Francie - Situace kolem avizovaného propouštění francouzské letecké společnosti došla tak daleko, že manažeři museli uprchnout ze zasedání správní rady. Jejich úprk byl vykoupen roztrhanými košilemi a saky.
Air France 5. října oficiálně potvrdila, že hodlá propustit 2900 osob. Rozzuření zaměstnanci proto napadli zasedání Výboru společnosti, který se sešel ve svém sídle nedaleko pařížského letiště Charlese de Gaulla. Generální ředitel Frédéric Gagey prchl ze schůzky bez újmy na zdraví či majetku, ale manažer Xavier Broset a čelní představitel společnosti Pierre Plissonnier takové štěstí neměli. Když se pokoušeli zdolat plot areálu, několik blíže neidentifikovaných lidí je dostihlo a rozervalo jim na zádech obleky a košile.
Celková bilance? Sedm lidí - dva strážní a pět manažerů Air France - bylo zraněno. Gagey po incidentu uvedl, že v žádném případě neukazuje pravou tvář Air France. "Jsem šokován a zklamán úrovní osobního přístupu, ale nechtěl bych obviňovat všechny zaměstnance Air France," prohlásil Broseta francouzským médiím na tiskové konferenci po incidentu. Právní zástupci zvažují proti aktérům incidentu právní kroky a vznést obvinění z fyzického útoku na veřejné osoby. "Ti, kteří se propůjčili k násilí jsou nezodpovědní, protože přínosný dialog obou stran nemůže nic nahradit," vyjádřil se k situaci francouzský ministr hospodářství Emmanuel Macron.
Air France zveřejnila plán na restrukturalizaci, v jehož důsledku společnost opustí 1700 osob pozemního personálu, 900 palubních pracovníků (stewardů a letušek) a 300 pilotů. Podle mluvčích Air France společnost preferuje odchody pracovníků po vzájemné dohodě, ale nemůže vyloučit ani nutná proupštění. Snižování počtu má začít prakticky ode dne oznámení změn až do roku 2017. Air France v tomto kroku vidí snížení nákladů na provoz v hodnotě 1,8 miliard eur. Záměrem těchto opatření je snaha udržet krok s leteckými společnostmi se sídlem zejména v Asii, které fungují na bázi dálkových a levných transevropských letů.
Škrty postihnou i dceřinnou Air France-KLM, v níž má francouzský stát 17,6 % akcií; minulý týden rovněž přistoupila k redukování stavu. Před rokem a půl tu piloti zablokovali předchozí plán týkající se rozšíření o nízkonákladové letecké společnosti mezi evropskými destinacemi. Velká část z celkového počtu 64 000 zaměstnanců pobočky už obětovala kvůli snížení nákladů placenou dovolenou a náhradu za přesčasy. Těmto lidem vadí, že piloti se zůstávají nedotknutelnou skupinou, která se těší stále lepším podmínkám a pravidelně se jim zvyšují platy. Muži za kniplem v pilotní kabině se brání argumentem, že pouze bojují za stejný plat, výhody a benefity, které mají jejich kolegové na stejných postech ve všech dceřinných společnostech Air France.
Přitom pozemní personál za poslední tři roky vykázal o 23% vyšší efektivitu, zatímco piloti se za stejné období mohou pochlubit nárůstem pouze o 13%. To je v přímém rozporu se schváleným plánem Air France, který požadoval navýšení produktivity o 20% s cílem udržet krok s evropskou konkurencí.
První říjnový den padla možnost restruktralizace Air France-KLM, protože piloti odmítli ustoupit ze svých stanovisek v otázce rozšíření aktivit nízkonákladové společnosti Transavia (ta sice působí samostatně, ale patří pod hlavičku Air France-KLM). Podle odborníků to může vážně ochromit možnosti společnosti konkurovat dalším leteckým společnostem eurozóny, které rozšiřují vlastní nízkonákladové linky.
Politici se snaží konflikt zažehnat. Ministr Macron vyzval všechny partnery k zodpovědnému chování, premiér Manuel Valls apeluje na piloty, aby tváří v tvář finančním problémům společnosti "vyvinuli patřičné úsilí". Předseda socialistické skupiny v národním shromáždění Bruno Le Roux vyslovil názor, že zmíněný konflikt může zásadním způsobem rozhodnout o dalším osudu národní identity Air France. "Společnost bude existovat i nadále... a bude ještě francouzská, nebo už ne?"
Související
Páchlo to jako hnůj: Cestující v letadle Air France objevil podlahu nasáklou krví a průjmem
Francouzský soud zprostil Airbus a Air France obvinění kvůli havárii z roku 2009 s 228 mrtvými
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
před 35 minutami
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
před 1 hodinou
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
před 1 hodinou
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
před 2 hodinami
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
před 3 hodinami
Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly
před 3 hodinami
Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi
před 4 hodinami
Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko
před 5 hodinami
Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS
před 5 hodinami
Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže
před 6 hodinami
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
před 7 hodinami
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?
před 8 hodinami
Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům
před 9 hodinami
Ruská přehlídka ke Dni vítězství bude poprvé po 20 letech bez vojenské techniky. Důvod ministerstvo tají
před 10 hodinami
Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí
před 11 hodinami
Předpověď počasí: Co přinese první květnový prodloužený víkend?
včera
Exředitel FBI zveřejnil fotku mušlí na pláži. Vyhrožuje Trumpovi, prohlásilo ministerstvo a zažalovalo ho
včera
Politico: Válka v Íránu odhalila zásadní trhliny v obranyschopnosti NATO
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Češi se rozloučili s hercem Janem Potměšilem. Na mši mohl dorazit kdokoliv
včera
EP schválil obří, dvoubilionový rozpočet. Kde na něj vzít? Zdaňte hazard, kryptoměny a Google, navrhují poslanci
Evropský parlament v úterý podpořil navýšení příštího sedmiletého rozpočtu bloku o 10 procent nad rámec návrhu Evropské komise. Celkové výdaje Evropské unie by se tak vyšplhaly na více než dva biliony eur. Hlasování ve Štrasburku otevírá cestu k náročným jednáním s vládami jednotlivých členských států.
Zdroj: Libor Novák