Hrozí konec Evropy, varuje historička. Kvůli uprchlíkům

"Navzdory poslední dohodě vůdců Evropské unie, že každý členský stát přijme určitý počet syrských uprchlíků, nebude tato politika držet pohromadě. Maďarští, slovenští, čeští a polští lídři - ačkoliv Varšava jistým způsobem svůj postoj zmírnila - mají problém nejen s přijetím kvót. Nechtějí přijímat muslimy. Tvrdí, že jejich postoj je o ochraně evropských křesťanských hodnot bez ohledu na to, co křesťanské hodnoty říkají o pomoci jiným v nouzi," začíná svůj komentář pro server Moscow Times historička a politoložka Judy Dempseyová. Rozebrala v něm aktuální problémy, které jednotě EU způsobuje migrační krize.

Antiliberalismus a euroskepticismus na vzestupu

"(Středoevropské země) rovněž neschvalují to, co maďarský premiér Viktor Orbán nazývá morálním imperialismem některých lídrů EU. Orbán odkazoval na německou kancléřku Angelu Merkelovou, která jednostranně otevřela německé dveře uprchlíkům - což se rozchází s jejím většinou opatrným přístupem. O několik dní později, pod tlakem jejího vlastního konzervativního bloku, Německo zavedlo hraniční kontroly. Maďarsko již předtím uzavřelo své hranice se Srbskem. Neúprosnou logikou pozice střední Evropy,  za níž se schovávají i některé další země EU, je pevnost Evropa - jako by snad byla možná ve věku globalizace, který si žádá, aby EU byla co nejotevřenější a nejkonkurenceschopnější," míní historička.

"Toto rozdělení je dobrou zprávou pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Silná a jednotná Evropa není v Putinově zájmu. Již byl svědkem toho, jak se Merkelové podařilo přesvědčit všech další 27 členských států EU k uvalení sankcí na Rusko po jeho anexi Krymu v březnu loňského roku. Tato jednota Kreml překvapila. V minulosti se Rusku dařilo poštvávat členské státy proti sobě. Ohledně sankcí však EU zatím pevně drží. Při sobě drží rovněž členské státy eurozóny navzdory záchraně Řecka, jehož ekonomické zotavení není zdaleka jisté," připomíná Dempseyová.        

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Evropa však na tom není moc dobře, co se uprchlické krize týká. Pokud něco, tak tato krize  může přinutit lídry EU k uvědomění si, proč potřebují silnější a integrovanější Evropu. V opačném případě selžou, přičemž bude následovat globální propad důležitosti Evropy. Momentálně všechny ty spory a obviňování se vyhovují Putinovi. Uprchlická krize má totiž tři velké ničivé dopady na Evropu," deklaruje politoložka.   

"Zaprvé, spory uvnitř Evropy ohledně přijímání uprchlíků jsou Mannou pro euroskeptický blok. Od Budapeště po Londýn slyšíme výzvy k přísnějším hraničním kontrolám, ale také ke zrušení schengenského systému, který pro většinu zemí EU znamenal Evropu bez hranic umožňující pohyb lidí a zboží bez kontrol. Schengen byl jedním z největších hmatatelných přínosů evropské integrace, byť žádný z lídrů EU dnes o hlubší integraci nemluví. Toto slovo se stalo extrémně nepopulární, přestože další integrace je nyní potřeba více než kdy předtím. Dle euroskeptiků to vypadá, jakoby schengen - otevřená Evropa - byla příčinou uprchlické krize, nikoliv války v Sýrii, Iráku a Afghánistánu," lamentuje expertka.   

"Zadruhé jde o plíživý antiliberalismus přiživovaný euroskeptiky, kteří zpochybňují mnoho hodnot, jež má EU představovat a kteří slyší na některé Putinovy politické postoje. Orbán a další euroskeptičtí vůdci jdou proti evropským liberálním hodnotám. Jeho názory kladou velký důraz na tradiční hodnoty, jakými jsou rodina, stejně jako národní a náboženská identita, zatímco tolerance práv homosexuálů, integrace Romů či přijímání muslimských uprchlíků jsou rázně odmítány," poukazuje Dempseyová.

