"Navzdory poslední dohodě vůdců Evropské unie, že každý členský stát přijme určitý počet syrských uprchlíků, nebude tato politika držet pohromadě. Maďarští, slovenští, čeští a polští lídři - ačkoliv Varšava jistým způsobem svůj postoj zmírnila - mají problém nejen s přijetím kvót. Nechtějí přijímat muslimy. Tvrdí, že jejich postoj je o ochraně evropských křesťanských hodnot bez ohledu na to, co křesťanské hodnoty říkají o pomoci jiným v nouzi," začíná svůj komentář pro server Moscow Times historička a politoložka Judy Dempseyová. Rozebrala v něm aktuální problémy, které jednotě EU způsobuje migrační krize.
Antiliberalismus a euroskepticismus na vzestupu
"(Středoevropské země) rovněž neschvalují to, co maďarský premiér Viktor Orbán nazývá morálním imperialismem některých lídrů EU. Orbán odkazoval na německou kancléřku Angelu Merkelovou, která jednostranně otevřela německé dveře uprchlíkům - což se rozchází s jejím většinou opatrným přístupem. O několik dní později, pod tlakem jejího vlastního konzervativního bloku, Německo zavedlo hraniční kontroly. Maďarsko již předtím uzavřelo své hranice se Srbskem. Neúprosnou logikou pozice střední Evropy, za níž se schovávají i některé další země EU, je pevnost Evropa - jako by snad byla možná ve věku globalizace, který si žádá, aby EU byla co nejotevřenější a nejkonkurenceschopnější," míní historička.
"Toto rozdělení je dobrou zprávou pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Silná a jednotná Evropa není v Putinově zájmu. Již byl svědkem toho, jak se Merkelové podařilo přesvědčit všech další 27 členských států EU k uvalení sankcí na Rusko po jeho anexi Krymu v březnu loňského roku. Tato jednota Kreml překvapila. V minulosti se Rusku dařilo poštvávat členské státy proti sobě. Ohledně sankcí však EU zatím pevně drží. Při sobě drží rovněž členské státy eurozóny navzdory záchraně Řecka, jehož ekonomické zotavení není zdaleka jisté," připomíná Dempseyová.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Evropa však na tom není moc dobře, co se uprchlické krize týká. Pokud něco, tak tato krize může přinutit lídry EU k uvědomění si, proč potřebují silnější a integrovanější Evropu. V opačném případě selžou, přičemž bude následovat globální propad důležitosti Evropy. Momentálně všechny ty spory a obviňování se vyhovují Putinovi. Uprchlická krize má totiž tři velké ničivé dopady na Evropu," deklaruje politoložka.
"Zaprvé, spory uvnitř Evropy ohledně přijímání uprchlíků jsou Mannou pro euroskeptický blok. Od Budapeště po Londýn slyšíme výzvy k přísnějším hraničním kontrolám, ale také ke zrušení schengenského systému, který pro většinu zemí EU znamenal Evropu bez hranic umožňující pohyb lidí a zboží bez kontrol. Schengen byl jedním z největších hmatatelných přínosů evropské integrace, byť žádný z lídrů EU dnes o hlubší integraci nemluví. Toto slovo se stalo extrémně nepopulární, přestože další integrace je nyní potřeba více než kdy předtím. Dle euroskeptiků to vypadá, jakoby schengen - otevřená Evropa - byla příčinou uprchlické krize, nikoliv války v Sýrii, Iráku a Afghánistánu," lamentuje expertka.
"Zadruhé jde o plíživý antiliberalismus přiživovaný euroskeptiky, kteří zpochybňují mnoho hodnot, jež má EU představovat a kteří slyší na některé Putinovy politické postoje. Orbán a další euroskeptičtí vůdci jdou proti evropským liberálním hodnotám. Jeho názory kladou velký důraz na tradiční hodnoty, jakými jsou rodina, stejně jako národní a náboženská identita, zatímco tolerance práv homosexuálů, integrace Romů či přijímání muslimských uprchlíků jsou rázně odmítány," poukazuje Dempseyová.
