici byli nároky východních Němců zaskočeni. Záhy se však chopil iniciativy západoněmecký kancléř Helmut Kohl, který už koncem listopadu 1989 představil veřejnosti svůj Desetibodový program na překonání rozdělení Německa a Evropy. Kohlův plán vyvolal pozdvižení na mezinárodní scéně. Případné sjednocení Německa totiž zdaleka nebylo jen věcí Berlína a Bonnu. Souhlasit s ní by museli i čtveřice vítězných mocnosti druhé světové války - Sovětský svaz, USA, Velká Británie a Francie.
Jediným státníkem podporujícím myšlenku jednotného Německa od samého počátku byl americký prezident George Bush. Naproti tomu v Paříži, Londýnu a Moskvě narážela představa posíleného Německa na poměrně silný odpor. K překonání námitek ze strany Británie, Francie a Ruska významným způsobem přispěly přátelské osobní vztahy mezi kancléřem Kohlem, francouzským prezidentem Françoisem Mitterrandem a sovětským lídrem Gorbačovem.
Na konci srpna 1990 byla v Berlíně podepsána německo-německá smlouva o sjednocení, na jejímž základě požádalo pět nově vytvořených východoněmeckých zemí o připojení ke Spolkové republice Německo. Sjednocení bylo završeno slavnostním státním aktem v Berlíně 3. října 1990.
Související
Německý prezident chce památník revoluce v NDR. "Srůstání" dopadlo tvrději na východ, přiznal
Německo slaví 30 let od sjednocení: Dnes musíme být opět stateční, řekla Merkelová
sjednocení Německa , Helmut Kohl , Michail Gorbačov
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
před 47 minutami
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
před 1 hodinou
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
před 2 hodinami
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 4 hodinami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 5 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 6 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 7 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 7 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 9 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 10 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 11 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.
Zdroj: Libor Novák