"Třetí a velmi znepokojivá věc: Německo. Před uprchlickou krizí byla Merkelová nezpochybnitelným vůdcem Evropy a doma měla vysokou popularitu. Uprchlická krize ukázala její zranitelnost. Její konzervativní blok skládající se ze stran Křesťansko-demokratické unie a Křesťansko-sociální unie kritizuje způsob, jakým jednostranně otevřela německé hranice uprchlíkům bez garance, že další země EU převezmou svůj spravedlivý díl zodpovědnosti. Je rovněž kritizována Českou republikou, Maďarskem, Polskem a Slovenskem především za to, že ona sama je kritizuje za nedostatek solidarity s uprchlíky. Odmítají se nechat poučovat německou kancléřkou," vysvětluje politoložka.

Německo bude střední Evropu potřebovat 

"Tyto tense něco stojí. Bratislava, Budapešť a Praha odmítají sankce EU vůči Rusko, přestože proti nim nikdy nehlasovaly. Nicméně, pokud Merkelová nebude přesvědčena, že minská dohoda uzavřená v únoru z cílem ukončit boje na východní Ukrajině je plně dodržována, bude tvrdě tlačit na prodloužení sankcí. K tomu bude potřebovat podporu České republiky, Maďarska a Slovenska. Merkelová si stěží může dovolit znepřátelit si je do takové míry, že se budou Berlínu mstít. Bude muset opravit ploty se svými východními sousedy," předpovídá komentář.    

"Mezitím se počet uprchlíků a migrantů snažících se o příchod do Evropy nikterak nesníží. Ať již bude výsledek rozhovorů mezi Putinem a americkým prezidentem Barackem Obamou ohledně pokusu vyjednat politické řešení vedoucí ke konci války v Sýrii jakýkoliv, konflikty v Iráku, Libyi a Afghánistánu budou nadále nutit lidi, aby z těchto zemí docházeli do Evropy. Důsledkem těchto válek může být rozpad Evropy," varuje expertka.

"Také Rusko čelí vlastní blížící se uprchlické krizi. Severní Kavkaz je natolik výbušný, že je pouze otázkou času, než stoupenci Islámského státu a přemíra fundamentalistů rozpoutají katastrofu na ruském jižním křídle. Ruské bombardování bojovníků Islámského státu nepochybně nepřinese stabilitu severnímu Kavkazu, ani neukončí příliv uprchlíků a migrantů, kteří se snaží dostat do Evropy," uzavírá historička.  

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci EU (Evropská unie) Rusko

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj našel náhradu za Jermaka. Do čela prezidentské kanceláře jmenoval Budanova

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes učinil zásadní krok v reorganizaci svého nejbližšího okolí. Do čela prezidentské kanceláře jmenoval generálporučíka Kyryla Budanova, dosavadního šéfa vojenské rozvědky (HUR). Tento krok přichází v kritické době, kdy se Ukrajina snaží stabilizovat domácí politickou scénu po korupčním skandálu a zároveň čelí zvýšenému tlaku na diplomatické řešení konfliktu.

před 2 hodinami

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

ISS končí. Startuje závod o novou vesmírnou stanici

Budoucnost lidské přítomnosti na oběžné dráze se začíná rýsovat v dílnách soukromých společností. S blížícím se koncem životnosti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) soupeří o její nástupnictví několik ambiciózních projektů. Mezi hlavní favority patří stanice Starlab a Axiom, které sází na odlišné strategie, jak udržet lidstvo ve vesmíru i po roce 2030.

před 3 hodinami

Tomio Okamura byl zvolen novým předsedou Poslanecké sněmovny

Politická kreatura, proruský kolaborant... Opozice požaduje odvolání Okamury za nenávistný novoroční projev

Novoroční projev předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) vyvolal na české politické scéně bouři, která může skončit jeho odvoláním z funkce. Opoziční strany napříč spektrem ostře odsoudily jeho slova o nutnosti „vyskočit z bruselského vlaku“ a urážky směřované k předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen. Podle opozice jsou tyto výroky nepřípustnou lživou manipulací, která zásadním způsobem poškozuje zájmy České republiky v zahraničí.