"Třetí a velmi znepokojivá věc: Německo. Před uprchlickou krizí byla Merkelová nezpochybnitelným vůdcem Evropy a doma měla vysokou popularitu. Uprchlická krize ukázala její zranitelnost. Její konzervativní blok skládající se ze stran Křesťansko-demokratické unie a Křesťansko-sociální unie kritizuje způsob, jakým jednostranně otevřela německé hranice uprchlíkům bez garance, že další země EU převezmou svůj spravedlivý díl zodpovědnosti. Je rovněž kritizována Českou republikou, Maďarskem, Polskem a Slovenskem především za to, že ona sama je kritizuje za nedostatek solidarity s uprchlíky. Odmítají se nechat poučovat německou kancléřkou," vysvětluje politoložka.
Německo bude střední Evropu potřebovat
"Tyto tense něco stojí. Bratislava, Budapešť a Praha odmítají sankce EU vůči Rusko, přestože proti nim nikdy nehlasovaly. Nicméně, pokud Merkelová nebude přesvědčena, že minská dohoda uzavřená v únoru z cílem ukončit boje na východní Ukrajině je plně dodržována, bude tvrdě tlačit na prodloužení sankcí. K tomu bude potřebovat podporu České republiky, Maďarska a Slovenska. Merkelová si stěží může dovolit znepřátelit si je do takové míry, že se budou Berlínu mstít. Bude muset opravit ploty se svými východními sousedy," předpovídá komentář.
"Mezitím se počet uprchlíků a migrantů snažících se o příchod do Evropy nikterak nesníží. Ať již bude výsledek rozhovorů mezi Putinem a americkým prezidentem Barackem Obamou ohledně pokusu vyjednat politické řešení vedoucí ke konci války v Sýrii jakýkoliv, konflikty v Iráku, Libyi a Afghánistánu budou nadále nutit lidi, aby z těchto zemí docházeli do Evropy. Důsledkem těchto válek může být rozpad Evropy," varuje expertka.
"Také Rusko čelí vlastní blížící se uprchlické krizi. Severní Kavkaz je natolik výbušný, že je pouze otázkou času, než stoupenci Islámského státu a přemíra fundamentalistů rozpoutají katastrofu na ruském jižním křídle. Ruské bombardování bojovníků Islámského státu nepochybně nepřinese stabilitu severnímu Kavkazu, ani neukončí příliv uprchlíků a migrantů, kteří se snaží dostat do Evropy," uzavírá historička.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Počasí během prodlouženého víkendu. Postupně se má oteplovat
včera
Tohle Brity zaskočilo. Buckinghamský palác reagoval na novou knihu o Dianě
včera
Letošní volby se blíží. Ministerstvo spouští novou kampaň
včera
Houbaři vzali lesy útokem. Policie apeluje na dodržování několika zásad
včera
Kontroverzní podnikatel Kožený se má nacházet v LDN na Bahamách
včera
Důchodci si ještě mohou zajistit tištěné oznámení o valorizaci
včera
Rusofobní svinstvo. Medveděv se pustil do Američanů kvůli novým sankcím
včera
Pavel přijal amerického diplomata, který kritizoval české obranné výdaje
včera
Skandál v americké armádě. Analytik použil AI a málem vyvolal válku s Čínou
včera
Sparta reagovala na nevydařený vstup do sezóny. Dva asistenty nahradila navrátilcem Clarupem
včera
V Rusku pokračují volby. Moskva hlásí problémy, na vině má být útok
včera
Nizozemci postrádají kopie nové knihy o Dianě. Případ vyšetřuje policie
včera
Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce
včera
Babiš jednal s jordánským králem. Děkoval mu za repatriační lety
včera
Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi
včera
Policie posílila hlídky na exponovaných místech. Stupeň ohrožení se nemění
včera
Potápěč našel tělo v jezeře Most. Může jít o pohřešovaného člověka
včera
Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska
včera
Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky
18. září 2026 21:06
Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky
Ruská armáda stále častěji útočí na ukrajinské osobní i nákladní vlaky pomocí drony s proudovým pohonem. Tento stupňující se tlak přímo ohrožuje železniční síť, která je klíčová pro fungování ukrajinské ekonomiky, vojenskou logistiku i pohyb obyvatelstva. Od začátku celoplošné invaze ruské údery poškodily nebo zničily již více než pět set lokomotiv. Nadpoloviční většina z nich byla zasažena během posledních osmi měsíců, přičemž ukrajinské dráhy přicházejí měsíčně až o čtyřicet strojů.
Zdroj: Libor Novák