Hrozí konec Evropy, varuje historička. Kvůli uprchlíkům

"Navzdory poslední dohodě vůdců Evropské unie, že každý členský stát přijme určitý počet syrských uprchlíků, nebude tato politika držet pohromadě. Maďarští, slovenští, čeští a polští lídři - ačkoliv Varšava jistým způsobem svůj postoj zmírnila - mají problém nejen s přijetím kvót. Nechtějí přijímat muslimy. Tvrdí, že jejich postoj je o ochraně evropských křesťanských hodnot bez ohledu na to, co křesťanské hodnoty říkají o pomoci jiným v nouzi," začíná svůj komentář pro server Moscow Times historička a politoložka Judy Dempseyová. Rozebrala v něm aktuální problémy, které jednotě EU způsobuje migrační krize.

Antiliberalismus a euroskepticismus na vzestupu

"(Středoevropské země) rovněž neschvalují to, co maďarský premiér Viktor Orbán nazývá morálním imperialismem některých lídrů EU. Orbán odkazoval na německou kancléřku Angelu Merkelovou, která jednostranně otevřela německé dveře uprchlíkům - což se rozchází s jejím většinou opatrným přístupem. O několik dní později, pod tlakem jejího vlastního konzervativního bloku, Německo zavedlo hraniční kontroly. Maďarsko již předtím uzavřelo své hranice se Srbskem. Neúprosnou logikou pozice střední Evropy,  za níž se schovávají i některé další země EU, je pevnost Evropa - jako by snad byla možná ve věku globalizace, který si žádá, aby EU byla co nejotevřenější a nejkonkurenceschopnější," míní historička.

"Toto rozdělení je dobrou zprávou pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Silná a jednotná Evropa není v Putinově zájmu. Již byl svědkem toho, jak se Merkelové podařilo přesvědčit všech další 27 členských států EU k uvalení sankcí na Rusko po jeho anexi Krymu v březnu loňského roku. Tato jednota Kreml překvapila. V minulosti se Rusku dařilo poštvávat členské státy proti sobě. Ohledně sankcí však EU zatím pevně drží. Při sobě drží rovněž členské státy eurozóny navzdory záchraně Řecka, jehož ekonomické zotavení není zdaleka jisté," připomíná Dempseyová.        

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Evropa však na tom není moc dobře, co se uprchlické krize týká. Pokud něco, tak tato krize  může přinutit lídry EU k uvědomění si, proč potřebují silnější a integrovanější Evropu. V opačném případě selžou, přičemž bude následovat globální propad důležitosti Evropy. Momentálně všechny ty spory a obviňování se vyhovují Putinovi. Uprchlická krize má totiž tři velké ničivé dopady na Evropu," deklaruje politoložka.   

"Zaprvé, spory uvnitř Evropy ohledně přijímání uprchlíků jsou Mannou pro euroskeptický blok. Od Budapeště po Londýn slyšíme výzvy k přísnějším hraničním kontrolám, ale také ke zrušení schengenského systému, který pro většinu zemí EU znamenal Evropu bez hranic umožňující pohyb lidí a zboží bez kontrol. Schengen byl jedním z největších hmatatelných přínosů evropské integrace, byť žádný z lídrů EU dnes o hlubší integraci nemluví. Toto slovo se stalo extrémně nepopulární, přestože další integrace je nyní potřeba více než kdy předtím. Dle euroskeptiků to vypadá, jakoby schengen - otevřená Evropa - byla příčinou uprchlické krize, nikoliv války v Sýrii, Iráku a Afghánistánu," lamentuje expertka.   

"Zadruhé jde o plíživý antiliberalismus přiživovaný euroskeptiky, kteří zpochybňují mnoho hodnot, jež má EU představovat a kteří slyší na některé Putinovy politické postoje. Orbán a další euroskeptičtí vůdci jdou proti evropským liberálním hodnotám. Jeho názory kladou velký důraz na tradiční hodnoty, jakými jsou rodina, stejně jako národní a náboženská identita, zatímco tolerance práv homosexuálů, integrace Romů či přijímání muslimských uprchlíků jsou rázně odmítány," poukazuje Dempseyová.

"Třetí a velmi znepokojivá věc: Německo. Před uprchlickou krizí byla Merkelová nezpochybnitelným vůdcem Evropy a doma měla vysokou popularitu. Uprchlická krize ukázala její zranitelnost. Její konzervativní blok skládající se ze stran Křesťansko-demokratické unie a Křesťansko-sociální unie kritizuje způsob, jakým jednostranně otevřela německé hranice uprchlíkům bez garance, že další země EU převezmou svůj spravedlivý díl zodpovědnosti. Je rovněž kritizována Českou republikou, Maďarskem, Polskem a Slovenskem především za to, že ona sama je kritizuje za nedostatek solidarity s uprchlíky. Odmítají se nechat poučovat německou kancléřkou," vysvětluje politoložka.