před 4 hodinami

Rusko, Kreml

Kreml plánuje provedení krvavé provokace pod falešnou vlajkou, varuje Kyjev

Ukrajinská rozvědka vydala varování před plány Kremlu na provedení krvavé provokace pod falešnou vlajkou. Podle zpravodajských informací má být cílem útoku místo s vysokou symbolickou hodnotou, pravděpodobně náboženský objekt, přičemž k akci má dojít v období nadcházejících pravoslavných Vánoc, které připadají na 7. ledna.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Prezident Trump

Pokud začnete do protestujících střílet, jsme v pohotovosti, pohrozil Trump Íránu

Situace v Íránu se vyostřuje a do dění se ostře vložil americký prezident Donald Trump. Ten prostřednictvím své sociální sítě Truth Social varoval íránský režim, že Spojené státy nebudou nečinně přihlížet násilnému potlačování protivládních demonstrací. Trump prohlásil, že pokud Írán začne do pokojných protestujících střílet, což označil za tamní zvyk, USA jim „přijdou na pomoc“. Zdůraznil, že americké síly jsou v plné pohotovosti.

před 8 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinský dronový útok v Rusku údajně zabil desítky lidí. Kyjev to popírá

První den roku 2026 přinesl tragické zprávy z okupované části Chersonské oblasti. Podle ruských úřadů zasáhl ukrajinský dronový útok hotel a kavárnu v letovisku Chorly na pobřeží Černého moře, kde právě probíhaly novoroční oslavy. Incident si podle Moskvy vyžádal nejméně 24 mrtvých, včetně jednoho dítěte, a dalších více než 50 zraněných.

před 9 hodinami

Kyjev

Ukrajinci nacházejí způsoby, jak se vyrovnat s výpadky proudu kvůli ruským útokům

Ukrajina prožívá začátek roku 2026 v temnotě a mrazu, přesto její obyvatelé odmítají nechat svůj život zastavit. Ruské útoky na energetickou soustavu se v posledních týdnech zintenzivnily a cílí na to, co prezident Volodymyr Zelenskyj označuje za snahu vyvolat chaos a psychologický nátlak. Jen v prosinci 2025 zažil Kyjev průměrné denní výpadky trvající téměř deset hodin, přičemž po masivních útocích z konce roku zůstala téměř polovina města bez vytápění.

před 10 hodinami

Prezident Trump

Trump si ředí krev. Užívá výrazně vyšší dávky léků, než mu stanovili lékaři

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro The Wall Street Journal otevřeně promluvil o svém zdravotním stavu. Přiznal v něm, že vědomě ignoruje doporučení svých lékařů ohledně užívání aspirinu. Devětasedmdesátiletý politik uvedl, že denně bere vyšší dávku, než mu odborníci radí, což dává do souvislosti s viditelnými modřinami na svých rukou.

před 12 hodinami

včera

včera

Tomáš Plekanec

Dvě extraligové rezignace trenérů. Do nového roku vstupují s novými kouči Třinec a Kladno

Než se stihl s námi všemi rozloučit rok 2025, stihli naopak hned dva extraligové kluby sáhnout ke změnám na lavičkách. Zatímco jedna z nich byla nečekaná, o druhé už se spekulovalo delší dobu. Ta nečekaná přišla z Třince, který v době, kdy moravskoslezský celek atakuje nejvyšší příčky extraligové tabulky, opouští úspěšný stratég Zdeněk Moták. Druhá změna je z kategorie očekávaných, neboť se jedná o konec Davida Čermáka na lavičce Kladna. To se už delší dobu trápí a neustále se tak předposlednímu celku ztenčuje náskok před posledním Litvínovem.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

Počasí naplnilo očekávání. Napadlo až 20 centimetrů sněhu, stále platí výstrahy

Silvestrovská předpověď počasí se naplnila. Ve středu napadlo až 20 centimetrů nového sněhu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X. V Česku nadále platí výstrahy před sněhovými jazyky či závějemi a silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy