Do Evropy míří další tisíce migrantů, odhady se zvyšují

Vlna migrantů přicházejících do Maďarska a Chorvatska nepolevila ani o uplynulém víkendu. Záhřeb během obou dnů registroval přes 11.000 nových běženců, zatímco Budapešť hlásí za neděli dalších 6000 příchozích. O uprchlické krizi dnes v Bruselu jednal šéf schůzek členských zemí EU Donald Tusk s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Česká vláda schválila vyslání asi 25 vojáků a ženijní techniky na pomoc Maďarsku při hlídání schengenské hranice.

Podle předpovědi, o níž informuje Bild, nelze očekávat, že do zimy počet uprchlíků citelně poklesne. V tajných dokumentech se prý píše rovněž o možném zhroucení zaopatření uprchlíků. Už nyní chybí například obytné kontejnery a sanitární zařízení.

Německý ministr vnitra Thomas de Maizière několikrát zdůraznil, že je obtížné odhadovat přesné počty běženců. Mnoho z nich se totiž odmítá registrovat a další navzdory registraci odcházejí jinam. Mluvčí de Maizièreova ministerstva dnes v reakci na článek Bildu vyjádřil nad prognózovaným počtem 1,5 milionu migrantů pochybnosti. Podle jeho slov není možné stavět předběžný propočet na velkém počtu běženců, kteří přišli do Německa během září.

Německá kancléřka Angela Merkelová čelí stále většímu tlaku koaličních stran, aby změnila svůj postoj vůči běžencům a přiznala, že jich Berlín nemůže přijmout neomezené množství. Po bavorské Křesťanskosociální unii (CSU) se ke kritice připojila i sociální demokracie (SPD). Merkelovou ale naopak podpořili nejvyšší představitelé německé katolické i evangelické církve.

Severoevropské státy zvyšují odhady

Norsko dnes už potřetí během několika týdnů zvýšilo odhady počtu lidí, kteří tam letos požádají o azyl. Místní úřady očekávají až 25.000 žádostí. Počet příchozích migrantů se zvyšuje také ve Švédsku a Finsku. Dánsko mezitím po srpnovém snížení výše dávek vyplácených azylantům chystá zpřísnit i podmínky pro získání občanství.

Ještě v polovině září odhadovalo Norské ředitelství pro imigraci (UDI), že letos obdrží 16.000 až 20.000 žádostí o azyl, nyní odhadované počty zvýšilo na 20.000 až 25.000. V příštím roce by pak do Norska mohlo přijít až 30.000 migrantů, odhaduje úřad.

Letos zatím podle UDI v nejzápadnější skandinávské zemi o azyl požádalo 13.246 osob, což proti stejnému období loňského roku představuje nárůst asi o 4500.

Příliv migrantů neustává ani do dalších severoevropských zemí. Počet migrantů, kteří v září dorazili do Švédska, se podle místních imigračních úřadů oproti srpnu téměř zdvojnásobil, a to na 24.000. Od počátku roku do konce září tak v zemi požádalo o azyl už více než 73.000 lidí.

V sousedním Finsku napočítali v září 11.000 nových žádostí o azyl, celkem se tak jejich počet letos vyšplhal už na 19.600. Za celý loňský rok přitom v pětiapůlmilionovém Finsku o azyl požádalo 3650 lidí. Helsinky nedávno oznámily, že letos čekají až 50.000 žadatelů o azyl.