Německo bude střední Evropu potřebovat 

"Tyto tense něco stojí. Bratislava, Budapešť a Praha odmítají sankce EU vůči Rusko, přestože proti nim nikdy nehlasovaly. Nicméně, pokud Merkelová nebude přesvědčena, že minská dohoda uzavřená v únoru z cílem ukončit boje na východní Ukrajině je plně dodržována, bude tvrdě tlačit na prodloužení sankcí. K tomu bude potřebovat podporu České republiky, Maďarska a Slovenska. Merkelová si stěží může dovolit znepřátelit si je do takové míry, že se budou Berlínu mstít. Bude muset opravit ploty se svými východními sousedy," předpovídá komentář.    

"Mezitím se počet uprchlíků a migrantů snažících se o příchod do Evropy nikterak nesníží. Ať již bude výsledek rozhovorů mezi Putinem a americkým prezidentem Barackem Obamou ohledně pokusu vyjednat politické řešení vedoucí ke konci války v Sýrii jakýkoliv, konflikty v Iráku, Libyi a Afghánistánu budou nadále nutit lidi, aby z těchto zemí docházeli do Evropy. Důsledkem těchto válek může být rozpad Evropy," varuje expertka.

"Také Rusko čelí vlastní blížící se uprchlické krizi. Severní Kavkaz je natolik výbušný, že je pouze otázkou času, než stoupenci Islámského státu a přemíra fundamentalistů rozpoutají katastrofu na ruském jižním křídle. Ruské bombardování bojovníků Islámského státu nepochybně nepřinese stabilitu severnímu Kavkazu, ani neukončí příliv uprchlíků a migrantů, kteří se snaží dostat do Evropy," uzavírá historička.  

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

Více souvisejících

uprchlíci EU (Evropská unie) Rusko

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Prezident Trump

BBC: Evropští lídři doufají, že USA z NATO neodejdou. Ví ale, že Trump je toho schopen

Evropští lídři čelí v těchto dnech jedné z největších diplomatických výzev moderní historie. Hlavní zprávy napříč kontinentem plní prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že vážně zvažuje odchod Spojených států z NATO. Přestože jde o naprosto zásadní hrozbu, oficiální politické špičky v evropských metropolích zatím zachovávají neobvyklé mlčení a situaci komentují jen velmi zdrženlivě.

před 2 hodinami

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó se ostře pustil do prezidenta Pavla. Vytáhl komunistickou minulost

Diplomatické napětí mezi Prahou a Budapeští dosáhlo nového bodu mrazu. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ostře zaútočil na českého prezidenta Petra Pavla poté, co hlava českého státu kritizovala maďarské aktivity v rámci Evropské unie. Szijjártó neváhal vytáhnout kartu komunistické minulosti a prohlásil, že nebýt sametové revoluce, byl by dnes Petr Pavel špionem komunistického Československa v západní Evropě.

před 3 hodinami

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance naznačil, že bude po Trumpovi zřejmě kandidovat na prezidenta USA

Americký viceprezident J. D. Vance oznámil vydání své nové knihy, která se zaměřuje na jeho osobní duchovní cestu a konverzi ke katolicismu. Novinka s názvem Communion: Finding My Way Back to Faith (Přijímání: Hledání mé cesty zpět k víře) vyjde 16. června unakladatelství HarperCollins. Oznámení přichází v době, kdy sílí spekulace o Vanceově možné prezidentské kandidatuře v roce 2026, ve které by mohl usilovat o nástupnictví po Donaldu Trumpovi.

před 5 hodinami

Zleva: Jeremy Hansen, Victor Glover, Reid Wiseman a Christina Hammock Koch

První člověk tmavé pleti, první žena, první neameričan. Kdo dnes odstartuje na historickou cestu k Měsíci?

Posádka mise Artemis II se připravuje na historickou cestu k Měsíci, která se uskuteční po více než padesáti letech od dob programu Apollo. Čtveřice astronautů – tři Američané a jeden Kanaďan – bude pod drobnohledem celého světa, zatímco budou testovat trasu pro budoucí generace. Kromě špičkového výcviku a odborných znalostí si s sebou tito hrdinové berou i osobní předměty, které jim mají připomínat domov a jejich blízké.

před 5 hodinami

Keir Starmer (labouristi)

Londýn svolává zástupce 35 zemí. Na krizovém summitu bude řešit znovuotevření Hormuzského průlivu

Velká Británie se ujímá role diplomatického lídra v prohlubující se blízkovýchodní krizi. Britský premiér Keir Starmer oznámil, že Londýn bude ve čtvrtek hostit zástupce 35 zemí na krizovém summitu. Hlavním tématem rozhovorů bude hledání cest k znovuotevření Hormuzského průlivu, který je v současné době zablokován íránskými silami v reakci na vojenské údery Spojených států a Izraele.

před 6 hodinami

Armáda Francie

Francouzská armáda zásadně mění strategii. Do čtyř let očekává válku s Ruskem

Francouzská armáda v reakci na probíhající konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě zásadně přehodnocuje svou strategii. Podle generála Dominiqua Tardifa, zástupce náčelníka štábu letectva, se Paříž připravuje na možnou konfrontaci s Ruskem, ke které by mohlo dojít koncem tohoto desetiletí. Zkušenosti z moderních bojišť se promítají do aktualizovaného zákona o vojenském plánování, který má být představen 8. dubna.

před 8 hodinami

Summit NATO

O vystoupení z NATO se dosud žádný stát nepokusil. Proces není okamžitý, trvá dlouhé měsíce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio překvapil evropské metropole prohlášením, že Washington bude muset po skončení bojů s Íránem vážně přehodnotit smysl a budoucí podobu Severoatlantické aliance. Tato rétorika odráží hlubokou frustraci administrativy Donalda Trumpa z postupu evropských spojenců, kteří v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu odmítají Spojeným státům poskytnout vojenskou podporu či dokonce přístup na strategické základny.

před 8 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zvažuje, že už znovu nebude kandidovat na prezidenta

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle nových informací vážně zvažuje, že se v nadcházejících prezidentských volbách nebude ucházet o znovuzvolení. Portál Meduza uvádí, že v prezidentské kanceláři se v této souvislosti rýsují nejméně dva scénáře dalšího politického postupu. Tato úvaha se v hlavě úřadujícího prezidenta údajně zrodila již koncem roku 2025.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Marco Rubio

USA zvažují odchod z NATO

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyslal jasné varování evropským spojencům, že Washington po skončení války s Íránem pravděpodobně přehodnotí své další působení v Severoatlantické alianci. Tento krok následuje po rostoucí frustraci Spojených států z postupu evropských zemí, které podle Rubia odmítají poskytnout Americe nezbytnou podporu v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu.

před 11 hodinami

NASA zahajuje program Artemis

Den D je tady. Lidstvo se po půl století vrátí na Měsíc

Pobřeží Floridy se připravuje na historický okamžik, který svět nezažil více než půl století. Ve středu, necelou hodinu před západem slunce (u nás v noci na čtvrtek), se u mysu Canaveral očekávají davy až 400 000 lidí. Všichni tito diváci budou upírat zraky k nebi, aby spatřili start mise Artemis II, při níž se lidská posádka po téměř 54 letech vydá k Měsíci.

před 11 hodinami

soudy

Smlouvu s Vatikánem nelze ratifikovat, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soud ve středu vynesl klíčové rozhodnutí, podle kterého část připravované smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem neodpovídá ústavnímu pořádku. Plénum soudu se dokumentem zabývalo déle než rok na základě podnětu skupiny sedmnácti senátorů. Dokud nebudou problematické pasáže upraveny, není možné proces ratifikace dokončit.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, kdy se USA stáhnou z Íránu

Prezident Donald Trump během svého posledního vystoupení v Oválné pracovně Bílého domu vyslal jasný signál, že americká vojenská přítomnost v Íránu se chýlí ke konci. Podle jeho slov by mohly ozbrojené akce skončit již během dvou až tří týdnů. Trump zdůraznil, že Spojené státy splnily své hlavní cíle, které si vytyčily před zahájením náletů na konci minulého měsíce, a nyní jsou připraveny region opustit.

před 13 hodinami

Hackeři, ilustrační foto

Severokorejští hackeři zřejmě pronikli do softwaru, který využívají tisíce společností

Severokorejští hackeři pravděpodobně pronikli do softwarového balíčku, který využívají tisíce amerických společností. Podle bezpečnostních expertů jde o rozsáhlý útok na dodavatelský řetězec, jehož následky se mohou odstraňovat i několik měsíců. Odborníci, kteří na incident reagují, předpokládají, že cílem této dlouhodobé kampaně je krádež kryptoměn. Peníze získané tímto způsobem severokorejský režim často využívá k financování svých jaderných a raketových programů.

před 14 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie.

Počasí se bude oteplovat i po svátcích, naznačuje výhled

Ještě vyšší teploty než o Velikonocích slibuje předpověď ve dnech, které budou bezprostředně následovat po svátcích. Odpolední maxima vyšplhají až na 23 stupňů. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Sídlo BIS

BIS zasáhla proti ruské stínové flotile. Rogač je nově na sankčním seznamu

Česko na základě informací Bezpečnostní informační služby umístilo Rusa Konstantina Valerijeviče Rogače na národní sankční seznam. Dotyčný podle zpravodajců zprostředkovával pojištění a poradenství pro tzv. ruskou stínovou flotilu, která se podílí na přepravě ruské ropy a je zapsána na unijním sankčním seznamu. 

včera

včera

včera

Zněl prý hlas zdravého rozumu. Babiš a Fico obnovili společná jednání vlád

Premiéři Andrej Babiš (ANO) a Robert Fico (Smer-SD) obnovili společná jednání české a slovenské vlády. Kabinety se dnes sešly v Česku. Jednalo se o mnoha věcech, podepisovaly se dokumenty. Příští jednání proběhne na Slovensku. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy